Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak vznikl Phobos, měsíc planety Mars?

Jak vznikl Phobos, měsíc planety Mars?

Phobos, měsíc planety Mars
Phobos, měsíc planety Mars
Phobos, měsíc planety Mars, byl možná vytržen z mateřské planety při mohutném impaktu, nebo se zformoval z úlomků mnohem většího měsíce, který byl kdysi dávno rozbit. Vyplývá to z pozorování evropské kosmické sondy Mars Express.

Pokud se tyto předpoklady potvrdí, výsledek by mohl zcela změnit současnou představu, že Phobos byl původně zbloudilou planetkou, zachycenou planetou Mars. Tato dřívější teorie vznikla na základě faktu, že viditelné světlo odražené měsícem se velmi podobá spektru obyčejného typu na uhlík bohatých asteroidů. "V uplynulých 30 letech podporovaly výsledky pozorování tento scénář," říká Marco Giuranna (National Institute of Astrophysics, Řím, Itálie).

Avšak nyní data z přístroje Planetary Fourier Spectrometer (PFS) na palubě sondy Mars Express ukázala, že spektrum měsíce Phobos v dalekém infračerveném záření je naopak podobné silikátovým minerálům, objeveným na rudé planetě. "Jeho složení je velmi podobné Marsu," říká Marco Giuranna. Všechno nasvědčuje tomu, že se Phobos vytvořil z úlomků marťanské kůry, která byla vymrštěna na oběžnou dráhu krátce po tom, co do povrchu Marsu narazilo velké těleso - v důsledku podobného procesu se s největší pravděpodobností vytvořil i náš Měsíc.

Jinou možností je, že kdysi dávno obíhal kolem Marsu velký měsíc, který se vytvořil společně s planetou ze stejného stavebního materiálu, a proto tedy měl podobné složení jako rudá planeta. Pokud tento měsíc obíhal příliš blízko Marsu, gravitační síly jej mohly roztrhat na kousky, z nichž se pak mohl zformovat současný měsíc Phobos.

Tento scénář předpokládající spojování drobných úlomků vyhovuje novým poznatkům z experimentu Radio Science Experiment, uskutečněnému evropskou sondou Mars Express. Aparatura byla použita k měření pohybu sondy během přiblížení k měsíci Phobos. Malé změny trajektorie umožnily určit intenzitu jeho gravitačního pole, což bylo využito k určení hustoty tohoto měsíce.

Phobos, jak se zdá, má průměrnou hustotu pouhých 1860 kg/m3, což je sotva polovina hustoty přítomných silikátových minerálů. Nejjednodušší vysvětlení je, že měsíc je velmi "děravý", což je v souladu s teorií shlukování jednotlivých úlomků. Velké balvany se spojily dohromady jako první, pak následovaly jednotlivé vrstvy jemnějšího a jemnějšího materiálu.

Avšak Pascal Lee (Mars Institute, Moffett Field, Kalifornie) říká, že je ještě příliš brzy na vyloučení varianty se zachycením bývalé planetky, protože některé silikátové minerály pozorované sondou Mars Express se rovněž nacházejí na asteroidech bohatých na uhlík. "Data vypadají zajímavě, avšak stále ještě mohou být v souladu s teorií, že Phobos byl zachycen planetou Mars," říká Pascal Lee.

Lee dále dodává, že zachycený asteroid může rovněž vysvětlit malou hustotu měsíce Phobos, jestliže byl rozbit na několik částí při velkém impaktu a následně se ze vzniklých úlomků znovu vytvořil kompaktní objekt.

Více světla by do tohoto problému mohla vnést ruská kosmická sonda Fobos-Grunt, která má mj. za úkol odebrat vzorky materiálu z povrchu měsíce Phobos a dopravit je na Zemi. Start sondy je naplánován na konec roku 2011.

Zdroj: www.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »