Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti
Marek Biely Vytisknout článek

Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti

Fotografie komety C/2015 G2 (MASTER) od Adriana Valvasoriho

Zatímco na naší obloze vládne již téměř půl roku nádherná a velice pomalu slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), obyvatelé jižní polokoule si vychutnávají jinou, a momentálně ještě jasnější vlasatici. Tou je teprve v dubnu objevená kometa C/2015 G2 (MASTER).

Foto: Michael Mattiazzo
Foto: Michael Mattiazzo
Kometa C/2015 G2 (MASTER) byla objevena dne 7. dubna jihoafrickou observatoří Mobile Astronomical System of the Telescope-Robots, tedy zkráceně MASTER. Její jasnost byla odhadnuta na 10,7 mag. Kometa se v době objevu nacházela velice blízko podobně jasné krátkoperiodické kometě 88P/Howell, to některé pozorovatele zmátlo především díky přístroji SWAN, na kterém se dva blízko sebe ležící objekty jevily jako jeden. V té době se kometa nacházela ještě na stránce PCCP, která shromažďuje veškeré potenciálně objevené komety. Následně ale bylo upozorněno na pohyb komety, jenž byl od nedaleké 88P/Howell diametrálně odlišný. Zjistilo se tedy, že se jedná opravdu o dva různé objekty a pro kometu, která ještě v tu dobu neměla své definitivní označení, se začala počítat dráha.

Ta vyšla po mnoha korekcích velice příznivě. Kometa proletí perihelem 23. května (nadcházející sobotu) ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce. Kometa se navíc podstatně přiblížila i Zemi, a to na 0,47 AU 13. května. Hned bylo jasné, že tato kometa bude patřit k těm jasnějším, ne-li nejjasnějším kometám letošního roku. Prvotní předpovězené maximum jasnosti bylo někde mezi 5 a 6 mag, tedy na, nebo spíše kousek za hranicí viditelnosti pouhým okem. Astronomové očekávali, že se jedná o starší kometu, která již u Slunce několikrát byla. Tomu by napovídal i její velmi pozdní objev. Přesnější výpočet dráhy však ukázal, že jde o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, která je u Slunce podle všeho poprvé. Bylo tedy jasné, že nepůjde o kometu, jež by zjasňovala rapidním způsobem jako například vlasatice C/2014 Q2 (Lovejoy). Kometa ale zjasňovala očekávaným tempem a ve druhé polovině dubna zažila rendezvous s planetární mlhovinou NGC 7293, nám známou jako Helix.

Foto: Roger Groom
Foto: Roger Groom
Maxima jasnosti, které nakonec mělo hodnotu 6 mag, jak bylo přibližně předpokládáno, kometa dosáhla okolo poloviny května. Vývoj posledních 2-3 dnů naznačuje, že kometa začíná pomalu slábnout. Za to si ale vytvořila nádherný ohon, vystopovatelný vizuálně až do délky 1° i v triedrech.

Kometa C/2015 G2 (MASTER) tedy viditelnosti pouhým okem nedosáhla, stala se ovšem nečekaným zpestřením letošního roku pro obyvatele jižní polokoule a zároveň taky nádherným objektem i pro malé triedry. Tamní obyvatelé si pohled na kometu mohou vychutnat až do konce června, kdy při jasnosti okolo 10 mag zmizí na večerní obloze kvůli konjunkci se Sluncem. Po ní se na konci srpna vyhoupne i na naší obloze, to už však bude slabá a s jasností kolem 13 mag ji budeme mít příležitost zpozorovat pouze velkými dalekohledy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live
[3] Roger Room Photography
[4] UniverseToday.com



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa master


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »