Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST vyfotografoval kometu ISON

HST vyfotografoval kometu ISON

Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA/ESA
Kometa ISON na snímku z HST
Autor: NASA/ESA
Publikovaný snímek komety C/2012 S1 (ISON) pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST dne 10. dubna 2013, kdy se kometa nacházela nepatrně blíže ke Slunci než dráha planety Jupiter. Od Slunce kometu dělilo 621 miliónů kilometrů a od Země byla vzdálena 634 miliónů kilometrů. Kometa se blíží k Zemi i ke Slunci, kolem kterého prolétne v listopadu 2013.

Dokonce i v této velké vzdálenosti je kometa již aktivní. Slabé sluneční záření zahřívá povrch kometárního jádra, čímž dochází k sublimaci těkavých látek. Detailní analýza prachu, soustředěného v kómě obklopující tuhé ledové jádro, odhalila výrazné výtrysky (jety) vyvrhovaných prachových částic z povrchu jádra na straně, která je právě přivrácena ke Slunci.

Předběžná měření na základě pozorování z HST naznačují, že jádro komety ISON nemá větší průměr než 5 či 6 km. To je pozoruhodně málo vzhledem k vysoké úrovni její aktivity doposud pozorované u této komety. Astronomové využili pořízené snímky k určení intenzity kometární aktivity a k vymezení velikosti jádra komety, aby se pokusili předpovědět její aktivitu v okamžiku, kdy bude prolétávat ve vzdálenosti 1 130 000 km nad viditelným povrchem Slunce. K největšímu přiblížení komety ISON ke Slunci dojde 28. listopadu 2013.

Prachová kóma v okolí jádra komety (označovaná též jako hlava komety) měla v době fotografování průměr přibližně 5 000 km. Prachový ohon komety se táhnul do vzdálenosti 92 000 km (na snímku je jeho konec mimo zorné pole kamery WFC3/UVIS na palubě HST).

V současné době probíhají mnohem podrobnější analýzy za účelem zpřesnění těchto měření a předpovědi pravděpodobného průběhu těsného průletu komety v blízkosti Slunce.

Upravený snímek komety ISON pořízený kamerou na palubě HST Autor: NASA/ESA
Upravený snímek komety ISON pořízený kamerou na palubě HST
Autor: NASA/ESA
Publikovaná fotografie byla pořízena ve viditelném světle pomocí kamery Wide Camera Field 3 na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Snímek je počítačově zpracován ve falešných barvách – modrá barva byla zvolena ke zvýšení detailů ve struktuře atmosféry v okolí jádra komety.

Další fotografie se zvýšeným kontrastem byla upravena za účelem odhalení jemné struktury v oblasti vnitřní kómy komety ISON. Na tomto počítačově upraveném snímku je model kómy, ve kterém je postupně snižována její jasnost v závislosti na vzdálenosti od jádra tak, jak je to očekáváno u komety, která uvolňuje prachové částice rovnoměrně z celého povrchu.

Kóma komety ISON vykazuje zvýšený počet prachových částic uvolňovaných na denní straně poměrně malého jádra. Tyto informace jsou neocenitelné pro určení vzniku, vývoje a rotace tuhého jádra komety ISON.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Kometa ISON


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »