Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jezera na Titanu přece jen existují?

Jezera na Titanu přece jen existují?

PIA08630_Titan.jpg
Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.

Astronomové přemýšlejí o tom, že kapalný metan či etan mohl na Titanu vytvořit jezera, zejména poblíž poněkud chladnějších polárních oblastí. Ta tomto obrázku je vidět rozmanitost tmavých skvrn, některé, jak se zdá, jsou spojeny s kanály, směřujícími do jezer nebo z nich. Tato koryta mají tvar, který velmi nápadně napovídá, že byly vyhloubeny proudící kapalinou. Některé z těchto tmavých oblastí a spojujících kanálů jsou naprosto černé, což znamená, že neodrážejí vůbec žádné radiové záření, vysílané radarem. Z toho vyplývá, že musí být mimořádně hladké.

V některých případech okraje, které můžeme pozorovat kolem tmavých skvrn, doslova vnucují myšlenku, že se jedná o depozity, vytvořené po vypaření přítomné kapaliny. Hojný výskyt metanu v atmosféře Titanu umožňuje za stávajících podmínek jeho existenci v podobě kapaliny. Stejně tak se zde může vyskytovat kapalný etan, nikoliv však kapalná voda. Ze všech těchto důvodů dospěli astronomové k závěru, že tmavé oblasti na Titanu jsou metanová či etanová jezera, vytvořená na jediném tělese ve Sluneční soustavě kromě naší Země. Tato jezera se mohou průběžně zvětšovat a zmenšovat, vítr může měnit nerovnost jejich hladiny. Opakovaná pozorování by měla prověřit, zda se opravdu jedná o oblasti vyplněné kapalinou.

Tyto dva radarové snímky byly pořízeny 22. 7. 2006 radarem se syntetickou aperturou na sondě Cassini. Horní obrázek má střed kolem bodu o souřadnicích 80° severní šířky a 92° západní délky. Zachycuje oblast o rozloze přibližně 420 x 150 km. Spodní obrázek má střed v bodě o souřadnicích 78° severní šířky a 18° západní délky. Radarem studovaná plocha má rozměr přibližně 475 x 150 km. Nejmenší detaily, rozlišitelné na těchto snímcích, mají průměr 500 m. Sonda Cassini prolétla nad povrchem měsíce Titan ve vzdálenosti 950 km.

Obdobné tmavé útvary (jezera) byly objeveny na snímcích z radaru, které zachycují oblast s názvem Xanadu, při průletu 30. 4. 2006. Velikost studované oblasti je 400 x 150 km a nejmenší rozlišitelné detaily mají průměr 350 m. Kromě toho lze na některých snímcích zřetelně spatřit útvary, připomínající dlouhá koryta meandrujících řek, kterými mohla v minulosti proudit kapalina (s největší pravděpodobností kapalný metan či etan).

Americká sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Na oběžnou dráhu kolem Saturnu byla navedena 1. 7. 2004. Její součástí byl také evropský modul Huyghens, který se 25. 12. 2004 oddělil a 14. 1. 2005 přistál na povrchu měsíce Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »