Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – jsou ve vesmíru spíše výjimečné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %. K těmto závěrům došli astronomové na základě nových pozorování kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA).

„Kdyby měsíc vznikl při mohutné srážce, všude kolem by měl být vyhozený prach,“ řekla Nadya Gorlova (University of Florida, Gainesville), vedoucí autorka nové studie, která byla publikována 20. listopadu v Astrophysical Journal. „Pokud by se tímto způsobem formovalo hodně měsíců, pak bychom pozorovali prach kolem mnoha hvězd - ale my jsme nic neviděli.“

moon_formation.jpg
Podle astronomů Měsíc vznikl asi 30 až 50 miliónů let po našem Slunci, kdy terestrické planety (kamenné planety podobné Zemi) začínaly mít dnešní podobu. Tehdy naše velmi mladá Země dostala „facku“ od tělesa velikosti Marsu, při které byl odtržen kus pozemského pláště – základ Měsíce. Další měsíce v naší Sluneční soustavě buď vznikaly současně se svou planetou nebo byly zachyceny gravitací planety.

Gorlova a její kolegové hledali důkazy srážek - prach kolem 400 hvězd starých asi 30 miliónů let - zhruba v tomto věku bylo našeho Slunce, když se vytvořil náš Měsíc. Zjistili, že jen 1 ze 400 hvězd je zahalena do hledaného prachu. Na základě množství pozorovaného prachu a času, který uplynul od měsíčního formování, vědci pak vypočítali, že pravděpodobnost tvoření „pozemských“ měsíců v solárním systému je nanejvýše 5 až 10 %.

„Nevíme, jestli kolize, které jsme byli svědkem u jedné hvězdy, skutečně povede k vytvoření měsíce. Pak by tato měsíční formování mohla být mnohem méně častá než ukazuje náš výpočet,“ řekl George Rieke (University of Arizona, Tucson), spoluautor studie.

Stejně jako náš Měsíc i kamenné planety se formují během velkého bombardování a všude kolem je prach. Podle současného názoru tento proces planetární „výstavby“ trvá v době asi od 10 do 50 miliónů let po narození hvězdy. Ale skutečnost, že Gorlova a její tým našel se srážkou pouze 1 hvězdu ze 400, ukazuje na to, že u hvězd starých 30 miliónů je většinou tvoření planet dokončeno.

„Astronomové pozorují u mladých hvězd rotující prachové disky více než 20 let,“ řekla Gorlova. „Ale ty hvězdy jsou obvykle tak mladé, že u nich převládá prach vzniklý při procesu formování planet. Hvězda, kterou jsme našli je starší. Je ve stejném věku, v jakém bylo naše Slunce, když skončilo tvoření planet a systému Země-Měsíc.“

Pro milovníky Měsíce nejsou všechny novinky špatné. A to i v případě, že budeme mluvit o „pozemských“ měsících, které vznikají při kolizích u kamenných planet typu Země. Astronomové věří, že těchto exoplanet jsou ve vesmíru miliardy a většina z nich má měsíce. Pak 5 až 10 % z několika miliard je docela hodně. Navíc měsíce mohou vznikat i jinými způsoby.

Další spoluautoři: Zoltan Balog, James Muzerolle, Kate Y. L. Su a Erick T. Zouny (University of Arizona) a Valentin D. Ivanov (ESO, Chile).

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »