Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je Amalthea ledovým měsícem?

Je Amalthea ledovým měsícem?

Amalthea.jpg
Vědci zpracovávající data ze sondy Galileo zjistili, že malý Jupiterův měsíc Amalthea je ve skutečnosti hromadou úlomků ledu, neboť jeho průměrná hustota je menší než hustota vody. Astronomové očekávali, že tak blízko obří planety mohou existovat pouze kamenné, nikoliv ledové měsíce. Tento objev tak otřásá dlouholetými teoriemi, které popisují vznik měsíců kolem obřích planet.

"Očekával jsem těleso, vytvořené především z horniny. Přítomnost ledu v tělese, které obíhá tak blízko Jupitera, je překvapující," říká John D. Anderson, astronom NASA z Jet Propulsion Laboratory, Pasadena (Kalifornie, USA). "Tyto údaje poskytují důležité informace o vzniku Jupitera i celé sluneční soustavy."

Současné modely předpokládají, že v době vzniku měsíce Amalthea byla v oblasti, kde se měsíc nyní nachází, velmi vysoká teplota. A to je neslučitelné s jeho ledovou stavbou. Nový objev naznačuje, že se měsíc zformoval v chladném prostředí. Jednou z možností je, že vznikl později než velké Jupiterovy měsíce. Další možností je, že se měsíc Amalthea zformoval ve větší vzdálenosti od Jupitera, možná až za drahou ledového měsíce Europa, nebo dokonce vznikl ve sluneční mlhovině až za drahou Jupitera. To by pak musel být nějakým způsobem "přemístěn" do blízkosti Jupitera na současnou dráhu nebo musel být zachycen gravitací Jupitera.

Průměrná hustota měsíce Amalthea je mnohem nižší než hustota vodního ledu. Proto podstatnou část tohoto pórovitého tělesa pravděpodobně tvoří velké množství vodního ledu, a také hornina. Analýza hustoty, objemu, tvaru a přitažlivosti měsíce vedla vědce k názoru, že Amalthea není jen porézní objekt s prázdnými "dírami" uvnitř, ale že obsahuje také velké množství ledu.

Jeden z modelů vzniku Jupiterových měsíců předpokládá, že měsíce blíže k planetě vznikaly z hustějšího materiálu než ty vzdálenější. To je základ teorie, podle níž mladý vznikající Jupiter vyzařoval podobně jako mladé Slunce poměrně hodně tepla, které zabránilo vzniku blízkých měsíců z těkavých látek o nízké hustotě. Čtyři velké Jupiterovy měsíce potvrzují tento model, navíc nejvnitřnější z nich - měsíc Io - má také nejvyšší hustotu a je složen převážně z horniny, kamenů a kovů. V důsledku slapových sil dochází na měsíci Io k vulkanické činnosti.

Amalthea_Galileo_Jupiter.jpg

Amalthea je malý načervenalý měsíček nepravidelného tvaru o rozměrech 270 krát 145 km. Kolem Jupitera obíhá ve vzdálenosti 181 000 km, což je méně než polovina vzdálenosti Měsíce od Země. Americká sonda Galileo prolétla 5. 11. 2002 kolem měsíce Amalthea ve vzdálenosti 160 km. Jednalo se o největší přiblížení sondy k některému z Jupiterových měsíců během této mise.

Americká kosmická sonda Galileo byla vypuštěna pomocí raketoplánu 18. 10. 1989, na oběžnou dráhu kolem Jupitera byla navedena 7. 12. 1995. Svoji existenci sonda ukončila 21. 9. 2003, kdy shořela v hustých vrstvách atmosféry planety Jupiter.

Již brzy po průletu sondy Galileo kolem měsíce Amalthea byly zveřejněny informace o tom, že se jedná o měsíc s velice nízkou hustotou. Vysvětlení, že se jedná o ledové těleso, bylo zamítnuto s odůvodněním, že slapové síly (podobně jako u měsíce Io) by nitro tohoto tělesa zahřály natolik, že by muselo dojít k vypaření vodního ledu. Vše vysvětluje předpoklad, že se jedná o pórovitý objekt se spoustou děr uvnitř. Amalthea je jakýmsi shlukem úlomků horniny, kamenů, a především ledu, které drží pohromadě vlastní gravitací. Lze také předpokládat, že se původně jednalo o pevné těleso, které se v důsledku srážky rozpadlo na spoustu úlomků, které se zase gravitací spojily v jedno těleso.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce v H alfa

Další informace »