Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky Jupiterova měsíce Europa

Sonda Juno pořídila nejdetailnější snímky Jupiterova měsíce Europa

Detailní snímek oblasti Annwn Regio na povrchu měsíce Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI

Pozorování sondy Juno při těsném průletu kolem ledového měsíce Europa poskytla první blízké pohledy na tento svět s podpovrchovým oceánem, přinášející pozoruhodné fotografie a unikátní vědecké poznatky. Snímky byly získány v průběhu nejtěsnějšího přiblížení sondy na vzdálenost 352 kilometry. Odhalily útvary na povrchu v oblasti nazvané Annwn Regio poblíž rovníku měsíce.

Pozorování ze sondy Juno během průletu kolem Jupiterova měsíce Europa poskytla po více než dvou desetiletích první detailní snímky povrchu světa s podpovrchovým oceánem. Snímek (viz úvodní obrázek) pokrývá plochu zhruba 150 krát 200 kilometrů a odhaluje region s křižujícími se útvary ostrých brázd a dvojitých hřbetů (dvojic dlouhých paralelních linií označujících vyvýšené útvary v povrchové ledové kůře). Blízko pravého horního rohu obrázku, stejně tak pod jeho středem, jsou tmavé skvrny, které pravděpodobně souvisí s erupcí na povrch měsíce. Pod středem snímku vpravo je povrchový útvar, připomínající čtvrťovou notu v hudbě, dlouhý 67 kilometrů ve směru sever-jih a 37 kilometrů ve směru východ-západ. Světlé skvrny na snímku jsou „podpisy“ vysokoenergetických částic z bouřlivého radiačního prostředí v okolí měsíce.

Detailní snímek části povrchu měsíce Europa Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Detailní snímek části povrchu měsíce Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Stellar Reference Unit (SRU) – neboli hvězdná kamera na palubě sondy Juno určená k její orientaci získala tyto černobílé snímky během průletu kolem měsíce 29. září 2022 ze vzdálenosti 412 kilometrů. Snímek s rozlišením zhruba 256 až 340 metrů na pixel pořídila sonda Juno při rychlosti 24 kilometry za sekundu nad částí povrchu nejasně osvětlenou září Jupitera – respektive slunečním světlem odraženým od horních vrstev oblačnosti planety.

Sonda Juno byla vypuštěna za účelem komplexního průzkumu planety Jupiter. Vědecký tým byl skutečně nadšený, že v průběhu prodloužené mise jsme rozšířili náš výzkum na tři ze čtyř tzv. galileovských měsíců a na Jupiterův prstenec,“ říká Scott Boldon, hlavní vědecký pracovník pro sondu Juno ze Southwest Research Institute, San Antonio. „Tímto průletem sondy kolem Europy pozorovala Juno zblízka již druhý ze zajímavých měsíců Jupitera s ledovou kůrou na povrchu.“ V červnu 2021 prolétla sonda kolem Ganymedu, největšího satelitu planety Jupiter.

Europa je šestým největším měsícem ve Sluneční soustavě, s rovníkovým průměrem dosahujícím 90 % průměru zemského satelitu. Vědci jsou přesvědčeni, že pod několik kilometrů tlustou ledovou kůrou se nachází slaný oceán nabízející otázku jeho potenciální obyvatelnosti. Počátkem 30. let tohoto století přilétne k Europě sonda NASA s názvem Europa Clipper a bude tuto obyvatelnost zkoumat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jupiterův měsíc Europa, Sonda JUNO


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »