Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jsme připraveni snížit počet planet na osm?
Veselý Jan Vytisknout článek

Jsme připraveni snížit počet planet na osm?

V souvislosti s objevem transneptunického tělesa 2003 UB313 opět vzplála horečka okolo desáté planety. Již po oznámení objevu Sedny v roce 2004 se začalo diskutovat o tom, co je to vlastně planeta. Nyní se komise IAU usilovně snaží vyřešit, zda zařadit 2003 UB313 mezi planety. Toto těleso je totiž větší než Pluto a jeho nezařazení mezi planety by fakticky znamenalo popření jiného rozhodnutí z roku 1999, že Pluto, ač je malé, obíhá nakřivo a je do značné míry spíš přerostlou hroudou zmrzlého bláta, mezi planety patří. Nejčastěji se operuje s tvrzením, že lidé by škrtnutí Pluta ze seznamu planet nepřijali. Přidání 2003 UB313 by naopak otevřelo prostor pro zařazování dalších velkých transneptunických těles mezi planety a k inflaci pojmu planeta. O ochotě lidí škrtnout Pluto ze seznamu planet něco napovídá malý průzkum, který autor tohoto příspěvku zorganizoval při své přednášce nazvané (sic!) Existuje desátá planeta?

Návštěvníci přednášky vyplňovali před vstupem do sálu anketní lístky, na nichž byla prostá otázka: Kolik je planet ve sluneční soustavě? Při přednášce byli požádáni, aby totéž znovu učinili i po jejím skončení. S ohledem na obsah přednášky byly na druhém anketním lístku, kromě stejné otázky, také možnosti: a) méně než 8, b) 8, c) 9, d) 10, e) více než 10. Přednáška se zabývala problémem, čemu vlastně říkat planeta z pohledu historického i z hlediska stavby, velikosti a uspořádání těles sluneční soustavy. Výsledky jsou jistě ovlivněny tím, že přednášející zřetelně deklaroval, že Pluto mezi planety nepočítá, přesto je pozoruhodné, jak velké procento posluchačů se přiklonilo k počtu planet osm. Ačkoli to otázka neobsahovala, lze předpokládat, že ze seznamu devíti planet se vzdali právě Pluta.

Ze 46 evidovaných (platících) posluchačů se hlasování před přednáškou zúčastnilo 34 lidí, po přednášce 38 lidí (zřejmě shledali problém zajímavým až v průběhu přednášky, což je pro přednášejícího vždy potěšující skutečnost). Zatímco před přednáškou nejvíce lidí uvedlo počet planet 9 (16 hlasujících), po přednášce jasně dominoval počet planet 8 (32 hlasujících). Na devíti planetách trval jen jeden, navíc s připsanou poznámkou, jež naznačovala, že tak činí na truc ředitelce kleťské observatoře Janě Tiché, jež svůj jasný názor na Pluto již vícekrát vyjádřila na serveru www.planetky.cz. Celkem čtyři hlasující před přednáškou uvedli počet planet 10, po přednášce již jen jeden

Zajímavé jsou i další výsledky. Jeden hlasující trval na počtu planet 1. Jen spekulujeme, ale je pravděpodobné, že šlo o téhož člověka. Dva hlasující po přednášce zaškrtli počet planet méně než 8. Opět lze jen spekulovat, zda u nich upadla v nemilost ještě některá další planeta, zda se prostě jen netrefili do správného řádku, nebo měla jejich odpověď jiný skrytý smysl. Pozoruhodné jsou i odpovědi více než 20 (před přednáškou) a 813 (po přednášce). Nejsou-li záměrným nesmyslem, mohly by vyjadřovat názor, že mezi planety by měla být počítána všechna tělesa za Neptunem. Na přednášce byla prezentována internetová stránka MPC Unusual Minor Planets, kde bylo v den přednášky (15. 10. 2005) uvedeno 901 transneptunických těles a 153 Kentaurů a rozptýlených objektů (kam je zařazena například Sedna). Vzhledem k rychlému vývoji (podívejte se tam dnes!), je tedy možné, že číslo 813 souvisí se znalostí této stránky. Je ale možné, že s počtem transneptunických těles nesouvisí vůbec.

Před přednáškou:
Kolik je planet ve sluneční soustavě?
Po přednášce:
Kolik je planet ve sluneční soustavě?
a) méně než 8
b) 8
c) 9
d) 10
e) více než 10

počet planethlasů
11
89
916
102
9+11
píše se 9
znám 10
1
113
>201
počet planethlasů
11
832
91
101
<82
8131

Tento test samozřejmě nelze považovat za relevantní statistiku, ale může leccos naznačit o ochotě lidí přijímat nové pohledy na sluneční soustavu a hlavně o jejich ochotě přijmout fakt, že zařazení Pluta mezi planety byl omyl. Návštěvníci přednášek na hvězdárně jistě jsou dokonale neprůměrný vzorek populace, ale za povšimnutí možná stojí i to, že téměř 20% z nich (9 ze 46) ještě před přednáškou a bez jakékoli nápovědy uvedlo, že planet je osm. Stejně jako o jiných (pro život důležitějších) věcech, o počtu planet, bohužel, nerozhodují názory lidí, ale komise a výbory. Jejich členové se však oněmi názory lidí zaštiťují, aniž by se po nich ovšem pídili. Jak jinak si vysvětlit úpornou snahu bránit pozici Pluta mezi planetami odkazy na tzv. historické a kulturní důvody (přeloženo do srozumitelné řeči: už jsme si na Pluto jako planetu za těch 75 roků zvykli). Když se zeptáme náhodných kolemjdoucích na počet planet ve sluneční soustavě, samozřejmě drtivá většina odpoví, že jich je devět. Když však stejné lidi seznámíme se současným stavem znalostí o vzniku, struktuře, velikosti a rozložení těles ve sluneční soustavě; když jim ukážeme historický vývoj pojmu planeta i historii objevování nových těles, bez velkého váhání se Pluta a dalšího smetí za Neptunem vzdají a počet planet redukují na osm. Už v roce 1999 rozhodla komise IAU, že Pluto je planeta, v podstatě s jediným odůvodněním: že o tom její členové nikdy nepochybovali (viz www.iau.org/IAU/FAQ/PlutoPR.html). Nyní se postupuje rafinovaněji. Komise dostala za úkol najít spodní hranici velikosti planety. Narazila však na problém, že neumí ani definovat co to je planeta. Ono to asi z fyzikálního hlediska vůbec nejde, takže prosakují povzdechy členů komise, že něco jako planety vlastně asi vůbec neexistuje a nejlepší by bylo se bez tohoto pojmu obejít. Historické a kulturní zkušenosti ale ukazují, že nejlepší je se obejít bez komisí, které rozhodují o tom, co je planeta a co není, co je červené a co modré, co si o tom máme myslet a o čem si radši nic myslet nemáme.

Zdroj: www.astrohk.cz




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »