Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Již brzy bude severní pól v létě zcela bez ledu

Již brzy bude severní pól v létě zcela bez ledu

Lední medvědi v oblasti Severního ledového oceánu
Autor: Dirk Notz

Severní ledový oceán bude v létě velmi pravděpodobně bez sněhu a ledu alespoň dočasně ještě před rokem 2050. Účinnost opatření k ochraně klimatu bude rozhodující, jak často a na jak dlouho se tak stane. Takové jsou závěry nových vědeckých studií zahrnujících 21 výzkumných společností z celého světa, které koordinoval Dirk Notz z University of Hamburg, Německo.

Výzkumný tým analyzoval nedávné výsledky ze 40 rozdílných klimatických modelů. Na základě těchto modelů vědci zvažovali budoucí vývoj ledové pokrývky v oblasti Severního ledového oceánu ve scénáři s vysokou budoucí emisí oxidu uhličitého a s nízkým stupněm ochrany klimatu. Podle očekávání ztrácí Arktický oceán podle této simulace v letním období rychle ledovou pokrývku. Avšak nová studie zjistila, že led letního Arktického oceánu rovněž bude příležitostně mizet, jestliže emise oxidu uhličitého se budou rapidně zmenšovat.

Jestliže zredukujeme globální emise rychle a důkladně, a tudíž udržíme globální oteplování pod dvěma stupni vzhledem k předprůmyslové úrovni, led v Severním ledovém oceánu bude přesto pravděpodobně příležitostně mizet v letním období až do roku 2050. To nás skutečně překvapilo,“ říká Dirk Notz, který je vedoucím výzkumné skupiny mořského ledu University of Hamburg, Německo.

V současné době pokrývá mořský led oblast kolem severního pólu po celý rok. Každé léto se oblast pokrytá ledem zmenšuje, v zimě se znovu obnovuje. V odpověď na pokračující globální oteplování se celková oblast Arktického oceánu, která je pokryta ledem, rychle zmenšovala v průběhu uplynulých několika dekád. To podstatně ovlivňuje arktický ekosystém a klima: ledem pokryté oblasti jsou místa vhodná jako lokality obývané ledními medvědy a tuleni a udržují Arktidu studenou v důsledku toho, že odráží sluneční záření.

Jak často bude polární oblast ztrácet ledovou pokrývku v budoucnu, kriticky závisí na budoucích emisích oxidu uhličitého, jak to vyplývá ze studie. Pokud budou emise rapidně redukovány, roky bez ledu se mohou vyskytovat pouze občas. Pokud budou emise vysoké, pak se Severní ledový oceán bude vyskytovat bez ledové pokrývky po většinu roků. Z toho důvodu lidstvo stále bude mít vliv na to, jak často budou polární oblasti ztrácet svoji ledovou pokrývku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Severní ledový oceán, Globální oteplování


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »