Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti
Marek Biely Vytisknout článek

Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti

Fotografie komety C/2015 G2 (MASTER) od Adriana Valvasoriho

Zatímco na naší obloze vládne již téměř půl roku nádherná a velice pomalu slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), obyvatelé jižní polokoule si vychutnávají jinou, a momentálně ještě jasnější vlasatici. Tou je teprve v dubnu objevená kometa C/2015 G2 (MASTER).

Foto: Michael Mattiazzo
Foto: Michael Mattiazzo
Kometa C/2015 G2 (MASTER) byla objevena dne 7. dubna jihoafrickou observatoří Mobile Astronomical System of the Telescope-Robots, tedy zkráceně MASTER. Její jasnost byla odhadnuta na 10,7 mag. Kometa se v době objevu nacházela velice blízko podobně jasné krátkoperiodické kometě 88P/Howell, to některé pozorovatele zmátlo především díky přístroji SWAN, na kterém se dva blízko sebe ležící objekty jevily jako jeden. V té době se kometa nacházela ještě na stránce PCCP, která shromažďuje veškeré potenciálně objevené komety. Následně ale bylo upozorněno na pohyb komety, jenž byl od nedaleké 88P/Howell diametrálně odlišný. Zjistilo se tedy, že se jedná opravdu o dva různé objekty a pro kometu, která ještě v tu dobu neměla své definitivní označení, se začala počítat dráha.

Ta vyšla po mnoha korekcích velice příznivě. Kometa proletí perihelem 23. května (nadcházející sobotu) ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce. Kometa se navíc podstatně přiblížila i Zemi, a to na 0,47 AU 13. května. Hned bylo jasné, že tato kometa bude patřit k těm jasnějším, ne-li nejjasnějším kometám letošního roku. Prvotní předpovězené maximum jasnosti bylo někde mezi 5 a 6 mag, tedy na, nebo spíše kousek za hranicí viditelnosti pouhým okem. Astronomové očekávali, že se jedná o starší kometu, která již u Slunce několikrát byla. Tomu by napovídal i její velmi pozdní objev. Přesnější výpočet dráhy však ukázal, že jde o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, která je u Slunce podle všeho poprvé. Bylo tedy jasné, že nepůjde o kometu, jež by zjasňovala rapidním způsobem jako například vlasatice C/2014 Q2 (Lovejoy). Kometa ale zjasňovala očekávaným tempem a ve druhé polovině dubna zažila rendezvous s planetární mlhovinou NGC 7293, nám známou jako Helix.

Foto: Roger Groom
Foto: Roger Groom
Maxima jasnosti, které nakonec mělo hodnotu 6 mag, jak bylo přibližně předpokládáno, kometa dosáhla okolo poloviny května. Vývoj posledních 2-3 dnů naznačuje, že kometa začíná pomalu slábnout. Za to si ale vytvořila nádherný ohon, vystopovatelný vizuálně až do délky 1° i v triedrech.

Kometa C/2015 G2 (MASTER) tedy viditelnosti pouhým okem nedosáhla, stala se ovšem nečekaným zpestřením letošního roku pro obyvatele jižní polokoule a zároveň taky nádherným objektem i pro malé triedry. Tamní obyvatelé si pohled na kometu mohou vychutnat až do konce června, kdy při jasnosti okolo 10 mag zmizí na večerní obloze kvůli konjunkci se Sluncem. Po ní se na konci srpna vyhoupne i na naší obloze, to už však bude slabá a s jasností kolem 13 mag ji budeme mít příležitost zpozorovat pouze velkými dalekohledy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live
[3] Roger Room Photography
[4] UniverseToday.com



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa master


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »