Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je Amalthea ledovým měsícem?

Je Amalthea ledovým měsícem?

Amalthea.jpg
Vědci zpracovávající data ze sondy Galileo zjistili, že malý Jupiterův měsíc Amalthea je ve skutečnosti hromadou úlomků ledu, neboť jeho průměrná hustota je menší než hustota vody. Astronomové očekávali, že tak blízko obří planety mohou existovat pouze kamenné, nikoliv ledové měsíce. Tento objev tak otřásá dlouholetými teoriemi, které popisují vznik měsíců kolem obřích planet.

"Očekával jsem těleso, vytvořené především z horniny. Přítomnost ledu v tělese, které obíhá tak blízko Jupitera, je překvapující," říká John D. Anderson, astronom NASA z Jet Propulsion Laboratory, Pasadena (Kalifornie, USA). "Tyto údaje poskytují důležité informace o vzniku Jupitera i celé sluneční soustavy."

Současné modely předpokládají, že v době vzniku měsíce Amalthea byla v oblasti, kde se měsíc nyní nachází, velmi vysoká teplota. A to je neslučitelné s jeho ledovou stavbou. Nový objev naznačuje, že se měsíc zformoval v chladném prostředí. Jednou z možností je, že vznikl později než velké Jupiterovy měsíce. Další možností je, že se měsíc Amalthea zformoval ve větší vzdálenosti od Jupitera, možná až za drahou ledového měsíce Europa, nebo dokonce vznikl ve sluneční mlhovině až za drahou Jupitera. To by pak musel být nějakým způsobem "přemístěn" do blízkosti Jupitera na současnou dráhu nebo musel být zachycen gravitací Jupitera.

Průměrná hustota měsíce Amalthea je mnohem nižší než hustota vodního ledu. Proto podstatnou část tohoto pórovitého tělesa pravděpodobně tvoří velké množství vodního ledu, a také hornina. Analýza hustoty, objemu, tvaru a přitažlivosti měsíce vedla vědce k názoru, že Amalthea není jen porézní objekt s prázdnými "dírami" uvnitř, ale že obsahuje také velké množství ledu.

Jeden z modelů vzniku Jupiterových měsíců předpokládá, že měsíce blíže k planetě vznikaly z hustějšího materiálu než ty vzdálenější. To je základ teorie, podle níž mladý vznikající Jupiter vyzařoval podobně jako mladé Slunce poměrně hodně tepla, které zabránilo vzniku blízkých měsíců z těkavých látek o nízké hustotě. Čtyři velké Jupiterovy měsíce potvrzují tento model, navíc nejvnitřnější z nich - měsíc Io - má také nejvyšší hustotu a je složen převážně z horniny, kamenů a kovů. V důsledku slapových sil dochází na měsíci Io k vulkanické činnosti.

Amalthea_Galileo_Jupiter.jpg

Amalthea je malý načervenalý měsíček nepravidelného tvaru o rozměrech 270 krát 145 km. Kolem Jupitera obíhá ve vzdálenosti 181 000 km, což je méně než polovina vzdálenosti Měsíce od Země. Americká sonda Galileo prolétla 5. 11. 2002 kolem měsíce Amalthea ve vzdálenosti 160 km. Jednalo se o největší přiblížení sondy k některému z Jupiterových měsíců během této mise.

Americká kosmická sonda Galileo byla vypuštěna pomocí raketoplánu 18. 10. 1989, na oběžnou dráhu kolem Jupitera byla navedena 7. 12. 1995. Svoji existenci sonda ukončila 21. 9. 2003, kdy shořela v hustých vrstvách atmosféry planety Jupiter.

Již brzy po průletu sondy Galileo kolem měsíce Amalthea byly zveřejněny informace o tom, že se jedná o měsíc s velice nízkou hustotou. Vysvětlení, že se jedná o ledové těleso, bylo zamítnuto s odůvodněním, že slapové síly (podobně jako u měsíce Io) by nitro tohoto tělesa zahřály natolik, že by muselo dojít k vypaření vodního ledu. Vše vysvětluje předpoklad, že se jedná o pórovitý objekt se spoustou děr uvnitř. Amalthea je jakýmsi shlukem úlomků horniny, kamenů, a především ledu, které drží pohromadě vlastní gravitací. Lze také předpokládat, že se původně jednalo o pevné těleso, které se v důsledku srážky rozpadlo na spoustu úlomků, které se zase gravitací spojily v jedno těleso.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »