Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

Obr. 1) Kometa C/2020 F3 (Neowise) – nejjasnější kometa roku 2020, jak ji zachytil robotický dalekohled FRAM na La Palmě, Kanárské ostrovy
Autor: FZU, Martin Mašek

Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřením jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2020.

 

Rokk 2020 nám po dlouhé době přinesl jasnou kometu, která byla pouhýma očima bezproblémově viditelná i z přesvětlených měst. V průběhu července jsme se mohli kochat krásnou C/2020 F3 (Neowise), která v největším lesku dosáhla zhruba 1,5 magnitudy (tehdy viditelná jen za ranního úsvitu). V půlce července se dostala výše nad obzor i během hlubší noci. Ale slábla poměrně rychle, již během tří týdnů se dostala mimo dosah viditelnosti pouhým okem.  Díky své jasnosti se stala nejpozorovanější kometou roku 2020. Celkem k ní bylo pořízeno 145 pozorování, z toho 87 měření přes elektronické snímače CCD/CMOS, dále 55 úspěšných vizuálních odhadů a 3 negativní odhady (kometa byla mimo vizuální dosah pozorovatele).

Druhou nejpozorovanější kometou roku byla C/2017 T2 (Panstarrs), která v maximu své jasnosti měla 8,5 mag. U ní se sešlo 117 pozorování, 59 CCD/CMOS měření a 57 vizuálních odhadů (+1 negativní odhad).

Třetí nejvíce pozorovanou vlasaticí je krátkoperiodická 29P/Schwassmann-Wachmann. Ta je známá svými relativně častými zjasněními (outbursty), při nichž se přechodně může dostat i do vizuálního dosahu s dalekohledy o průměru alespoň 10 cm. Nejvyšší zaznamenaná jasnost v roce 2020 byla okolo 12–13 mag (žádný extra mimořádný outburst nenastal). Všechna pořízená pozorování byla přes CCD, vizuální pozorovatelé se do jejího sledování nezapojili.

Mezi zajímavé komety patřily C/2019 Y4 (ATLAS) a C/2020 F8 (SWAN). U nich se původně očekávala poměrně vysoká jasnost. Ale obě komety se rozpadly ještě před průchodem přísluním. První z nich dosáhla 8 magnitudy, posléze byl pozorovatelný prachový oblak coby pozůstatek z rozpadlého jádra (celkem 62 pozorování, z toho 29 CCD/CMOS, 32 vizuálních a 1 negativní vizuální). Kometa SWAN dosáhla dokonce 5. hvězdné velikosti (to byla ještě objektem jižního nebe), po přechodu na severní polokouli začala postupně slábnout a měnit se na oblak prachu (celkem 40 pozorování, z toho 36 CCD/CMOS, 3 vizuální a 1 negativní vizuální).

Mezi další jasnější komety, které byly hojně pozorovány, patří: C/2019 U6 (Lemmon), 88P/Howell, C/2020 M3 (ATLAS), C/2019 Y1 (ATLAS) a 156P (Russell-LINEAR). Na začátku roku byla ještě, hluboko na jižní obloze, pozorovatelná zajímavost v podobě mezihvězdné komety 2I/Borisov (pouze CCD).

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/CMOS měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2020 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/CMOS měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2020
Autor: SMPH

 

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2010-2020 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2010-2020
Autor: SMPH

Do pozorování jasností komet se v roce 2020 zapojilo v Česku a Slovensku celkem 9 lidí, kteří zaslali svá měření či své odhady jasnosti. Nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Mašek s celkovým počtem 1054 pozorování (z toho je 1046 CCD/CMOS a 8 jsou vizuální odhady). Martin tak, stejně jako v roce 2019, překonal hranici 1000 měření/odhadů jasností komet v rámci jednoho roku. Druhým nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Lehký, který stihl zaslat 90 vizuálních odhadů. Více pozorování se od něj již bohužel nedočkáme, protože předčasně opustil tento svět ve věku 48 let.

Mezi aktivnější pozorovatele lze zařadit Marka Bielého s 39 vizuálními odhady a Tibora Csörgeie s 28 odhady.

Doufejme, že se stoupající trendy v počtech pozorování udrží a snad se dočkáme i pěkných a jasných komet.

Tabulka deseti celosvětově nejaktivnějších pozorovatelů jasnosti komet za rok 2020 Autor: SMPH
Tabulka deseti celosvětově nejaktivnějších pozorovatelů jasnosti komet za rok 2020
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2020 s počty CCD/CMOS měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování). Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2020 s počty CCD/CMOS měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování).
Autor: SMPH

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] COBS



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2I/Borisov, Kometa , Komety 2020


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »