Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky Jupiterova měsíce Europa

Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky Jupiterova měsíce Europa

Detailní snímek oblasti Annwn Regio na povrchu měsíce Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI

Pozorování sondy Juno při těsném průletu kolem ledového měsíce Europa poskytla první blízké pohledy na tento svět s podpovrchovým oceánem, přinášející pozoruhodné fotografie a unikátní vědecké poznatky. Snímky byly získány v průběhu nejtěsnějšího přiblížení sondy na vzdálenost 352 kilometry. Odhalily útvary na povrchu v oblasti nazvané Annwn Regio poblíž rovníku měsíce.

Pozorování ze sondy Juno během průletu kolem Jupiterova měsíce Europa poskytla po více než dvou desetiletích první detailní snímky povrchu světa s podpovrchovým oceánem. Snímek (viz úvodní obrázek) pokrývá plochu zhruba 150 krát 200 kilometrů a odhaluje region s křižujícími se útvary ostrých brázd a dvojitých hřbetů (dvojic dlouhých paralelních linií označujících vyvýšené útvary v povrchové ledové kůře). Blízko pravého horního rohu obrázku, stejně tak pod jeho středem, jsou tmavé skvrny, které pravděpodobně souvisí s erupcí na povrch měsíce. Pod středem snímku vpravo je povrchový útvar, připomínající čtvrťovou notu v hudbě, dlouhý 67 kilometrů ve směru sever-jih a 37 kilometrů ve směru východ-západ. Světlé skvrny na snímku jsou „podpisy“ vysokoenergetických částic z bouřlivého radiačního prostředí v okolí měsíce.

Detailní snímek části povrchu měsíce Europa Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Detailní snímek části povrchu měsíce Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Stellar Reference Unit (SRU) – neboli hvězdná kamera na palubě sondy Juno určená k její orientaci získala tyto černobílé snímky během průletu kolem měsíce 29. září 2022 ze vzdálenosti 412 kilometrů. Snímek s rozlišením zhruba 256 až 340 metrů na pixel pořídila sonda Juno při rychlosti 24 kilometry za sekundu nad částí povrchu nejasně osvětlenou září Jupitera – respektive slunečním světlem odraženým od horních vrstev oblačnosti planety.

Sonda Juno byla vypuštěna za účelem komplexního průzkumu planety Jupiter. Vědecký tým byl skutečně nadšený, že v průběhu prodloužené mise jsme rozšířili náš výzkum na tři ze čtyř tzv. galileovských měsíců a na Jupiterův prstenec,“ říká Scott Boldon, hlavní vědecký pracovník pro sondu Juno ze Southwest Research Institute, San Antonio. „Tímto průletem sondy kolem Europy pozorovala Juno zblízka již druhý ze zajímavých měsíců Jupitera s ledovou kůrou na povrchu.“ V červnu 2021 prolétla sonda kolem Ganymedu, největšího satelitu planety Jupiter.

Europa je šestým největším měsícem ve Sluneční soustavě, s rovníkovým průměrem dosahujícím 90 % průměru zemského satelitu. Vědci jsou přesvědčeni, že pod několik kilometrů tlustou ledovou kůrou se nachází slaný oceán nabízející otázku jeho potenciální obyvatelnosti. Počátkem 30. let tohoto století přilétne k Europě sonda NASA s názvem Europa Clipper a bude tuto obyvatelnost zkoumat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jupiterův měsíc Europa, Sonda JUNO


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »