Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti
Marek Biely Vytisknout článek

Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti

Fotografie komety C/2015 G2 (MASTER) od Adriana Valvasoriho

Zatímco na naší obloze vládne již téměř půl roku nádherná a velice pomalu slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), obyvatelé jižní polokoule si vychutnávají jinou, a momentálně ještě jasnější vlasatici. Tou je teprve v dubnu objevená kometa C/2015 G2 (MASTER).

Foto: Michael Mattiazzo
Foto: Michael Mattiazzo
Kometa C/2015 G2 (MASTER) byla objevena dne 7. dubna jihoafrickou observatoří Mobile Astronomical System of the Telescope-Robots, tedy zkráceně MASTER. Její jasnost byla odhadnuta na 10,7 mag. Kometa se v době objevu nacházela velice blízko podobně jasné krátkoperiodické kometě 88P/Howell, to některé pozorovatele zmátlo především díky přístroji SWAN, na kterém se dva blízko sebe ležící objekty jevily jako jeden. V té době se kometa nacházela ještě na stránce PCCP, která shromažďuje veškeré potenciálně objevené komety. Následně ale bylo upozorněno na pohyb komety, jenž byl od nedaleké 88P/Howell diametrálně odlišný. Zjistilo se tedy, že se jedná opravdu o dva různé objekty a pro kometu, která ještě v tu dobu neměla své definitivní označení, se začala počítat dráha.

Ta vyšla po mnoha korekcích velice příznivě. Kometa proletí perihelem 23. května (nadcházející sobotu) ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce. Kometa se navíc podstatně přiblížila i Zemi, a to na 0,47 AU 13. května. Hned bylo jasné, že tato kometa bude patřit k těm jasnějším, ne-li nejjasnějším kometám letošního roku. Prvotní předpovězené maximum jasnosti bylo někde mezi 5 a 6 mag, tedy na, nebo spíše kousek za hranicí viditelnosti pouhým okem. Astronomové očekávali, že se jedná o starší kometu, která již u Slunce několikrát byla. Tomu by napovídal i její velmi pozdní objev. Přesnější výpočet dráhy však ukázal, že jde o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, která je u Slunce podle všeho poprvé. Bylo tedy jasné, že nepůjde o kometu, jež by zjasňovala rapidním způsobem jako například vlasatice C/2014 Q2 (Lovejoy). Kometa ale zjasňovala očekávaným tempem a ve druhé polovině dubna zažila rendezvous s planetární mlhovinou NGC 7293, nám známou jako Helix.

Foto: Roger Groom
Foto: Roger Groom
Maxima jasnosti, které nakonec mělo hodnotu 6 mag, jak bylo přibližně předpokládáno, kometa dosáhla okolo poloviny května. Vývoj posledních 2-3 dnů naznačuje, že kometa začíná pomalu slábnout. Za to si ale vytvořila nádherný ohon, vystopovatelný vizuálně až do délky 1° i v triedrech.

Kometa C/2015 G2 (MASTER) tedy viditelnosti pouhým okem nedosáhla, stala se ovšem nečekaným zpestřením letošního roku pro obyvatele jižní polokoule a zároveň taky nádherným objektem i pro malé triedry. Tamní obyvatelé si pohled na kometu mohou vychutnat až do konce června, kdy při jasnosti okolo 10 mag zmizí na večerní obloze kvůli konjunkci se Sluncem. Po ní se na konci srpna vyhoupne i na naší obloze, to už však bude slabá a s jasností kolem 13 mag ji budeme mít příležitost zpozorovat pouze velkými dalekohledy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live
[3] Roger Room Photography
[4] UniverseToday.com



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa master


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »