Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti
Marek Biely Vytisknout článek

Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti

Fotografie komety C/2015 G2 (MASTER) od Adriana Valvasoriho

Zatímco na naší obloze vládne již téměř půl roku nádherná a velice pomalu slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), obyvatelé jižní polokoule si vychutnávají jinou, a momentálně ještě jasnější vlasatici. Tou je teprve v dubnu objevená kometa C/2015 G2 (MASTER).

Foto: Michael Mattiazzo
Foto: Michael Mattiazzo
Kometa C/2015 G2 (MASTER) byla objevena dne 7. dubna jihoafrickou observatoří Mobile Astronomical System of the Telescope-Robots, tedy zkráceně MASTER. Její jasnost byla odhadnuta na 10,7 mag. Kometa se v době objevu nacházela velice blízko podobně jasné krátkoperiodické kometě 88P/Howell, to některé pozorovatele zmátlo především díky přístroji SWAN, na kterém se dva blízko sebe ležící objekty jevily jako jeden. V té době se kometa nacházela ještě na stránce PCCP, která shromažďuje veškeré potenciálně objevené komety. Následně ale bylo upozorněno na pohyb komety, jenž byl od nedaleké 88P/Howell diametrálně odlišný. Zjistilo se tedy, že se jedná opravdu o dva různé objekty a pro kometu, která ještě v tu dobu neměla své definitivní označení, se začala počítat dráha.

Ta vyšla po mnoha korekcích velice příznivě. Kometa proletí perihelem 23. května (nadcházející sobotu) ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce. Kometa se navíc podstatně přiblížila i Zemi, a to na 0,47 AU 13. května. Hned bylo jasné, že tato kometa bude patřit k těm jasnějším, ne-li nejjasnějším kometám letošního roku. Prvotní předpovězené maximum jasnosti bylo někde mezi 5 a 6 mag, tedy na, nebo spíše kousek za hranicí viditelnosti pouhým okem. Astronomové očekávali, že se jedná o starší kometu, která již u Slunce několikrát byla. Tomu by napovídal i její velmi pozdní objev. Přesnější výpočet dráhy však ukázal, že jde o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, která je u Slunce podle všeho poprvé. Bylo tedy jasné, že nepůjde o kometu, jež by zjasňovala rapidním způsobem jako například vlasatice C/2014 Q2 (Lovejoy). Kometa ale zjasňovala očekávaným tempem a ve druhé polovině dubna zažila rendezvous s planetární mlhovinou NGC 7293, nám známou jako Helix.

Foto: Roger Groom
Foto: Roger Groom
Maxima jasnosti, které nakonec mělo hodnotu 6 mag, jak bylo přibližně předpokládáno, kometa dosáhla okolo poloviny května. Vývoj posledních 2-3 dnů naznačuje, že kometa začíná pomalu slábnout. Za to si ale vytvořila nádherný ohon, vystopovatelný vizuálně až do délky 1° i v triedrech.

Kometa C/2015 G2 (MASTER) tedy viditelnosti pouhým okem nedosáhla, stala se ovšem nečekaným zpestřením letošního roku pro obyvatele jižní polokoule a zároveň taky nádherným objektem i pro malé triedry. Tamní obyvatelé si pohled na kometu mohou vychutnat až do konce června, kdy při jasnosti okolo 10 mag zmizí na večerní obloze kvůli konjunkci se Sluncem. Po ní se na konci srpna vyhoupne i na naší obloze, to už však bude slabá a s jasností kolem 13 mag ji budeme mít příležitost zpozorovat pouze velkými dalekohledy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live
[3] Roger Room Photography
[4] UniverseToday.com



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa master


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »