Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – jsou ve vesmíru spíše výjimečné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %. K těmto závěrům došli astronomové na základě nových pozorování kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA).

„Kdyby měsíc vznikl při mohutné srážce, všude kolem by měl být vyhozený prach,“ řekla Nadya Gorlova (University of Florida, Gainesville), vedoucí autorka nové studie, která byla publikována 20. listopadu v Astrophysical Journal. „Pokud by se tímto způsobem formovalo hodně měsíců, pak bychom pozorovali prach kolem mnoha hvězd - ale my jsme nic neviděli.“

moon_formation.jpg
Podle astronomů Měsíc vznikl asi 30 až 50 miliónů let po našem Slunci, kdy terestrické planety (kamenné planety podobné Zemi) začínaly mít dnešní podobu. Tehdy naše velmi mladá Země dostala „facku“ od tělesa velikosti Marsu, při které byl odtržen kus pozemského pláště – základ Měsíce. Další měsíce v naší Sluneční soustavě buď vznikaly současně se svou planetou nebo byly zachyceny gravitací planety.

Gorlova a její kolegové hledali důkazy srážek - prach kolem 400 hvězd starých asi 30 miliónů let - zhruba v tomto věku bylo našeho Slunce, když se vytvořil náš Měsíc. Zjistili, že jen 1 ze 400 hvězd je zahalena do hledaného prachu. Na základě množství pozorovaného prachu a času, který uplynul od měsíčního formování, vědci pak vypočítali, že pravděpodobnost tvoření „pozemských“ měsíců v solárním systému je nanejvýše 5 až 10 %.

„Nevíme, jestli kolize, které jsme byli svědkem u jedné hvězdy, skutečně povede k vytvoření měsíce. Pak by tato měsíční formování mohla být mnohem méně častá než ukazuje náš výpočet,“ řekl George Rieke (University of Arizona, Tucson), spoluautor studie.

Stejně jako náš Měsíc i kamenné planety se formují během velkého bombardování a všude kolem je prach. Podle současného názoru tento proces planetární „výstavby“ trvá v době asi od 10 do 50 miliónů let po narození hvězdy. Ale skutečnost, že Gorlova a její tým našel se srážkou pouze 1 hvězdu ze 400, ukazuje na to, že u hvězd starých 30 miliónů je většinou tvoření planet dokončeno.

„Astronomové pozorují u mladých hvězd rotující prachové disky více než 20 let,“ řekla Gorlova. „Ale ty hvězdy jsou obvykle tak mladé, že u nich převládá prach vzniklý při procesu formování planet. Hvězda, kterou jsme našli je starší. Je ve stejném věku, v jakém bylo naše Slunce, když skončilo tvoření planet a systému Země-Měsíc.“

Pro milovníky Měsíce nejsou všechny novinky špatné. A to i v případě, že budeme mluvit o „pozemských“ měsících, které vznikají při kolizích u kamenných planet typu Země. Astronomové věří, že těchto exoplanet jsou ve vesmíru miliardy a většina z nich má měsíce. Pak 5 až 10 % z několika miliard je docela hodně. Navíc měsíce mohou vznikat i jinými způsoby.

Další spoluautoři: Zoltan Balog, James Muzerolle, Kate Y. L. Su a Erick T. Zouny (University of Arizona) a Valentin D. Ivanov (ESO, Chile).

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »