Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti
Marek Biely Vytisknout článek

Jižní kometa C/2015 G2 (MASTER) v maximu jasnosti

Fotografie komety C/2015 G2 (MASTER) od Adriana Valvasoriho

Zatímco na naší obloze vládne již téměř půl roku nádherná a velice pomalu slábnoucí kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), obyvatelé jižní polokoule si vychutnávají jinou, a momentálně ještě jasnější vlasatici. Tou je teprve v dubnu objevená kometa C/2015 G2 (MASTER).

Foto: Michael Mattiazzo
Foto: Michael Mattiazzo
Kometa C/2015 G2 (MASTER) byla objevena dne 7. dubna jihoafrickou observatoří Mobile Astronomical System of the Telescope-Robots, tedy zkráceně MASTER. Její jasnost byla odhadnuta na 10,7 mag. Kometa se v době objevu nacházela velice blízko podobně jasné krátkoperiodické kometě 88P/Howell, to některé pozorovatele zmátlo především díky přístroji SWAN, na kterém se dva blízko sebe ležící objekty jevily jako jeden. V té době se kometa nacházela ještě na stránce PCCP, která shromažďuje veškeré potenciálně objevené komety. Následně ale bylo upozorněno na pohyb komety, jenž byl od nedaleké 88P/Howell diametrálně odlišný. Zjistilo se tedy, že se jedná opravdu o dva různé objekty a pro kometu, která ještě v tu dobu neměla své definitivní označení, se začala počítat dráha.

Ta vyšla po mnoha korekcích velice příznivě. Kometa proletí perihelem 23. května (nadcházející sobotu) ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce. Kometa se navíc podstatně přiblížila i Zemi, a to na 0,47 AU 13. května. Hned bylo jasné, že tato kometa bude patřit k těm jasnějším, ne-li nejjasnějším kometám letošního roku. Prvotní předpovězené maximum jasnosti bylo někde mezi 5 a 6 mag, tedy na, nebo spíše kousek za hranicí viditelnosti pouhým okem. Astronomové očekávali, že se jedná o starší kometu, která již u Slunce několikrát byla. Tomu by napovídal i její velmi pozdní objev. Přesnější výpočet dráhy však ukázal, že jde o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, která je u Slunce podle všeho poprvé. Bylo tedy jasné, že nepůjde o kometu, jež by zjasňovala rapidním způsobem jako například vlasatice C/2014 Q2 (Lovejoy). Kometa ale zjasňovala očekávaným tempem a ve druhé polovině dubna zažila rendezvous s planetární mlhovinou NGC 7293, nám známou jako Helix.

Foto: Roger Groom
Foto: Roger Groom
Maxima jasnosti, které nakonec mělo hodnotu 6 mag, jak bylo přibližně předpokládáno, kometa dosáhla okolo poloviny května. Vývoj posledních 2-3 dnů naznačuje, že kometa začíná pomalu slábnout. Za to si ale vytvořila nádherný ohon, vystopovatelný vizuálně až do délky 1° i v triedrech.

Kometa C/2015 G2 (MASTER) tedy viditelnosti pouhým okem nedosáhla, stala se ovšem nečekaným zpestřením letošního roku pro obyvatele jižní polokoule a zároveň taky nádherným objektem i pro malé triedry. Tamní obyvatelé si pohled na kometu mohou vychutnat až do konce června, kdy při jasnosti okolo 10 mag zmizí na večerní obloze kvůli konjunkci se Sluncem. Po ní se na konci srpna vyhoupne i na naší obloze, to už však bude slabá a s jasností kolem 13 mag ji budeme mít příležitost zpozorovat pouze velkými dalekohledy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live
[3] Roger Room Photography
[4] UniverseToday.com



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa master


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »