Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hubbleův teleskop HST pořídil nové snímky planety Saturn

Hubbleův teleskop HST pořídil nové snímky planety Saturn

Planeta Saturn na snímku, který pořídil Hubbleův vesmírný teleskop 4. 7. 2020
Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/

NASA publikovala nádherné snímky planety Saturn a jejích prstenců, pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem HST. Vesmírný teleskop byl použit k pozorování Saturnu 4. července 2020, kdy byl tento plynný obr vzdálen od Země přibližně 1,35 miliardy kilometrů. Nové snímky byly pořízeny jako součást projektu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL) v době, kdy na severní polokouli Saturnu panuje léto.

HST objevil množství malých atmosférických bouří,“ říká Amy Simon se svými spolupracovníky, vedoucí vědecká pracovnice a astronomka pracující na Goddard Space Flight Center, NASA. „Jedná se o krátkodobé jevy, které jsou objevovány každoročně při pozorováních pomocí HST.“

Atmosféra planety Saturn je ponejvíce složena z vodíku a hélia se stopami čpavku, metanu, vodní páry a uhlovodíků, které dodávají ovzduší žluto-hnědé zbarvení.

HST vyfotografoval na těchto snímcích lehce načervenalou mlhu nad severní polokoulí planety,“ říkají astronomové. „Může to být v důsledku ohřevu od zvýšeného slunečního záření, což může vést ke změně cirkulace atmosféry nebo možná v důsledku odstranění ledů z aerosolů vyskytujících se v ovzduší. Další teorie předpokládá, že zvýšené sluneční záření v letních měsících vede ke změně množství vytvářené tzv. fotochemické mlhy.“

Je překvapivé, že dokonce po dobu několika let můžeme na Saturnu pozorovat sezónní změny,“ dodává Amy Simon. „Naopak právě nyní pozorovaný jižní pól je zahalen do modravého zákalu, který odráží změny na zimní polokouli Saturnu.“

Prstence planety Saturn jsou složeny převážně z kousků ledu o velikosti mezi nepatrnými zrníčky až po velké balvany. Jak a kdy se Saturnovy prstence zformovaly, zůstává zatím jednou z největších záhad ve Sluneční soustavě.

Sonda NASA s názvem Cassini změřila množství nepatrných zrníček, které doslova prší do atmosféry Saturnu. Z výzkumu vyplynulo, že prstence existují pouze posledních 300 miliónů roků, což je jeden z argumentů pro mladý věk Saturnových prstenců,“ říká člen výzkumného týmu Michael Wong, astronom na University of California, Berkeley.

Poznámka: OPAL je dlouhodobý projekt Hubbleova vesmírného teleskopu. V rámci tohoto programu jsou každoročně pořizovány globální mapy vnějších planet Sluneční soustavy, když jsou na svých drahách nejblíže Zemi. Hlavním úkolem programu OPAL je dlouhodobé sledování sezónních změn, stejně tak i zachycení pomíjejících úkazů, jako je například výskyt tmavých skvrn. Tyto bouře mohou mít krátké trvání a v minulosti se některé z nich mohly objevit a zaniknout během mezery v pozorování planet sondami. Program OPAL zajišťuje, že astronomové výskyt podobných úkazů nezmeškají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST Hubble Space Telescope, Planeta Saturn


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »