Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hubble objevil nové měsíce Pluta

Hubble objevil nové měsíce Pluta

2005-19-h-pluto-moons-orbit.jpg
Dráhy měsíců Pluta
Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.

Planeta Pluto byla objevena v roce 1930. Charon, jediný měsíc, jehož existence byla potvrzena objevila pozemní observatoř v roce 1978. Současní kandidáti na měsíce (provizorní označení S/2005 P1 a S/2005 P2) se nacházejí v dvakrát, respektive třikrát dále od planety než Charon. Na únor jsou naplánována další pozorování, která mají povrdit objev. Teprve poté bude moci IAU přidělit měsícům jména.

"Potvrdí-li se objev, bude Pluto prvním známým objektem Kuiperova pásu s více než jedním satelitem" uvádí Alan Stern, jeden z vedoucích výzkumného týmu a pokračuje dále "Naše výsledky naznačují, že tělesa Kuiperova pásu mohou mít více než jeden měsíc. Vědci věnující se výzkumu planet by tento fakt měli zapracovat do modelů vzniku Pluta.".

2005-19-a-original.jpg
Objevové smínky pocházejí z 15. května 2005, zkoumané objekty jsou 5 000krát slabší než Pluto. O tři dny později byly tyto objekty stále na snímku a vykazovaly pohyb okolo Pluta. Jedná se o výsledek dlouhodobého výzkumu. Andrew Steffl tvrdí, že výskyt dalších měsíců o průměru větším než 10 mil je nepravděpodobný. Oprava 3.11.2005 Omlouváme se čtenářům za chybný překlad ("je pravděpodobný"). Děkujeme J. Holusovi za upozornění.

O Plutu se (nejen) v nedávné době rozeběhla debata o tom, zda se opravdu jedná o planetu. Např. článek J. Veselého Jsme připraveni snížit počet planet na osm?

K Plutu se má na začátku příštího roku vydat sonda New Horizons. Lze předpokládat, že její pozorování přinesou mnoho nových informací o tomto vzdáleném objektu sluneční soustavy. Ať už to je, či není planeta...

Zdroje:
Tisková zpráva
Snímky




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »