Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hubbleův teleskop HST pořídil nové snímky planety Saturn

Hubbleův teleskop HST pořídil nové snímky planety Saturn

Planeta Saturn na snímku, který pořídil Hubbleův vesmírný teleskop 4. 7. 2020
Autor: NASA/ESA/A. Simon, NASA’s Goddard Space Flight Center/M.H. Wong, University of California, Berkeley/

NASA publikovala nádherné snímky planety Saturn a jejích prstenců, pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem HST. Vesmírný teleskop byl použit k pozorování Saturnu 4. července 2020, kdy byl tento plynný obr vzdálen od Země přibližně 1,35 miliardy kilometrů. Nové snímky byly pořízeny jako součást projektu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL) v době, kdy na severní polokouli Saturnu panuje léto.

HST objevil množství malých atmosférických bouří,“ říká Amy Simon se svými spolupracovníky, vedoucí vědecká pracovnice a astronomka pracující na Goddard Space Flight Center, NASA. „Jedná se o krátkodobé jevy, které jsou objevovány každoročně při pozorováních pomocí HST.“

Atmosféra planety Saturn je ponejvíce složena z vodíku a hélia se stopami čpavku, metanu, vodní páry a uhlovodíků, které dodávají ovzduší žluto-hnědé zbarvení.

HST vyfotografoval na těchto snímcích lehce načervenalou mlhu nad severní polokoulí planety,“ říkají astronomové. „Může to být v důsledku ohřevu od zvýšeného slunečního záření, což může vést ke změně cirkulace atmosféry nebo možná v důsledku odstranění ledů z aerosolů vyskytujících se v ovzduší. Další teorie předpokládá, že zvýšené sluneční záření v letních měsících vede ke změně množství vytvářené tzv. fotochemické mlhy.“

Je překvapivé, že dokonce po dobu několika let můžeme na Saturnu pozorovat sezónní změny,“ dodává Amy Simon. „Naopak právě nyní pozorovaný jižní pól je zahalen do modravého zákalu, který odráží změny na zimní polokouli Saturnu.“

Prstence planety Saturn jsou složeny převážně z kousků ledu o velikosti mezi nepatrnými zrníčky až po velké balvany. Jak a kdy se Saturnovy prstence zformovaly, zůstává zatím jednou z největších záhad ve Sluneční soustavě.

Sonda NASA s názvem Cassini změřila množství nepatrných zrníček, které doslova prší do atmosféry Saturnu. Z výzkumu vyplynulo, že prstence existují pouze posledních 300 miliónů roků, což je jeden z argumentů pro mladý věk Saturnových prstenců,“ říká člen výzkumného týmu Michael Wong, astronom na University of California, Berkeley.

Poznámka: OPAL je dlouhodobý projekt Hubbleova vesmírného teleskopu. V rámci tohoto programu jsou každoročně pořizovány globální mapy vnějších planet Sluneční soustavy, když jsou na svých drahách nejblíže Zemi. Hlavním úkolem programu OPAL je dlouhodobé sledování sezónních změn, stejně tak i zachycení pomíjejících úkazů, jako je například výskyt tmavých skvrn. Tyto bouře mohou mít krátké trvání a v minulosti se některé z nich mohly objevit a zaniknout během mezery v pozorování planet sondami. Program OPAL zajišťuje, že astronomové výskyt podobných úkazů nezmeškají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST Hubble Space Telescope, Planeta Saturn


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »