Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hustá oblačnost na Marsu

Hustá oblačnost na Marsu

shadowcloud.jpg
Nové snímky Marsu ukázaly vysokou, hustou oblačnost, která vrhá velmi temné stíny na suchý povrch rudé planety. Fotografie pořídila pomocí spektrometru evropská sonda Mars Express (ESA).

Mračna s krystalky vodního ledu se vyskytují např. na úbočích obrovských marťanských vulkánů. Není překvapením ani obsah krystalků oxidu uhličitého CO2 („suchého ledu“) ve vysoké oblačnosti. Je všeobecně známo, že řídkou marťanskou atmosférou tvoří z 95,3 % oxid uhličitý (0,7 – 0,9 hPa, tj. méně než 0,001 atm) a teploty na planetě jsou většinou pod bodem tuhnutí oxidu uhličitého.

Nyní tým francouzských vědců zjistil, že mračna suchého ledu na Marsu skutečně existují a navíc nejsou bezvýznamná. Naopak jsou natolik hustá, že vrhají na povrch Marsu velmi temné stíny. Snímky nevypovídají jenom o jejich tvaru, ale také o jejich rozměrech a hustotě.

„Dříve jsme museli spoléhat na nepřímé důkazy - např. SPICAM na palubě sondy Mars Express zjistil, co mraky tvoří. Ale bylo velmi obtížné oddělit signály z mraků, atmosféry a povrchu.“ Ultrafialový a infračervený atmosférický spektrometr SPICAM (Spectroscopic Investigation of the Characteristics of the Atmosphere of Mars) slouží k výzkumu atmosféry Marsu.

Spektrometr OMEGA (Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) objevil již dříve vysokou oblačnost, ale ta měla být tenká a tvořena mnohem menšími částicemi. Ale SPICAM pozoroval mnohem rozmanitější CO2 mraky. Nejen, že jsou překvapivě vysoko - víc než 80 km nad povrchem, ale táhnou se do vzdáleností až několik set km. Ale navíc jsou mnohem mohutnější než se očekávalo. Místo toho, aby vypadaly jako tenké ledové mraky na Zemi, podobají se spíše rozsáhlým pozemským cumulům, které rostou díky stoupajícím proudům teplého vzduchu.

Ještě víc překvapilo, že ledové CO2 mraky jsou tvořeny docela velkými částicemi (většími než 0,001 mm) a také to, že oblačnost je dostatečně hustá, aby znatelně zastínila Slunce. Předpokládalo se, že tak velké částice se v horních vrstvách atmosféry netvoří a nezůstávají tam tak dlouho.

„Mraky vyfotografované Omegou mohou snížit sluneční záření na 40 %,“ řekl Montmessin. „To znamená, že na povrch planety vrhají úplně temný stín, což pozoruhodně ovlivňuje lokální teplotu. Ta může být ve stínu až o 10°C nižší než v okolí. To může podstatně ovlivnit místní počasí, zvláště větry.“

Protože nejvíce CO2 mraků je pozorováno v rovníkové oblasti, OMEGA tým věří, že neočekávaný tvar mraků s velkými ledovými krystaly může vysvětlit extrémní výkyvy denních teplot v blízkosti rovníku.

„Nízké teploty v noci a relativně vysoké denní teploty způsobují velkoškálové proudění v atmosféře, zejména když Slunce ráno ohřívá povrch.“ Teplý vzduch ohřátý nad povrchem stoupá a když dosáhne horních vrstev, ochladí se natolik, že CO2 zkondenzuje. Při tomto procesu se uvolňuje latentní teplo, které způsobuje, že plyn a ledové částice stoupají ještě výše.

Vědci musí ještě vysvětlit původ kondenzačních jader. Na Zemi se kapičky v mraku tvoří kolem malých částic prachu nebo soli. Ale ohledně Marsu odpověď není tak jednoduchá. Jednou z možností je marťanský prach vznášející se ve výškách. Dalším potenciálním zdrojem kondenzačních jader jsou mikrometeority v horních vrstvách atmosféry. Jednoduchým řešením mohou být i malé krystalky vodního ledu, vynášené nahoru tepelným prouděním.

„Tento objev je důležitý pro pochopení klimatu v minulosti Marsu,“ řekl Montmessin. „Vypadá to, že planeta byla před miliardami let teplejší než předpokládají teorie, protože Mars byl zahalen CO2 mraky. Můžeme použít studie dnešních podmínek k tomu, abychom rozuměli roli, jakou by tyto vysoké mraky mohly hrát v globálním oteplování Marsu.“

Další obrázky: www.esa.int

Zdroj: www.sciencedaily.com




O autorovi



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »