Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Juno ukázala změny v ledové krustě Jupiterova měsíce Europa

Juno ukázala změny v ledové krustě Jupiterova měsíce Europa

Měsíc Jupiteru Europa, jak jej zachytila kamera JunoCam kosmické sondy Juno během blízkého průletu 29. září 2022. Snímek je kompozicí z druhého, třetího a čtvrtého blízkého průletu, přičemž odpovídá úhlu pohledu při čtvrtém průletu. Sever je nahoře. Rozlišení snímků se pohybuje od mírně přes 1 km až po 4 km na pixel. Stejně jako u našeho Měsíce a Země, jedna strana Europy vždy směřuje k Jupiteru, a ta je vidět i na tomto záběru. Povrch Europy je velmi mladý, protkaný trhlinami, hřbety a pásy, které jsou staré maximálně 90 milionů let.
Autor: Data: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS. Zpracování: Björn Jónsson

Sonda Juno obíhá Jupiter po protáhlé polární dráze a studuje především jeho magnetické pole. Malá kamerka JunoCam určená pro snímání ve viditelném světle ale poskytuje dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry i detaily povrchu jeho měsíců. Nedávno jsme zažili trojici blízkých průletů kolem Io a v roce 2022 byl zase detailně snímán povrch měsíce Europa. Snímky Juno podporují teorii, že ledová kůra na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa změnila polohu. Detailní snímek z kamery určené pro orientaci na hvězdy odhalil místa, kde mohla nedávno na povrch proniknout slaná voda.

Pro vědce i nás fanoušky výzkumu těles Sluneční soustavy je to opravdu skvělé období. Juno totiž postupně pořizuje detailní záběry velmi zajímavých měsíců Jupiteru od doby, kdy kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo, což bylo kolem roku 2000. Když přišla na řadu Europa, napětí stouplo, protože její povrch je velmi mladý a dalo se očekávat, že uvidíme i nějaké změny. To potvrdila nejnovější analýza dat z přístrojů JunoCam a jednoho snímku z navigační kamery SRU.

Dráha sondy Juno nad Europou umožnila pořizovat snímky v blízkosti rovníku měsíce. Při analýze dat tým JunoCam zjistil, že vedle očekávaných ledových bloků, trhlin, hřbetů a žlabů kamera zachytila také nepravidelně rozmístěné prohlubně se strmými srázy široké 20 až 50 km. Připomínají velké vejčité jámy, které byly dříve nalezeny na snímcích z jiných míst Europy. Podle vědců tyto útvary potvrzují teorii o pohyblivé ledové krustě plující na podpovrchovém oceánu slané vody.

Pro pochopení důsledků pohybů ledového obalu měsíce je podstatné to, že Juno zachytila tyto útvary také na jižní polokouli, což ukazuje, že pohyby ledové vrstvy měsíce jsou mnohem rozsáhlejší. Snímky také odhalily, že místo zvané Gwern, dříve považované za jeden z mála impaktních kráterů na Europě, je ve skutečnosti jen hra stínů oválného tvaru tvořená souborem protínajících se hřbetů.

Snímky kamery JunoCam jsou samy o sobě detailní, ale mnohem více detailů poskytl přístroj SRU (Stellar Reference Unit). Ten je přitom určen pro navigaci podle hvězd a je tedy mnohem citlivější na světlo. Využilo se tedy situace, kdy byla k Jupiteru přivrácená strana Europy nasvícená pouze světlem odraženým od atmosféry planety. Díky tomu bylo světla tak akorát a přístroj SRU mohl pořídit opravdu nádherně detailní fotografii místa přezdívaného podle jeho tvaru "ptakopysk". Rozměry útvaru jsou 37 × 67 km a vyznačuje se chaotickým terénem s okraji tvořenými výraznými hřbety a tmavě červenohnědým materiálem uvnitř.

Oblast jižní polokoule Europy snímaná detailně přístrojem SRU (Stellar Reference Unit) sondy Juno. Modrá oblast zvýrazňuje dvojité vystouplé hřbety, kde můžeme vidět výrony spojené s pravděpodobnou kryovulkanickou činností. Žlutá oblast zvýrazňuje místo zvané Platypus (ptakopysk), jehož tělo představuje horní část, spojnice dole je krk, výrazné tmavé tečky mají být jeho oči a vlevo dolů pod nimi je útvar, který má připomínat jeho kachní zobák. Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI
Oblast jižní polokoule Europy snímaná detailně přístrojem SRU (Stellar Reference Unit) sondy Juno. Modrá oblast zvýrazňuje dvojité vystouplé hřbety, kde můžeme vidět výrony spojené s pravděpodobnou kryovulkanickou činností. Žlutá oblast zvýrazňuje místo zvané Platypus (ptakopysk), jehož tělo představuje horní část, spojnice dole je krk, výrazné tmavé tečky mají být jeho oči a vlevo dolů pod nimi je útvar, který má připomínat jeho kachní zobák.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI

Je to nejmladší útvar v širokém okolí a severně od něj jsou vidět brázdy, které také naznačují, že ledová kůra měsíce je zde asi oslabena a dochází ke kryovulkanickým výlevům. Už teď se můžeme těšit, jaké nové poznatky nám o těchto místech a o podpovrchovém oceánu Europy přinesou sondy, které se chystají jej zkoumat detailně. Na cestě k Jupiteru už je evropská mise JUICE a chystá se i americká Europa Clipper.

Europa Clipper (NASA) se soustředí na Europu a mimo jiné zkoumá, zda by na tomto ledovém měsíci mohly být podmínky vhodné pro život. Její start je naplánován na podzim roku 2024 a k Jupiteru dorazí v roce 2030. JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer, ESA) odstartovala 14. dubna 2023 a k Jupiteru dorazí v červenci 2031. Zkoumat bude mnoho cílů (tři velké ledové měsíce Jupiteru, ale také sopkami posetý Io a menší měsíce, spolu s atmosférou, magnetosférou a prstenci planety) se zvláštním zaměřením na Ganymedes, kolem kterého by měla obíhat.

Juno uskutečnila svůj 61. blízký průlet kolem Jupiteru 12. května. Její 62. průlet kolem plynného obra, který je naplánován na 13. června, zahrnuje průlet kolem Io ve výšce přibližně 29 300 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc Europa, Jupiterův měsíc Europa, Juno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »