Juno ukázala změny v ledové krustě Jupiterova měsíce Europa

Pro vědce i nás fanoušky výzkumu těles Sluneční soustavy je to opravdu skvělé období. Juno totiž postupně pořizuje detailní záběry velmi zajímavých měsíců Jupiteru od doby, kdy kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo, což bylo kolem roku 2000. Když přišla na řadu Europa, napětí stouplo, protože její povrch je velmi mladý a dalo se očekávat, že uvidíme i nějaké změny. To potvrdila nejnovější analýza dat z přístrojů JunoCam a jednoho snímku z navigační kamery SRU.

Dráha sondy Juno nad Europou umožnila pořizovat snímky v blízkosti rovníku měsíce. Při analýze dat tým JunoCam zjistil, že vedle očekávaných ledových bloků, trhlin, hřbetů a žlabů kamera zachytila také nepravidelně rozmístěné prohlubně se strmými srázy široké 20 až 50 km. Připomínají velké vejčité jámy, které byly dříve nalezeny na snímcích z jiných míst Europy. Podle vědců tyto útvary potvrzují teorii o pohyblivé ledové krustě plující na podpovrchovém oceánu slané vody.

Pro pochopení důsledků pohybů ledového obalu měsíce je podstatné to, že Juno zachytila tyto útvary také na jižní polokouli, což ukazuje, že pohyby ledové vrstvy měsíce jsou mnohem rozsáhlejší. Snímky také odhalily, že místo zvané Gwern, dříve považované za jeden z mála impaktních kráterů na Europě, je ve skutečnosti jen hra stínů oválného tvaru tvořená souborem protínajících se hřbetů.

Snímky kamery JunoCam jsou samy o sobě detailní, ale mnohem více detailů poskytl přístroj SRU (Stellar Reference Unit). Ten je přitom určen pro navigaci podle hvězd a je tedy mnohem citlivější na světlo. Využilo se tedy situace, kdy byla k Jupiteru přivrácená strana Europy nasvícená pouze světlem odraženým od atmosféry planety. Díky tomu bylo světla tak akorát a přístroj SRU mohl pořídit opravdu nádherně detailní fotografii místa přezdívaného podle jeho tvaru "ptakopysk". Rozměry útvaru jsou 37 × 67 km a vyznačuje se chaotickým terénem s okraji tvořenými výraznými hřbety a tmavě červenohnědým materiálem uvnitř.

Je to nejmladší útvar v širokém okolí a severně od něj jsou vidět brázdy, které také naznačují, že ledová kůra měsíce je zde asi oslabena a dochází ke kryovulkanickým výlevům. Už teď se můžeme těšit, jaké nové poznatky nám o těchto místech a o podpovrchovém oceánu Europy přinesou sondy, které se chystají jej zkoumat detailně. Na cestě k Jupiteru už je evropská mise JUICE a chystá se i americká Europa Clipper.

Europa Clipper (NASA) se soustředí na Europu a mimo jiné zkoumá, zda by na tomto ledovém měsíci mohly být podmínky vhodné pro život. Její start je naplánován na podzim roku 2024 a k Jupiteru dorazí v roce 2030. JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer, ESA) odstartovala 14. dubna 2023 a k Jupiteru dorazí v červenci 2031. Zkoumat bude mnoho cílů (tři velké ledové měsíce Jupiteru, ale také sopkami posetý Io a menší měsíce, spolu s atmosférou, magnetosférou a prstenci planety) se zvláštním zaměřením na Ganymedes, kolem kterého by měla obíhat.

Juno uskutečnila svůj 61. blízký průlet kolem Jupiteru 12. května. Její 62. průlet kolem plynného obra, který je naplánován na 13. června, zahrnuje průlet kolem Io ve výšce přibližně 29 300 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL