Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.
Planeta Pluto byla objevena v roce 1930. Charon, jediný měsíc, jehož existence byla potvrzena objevila pozemní observatoř v roce 1978. Současní kandidáti na měsíce (provizorní označení S/2005 P1 a S/2005 P2) se nacházejí v dvakrát, respektive třikrát dále od planety než Charon. Na únor jsou naplánována další pozorování, která mají povrdit objev. Teprve poté bude moci IAU přidělit měsícům jména.
"Potvrdí-li se objev, bude Pluto prvním známým objektem Kuiperova pásu s více než jedním satelitem" uvádí Alan Stern, jeden z vedoucích výzkumného týmu a pokračuje dále "Naše výsledky naznačují, že tělesa Kuiperova pásu mohou mít více než jeden měsíc. Vědci věnující se výzkumu planet by tento fakt měli zapracovat do modelů vzniku Pluta.".
Objevové smínky pocházejí z 15. května 2005, zkoumané objekty jsou 5 000krát slabší než Pluto. O tři dny později byly tyto objekty stále na snímku a vykazovaly pohyb okolo Pluta. Jedná se o výsledek dlouhodobého výzkumu. Andrew Steffl tvrdí, že výskyt dalších měsíců o průměru větším než 10 mil je nepravděpodobný. Oprava 3.11.2005 Omlouváme se čtenářům za chybný překlad ("je pravděpodobný"). Děkujeme J. Holusovi za upozornění.
K Plutu se má na začátku příštího roku vydat sonda New Horizons. Lze předpokládat, že její pozorování přinesou mnoho nových informací o tomto vzdáleném objektu sluneční soustavy. Ať už to je, či není planeta...
Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.