Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – jsou ve vesmíru spíše výjimečné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %. K těmto závěrům došli astronomové na základě nových pozorování kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA).

„Kdyby měsíc vznikl při mohutné srážce, všude kolem by měl být vyhozený prach,“ řekla Nadya Gorlova (University of Florida, Gainesville), vedoucí autorka nové studie, která byla publikována 20. listopadu v Astrophysical Journal. „Pokud by se tímto způsobem formovalo hodně měsíců, pak bychom pozorovali prach kolem mnoha hvězd - ale my jsme nic neviděli.“

moon_formation.jpg
Podle astronomů Měsíc vznikl asi 30 až 50 miliónů let po našem Slunci, kdy terestrické planety (kamenné planety podobné Zemi) začínaly mít dnešní podobu. Tehdy naše velmi mladá Země dostala „facku“ od tělesa velikosti Marsu, při které byl odtržen kus pozemského pláště – základ Měsíce. Další měsíce v naší Sluneční soustavě buď vznikaly současně se svou planetou nebo byly zachyceny gravitací planety.

Gorlova a její kolegové hledali důkazy srážek - prach kolem 400 hvězd starých asi 30 miliónů let - zhruba v tomto věku bylo našeho Slunce, když se vytvořil náš Měsíc. Zjistili, že jen 1 ze 400 hvězd je zahalena do hledaného prachu. Na základě množství pozorovaného prachu a času, který uplynul od měsíčního formování, vědci pak vypočítali, že pravděpodobnost tvoření „pozemských“ měsíců v solárním systému je nanejvýše 5 až 10 %.

„Nevíme, jestli kolize, které jsme byli svědkem u jedné hvězdy, skutečně povede k vytvoření měsíce. Pak by tato měsíční formování mohla být mnohem méně častá než ukazuje náš výpočet,“ řekl George Rieke (University of Arizona, Tucson), spoluautor studie.

Stejně jako náš Měsíc i kamenné planety se formují během velkého bombardování a všude kolem je prach. Podle současného názoru tento proces planetární „výstavby“ trvá v době asi od 10 do 50 miliónů let po narození hvězdy. Ale skutečnost, že Gorlova a její tým našel se srážkou pouze 1 hvězdu ze 400, ukazuje na to, že u hvězd starých 30 miliónů je většinou tvoření planet dokončeno.

„Astronomové pozorují u mladých hvězd rotující prachové disky více než 20 let,“ řekla Gorlova. „Ale ty hvězdy jsou obvykle tak mladé, že u nich převládá prach vzniklý při procesu formování planet. Hvězda, kterou jsme našli je starší. Je ve stejném věku, v jakém bylo naše Slunce, když skončilo tvoření planet a systému Země-Měsíc.“

Pro milovníky Měsíce nejsou všechny novinky špatné. A to i v případě, že budeme mluvit o „pozemských“ měsících, které vznikají při kolizích u kamenných planet typu Země. Astronomové věří, že těchto exoplanet jsou ve vesmíru miliardy a většina z nich má měsíce. Pak 5 až 10 % z několika miliard je docela hodně. Navíc měsíce mohou vznikat i jinými způsoby.

Další spoluautoři: Zoltan Balog, James Muzerolle, Kate Y. L. Su a Erick T. Zouny (University of Arizona) a Valentin D. Ivanov (ESO, Chile).

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »