Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak dlouho bude Země obyvatelná?

Jak dlouho bude Země obyvatelná?

Snímek Země z geostacionární dráhy Autor: NASA GSFC
Snímek Země z geostacionární dráhy
Autor: NASA GSFC
Naše Země bude pravděpodobně obyvatelná přinejmenším ještě dalších 1,75 miliardy roků – k tomuto závěru dospěli astrobiologové z University of East Anglia. Objev byl publikován 18. září 2013 v časopise Astrobiology. Doba obyvatelnosti naší planety závisí na její vzdálenosti od Slunce a na teplotě, která umožňuje existenci kapalné vody na jejím povrchu.

Vědecký tým studoval pro inspiraci okolní hvězdy. Jako příklady použil nedávno objevené exoplanety mimo Sluneční soustavu a zkoumal jejich potenciál hostit na svém povrchu život.

Vedoucím výzkumného týmu byl Andrew Rushby (UEA's school of Environmental Sciences), který prohlásil: „K vypracování těchto odhadů jsme využili koncept obyvatelné zóny, což je vzdálenost v okolí hvězdy, ve které povrchová teplota planety ještě umožňuje výskyt kapalné vody.“

Modely hvězdného vývoje jsme využili k výpočtu okamžiku, kdy se již planeta nebude nacházet v obyvatelné zóně a podmínky na jejím povrchu nebudou vhodné pro zajištění obyvatelnosti. Vypočítali jsme, že naše planeta přestane být obyvatelná někdy v období mezi 1,75 až 3,25 miliardy roků od současnosti. V tomto okamžiku se Země ocitne v tzv. horké zóně s povrchovou teplotou tak vysokou, že se voda z moří a oceánů vypaří. Tato katastrofická událost bude znamenat definitivní vyhynutí veškerého života na naší planetě.

Samozřejmě podmínky pro život člověka a další složité organismy se stanou nevhodnými již mnohem dříve – a tyto změny jsou ještě urychlovány antropogenními klimatickými změnami. Lidstvo se dostane do potíží dokonce i při malém zvýšení teploty. Tyto blížící se změny podmínek budou schopny přežít pouze mikroorganismy v bezpečných úkrytech s vhodnými podmínkami (podzemní zásobárny vody apod.).

Když se podíváme zpět v čase o stejný časový úsek, zjistíme, že tehdy na Zemi existoval pouze buněčný život. Hmyz se objevil před 400 milióny roků, dinosauři před 300 milióny let a kvetoucí rostliny před 130 milióny roků. Moderní lidé obývají naši planetu přibližně posledních 200 000 roků – z toho je vidět, jak dlouhá je cesta k inteligentnímu životu.

Doba obyvatelnosti planet je velmi důležitá, protože hovoří o možnostech vývoje složitějších organismů, které vyžadují dlouhodobou existenci obyvatelného prostředí. Pohled na změny obyvatelnosti je důležitý faktor, protože nám umožňuje zkoumat potenciál planet hostit život a pochopit vývojovou etapu hvězd, ve které může život existovat i někde jinde v naší Galaxii.

Velká část živých organismů na Zemi již zanikla, takže údaje nejsou zcela konkrétní, avšak víme, že složitější inteligentní druhy jako lidstvo se nemohou objevit během několika miliónů roků, protože jejich vývoj na Zemi trval 75 % doby obyvatelnosti. Myslíme si, že podobný průběh bude mít vývoj života i jinde ve vesmíru.

Astronomové již identifikovali téměř 1000 planet mimo Sluneční soustavu. Vědecký tým prozkoumal některé planety z tohoto seznamu a studoval vývoj parametrů obyvatelnosti těchto planet z astronomického a geologického měřítka.

Zóna obyvatelnosti Autor: ESO
Zóna obyvatelnosti
Autor: ESO
Porovnali jsme Zemi s planetou Mars a osmi dalšími exoplanetami, které se v současnosti nacházejí v obyvatelné zóně mateřských hvězd. Zjistili jsme, že planety obíhající kolem méně hmotných hvězd zůstávají uvnitř obyvatelné zóny mnohem delší dobu.

Jednou z planet, u které byl aplikován tento model, je exoplaneta Kepler 22b, která může v obyvatelné zóně strávit 4,3 až 6,1 miliardy roků. Ještě překvapivější je zjištění, že exoplaneta Gliese 581d může existovat v obyvatelné zóně 42,4 až 54,7 miliardy roků. Tyto planety mohou mít příznivé podmínky pro život až 10krát déle, než je současné stáří Sluneční soustavy.

Zatím nebyla objevena žádná planeta podobná Zemi. Avšak je možné, že existují obyvatelné planety v okruhu do 10 světelných roků, což je z astronomického hlediska velmi blízko. Nicméně jejich dosažitelnost pomocí současných technologií se počítá na stovky tisíc roků.

Pokud bychom nutně potřebovali opustit Zemi a letět na jinou planetu, pravděpodobně nejlepším řešením je Mars. Nachází se velmi blízko a zůstane v obyvatelné zóně až do konce života Slunce – tj. zhruba 6 miliard roků od současnosti.

Zdroj: www.uea.ac.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Canon 60D, Samyang 16mm F2, ISO 1600, 10 sec.

Další informace »