Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Juno ukázala změny v ledové krustě Jupiterova měsíce Europa

Juno ukázala změny v ledové krustě Jupiterova měsíce Europa

Měsíc Jupiteru Europa, jak jej zachytila kamera JunoCam kosmické sondy Juno během blízkého průletu 29. září 2022. Snímek je kompozicí z druhého, třetího a čtvrtého blízkého průletu, přičemž odpovídá úhlu pohledu při čtvrtém průletu. Sever je nahoře. Rozlišení snímků se pohybuje od mírně přes 1 km až po 4 km na pixel. Stejně jako u našeho Měsíce a Země, jedna strana Europy vždy směřuje k Jupiteru, a ta je vidět i na tomto záběru. Povrch Europy je velmi mladý, protkaný trhlinami, hřbety a pásy, které jsou staré maximálně 90 milionů let.
Autor: Data: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS. Zpracování: Björn Jónsson

Sonda Juno obíhá Jupiter po protáhlé polární dráze a studuje především jeho magnetické pole. Malá kamerka JunoCam určená pro snímání ve viditelném světle ale poskytuje dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry i detaily povrchu jeho měsíců. Nedávno jsme zažili trojici blízkých průletů kolem Io a v roce 2022 byl zase detailně snímán povrch měsíce Europa. Snímky Juno podporují teorii, že ledová kůra na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa změnila polohu. Detailní snímek z kamery určené pro orientaci na hvězdy odhalil místa, kde mohla nedávno na povrch proniknout slaná voda.

Pro vědce i nás fanoušky výzkumu těles Sluneční soustavy je to opravdu skvělé období. Juno totiž postupně pořizuje detailní záběry velmi zajímavých měsíců Jupiteru od doby, kdy kolem Jupiteru obíhala sonda Galileo, což bylo kolem roku 2000. Když přišla na řadu Europa, napětí stouplo, protože její povrch je velmi mladý a dalo se očekávat, že uvidíme i nějaké změny. To potvrdila nejnovější analýza dat z přístrojů JunoCam a jednoho snímku z navigační kamery SRU.

Dráha sondy Juno nad Europou umožnila pořizovat snímky v blízkosti rovníku měsíce. Při analýze dat tým JunoCam zjistil, že vedle očekávaných ledových bloků, trhlin, hřbetů a žlabů kamera zachytila také nepravidelně rozmístěné prohlubně se strmými srázy široké 20 až 50 km. Připomínají velké vejčité jámy, které byly dříve nalezeny na snímcích z jiných míst Europy. Podle vědců tyto útvary potvrzují teorii o pohyblivé ledové krustě plující na podpovrchovém oceánu slané vody.

Pro pochopení důsledků pohybů ledového obalu měsíce je podstatné to, že Juno zachytila tyto útvary také na jižní polokouli, což ukazuje, že pohyby ledové vrstvy měsíce jsou mnohem rozsáhlejší. Snímky také odhalily, že místo zvané Gwern, dříve považované za jeden z mála impaktních kráterů na Europě, je ve skutečnosti jen hra stínů oválného tvaru tvořená souborem protínajících se hřbetů.

Snímky kamery JunoCam jsou samy o sobě detailní, ale mnohem více detailů poskytl přístroj SRU (Stellar Reference Unit). Ten je přitom určen pro navigaci podle hvězd a je tedy mnohem citlivější na světlo. Využilo se tedy situace, kdy byla k Jupiteru přivrácená strana Europy nasvícená pouze světlem odraženým od atmosféry planety. Díky tomu bylo světla tak akorát a přístroj SRU mohl pořídit opravdu nádherně detailní fotografii místa přezdívaného podle jeho tvaru "ptakopysk". Rozměry útvaru jsou 37 × 67 km a vyznačuje se chaotickým terénem s okraji tvořenými výraznými hřbety a tmavě červenohnědým materiálem uvnitř.

Oblast jižní polokoule Europy snímaná detailně přístrojem SRU (Stellar Reference Unit) sondy Juno. Modrá oblast zvýrazňuje dvojité vystouplé hřbety, kde můžeme vidět výrony spojené s pravděpodobnou kryovulkanickou činností. Žlutá oblast zvýrazňuje místo zvané Platypus (ptakopysk), jehož tělo představuje horní část, spojnice dole je krk, výrazné tmavé tečky mají být jeho oči a vlevo dolů pod nimi je útvar, který má připomínat jeho kachní zobák. Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI
Oblast jižní polokoule Europy snímaná detailně přístrojem SRU (Stellar Reference Unit) sondy Juno. Modrá oblast zvýrazňuje dvojité vystouplé hřbety, kde můžeme vidět výrony spojené s pravděpodobnou kryovulkanickou činností. Žlutá oblast zvýrazňuje místo zvané Platypus (ptakopysk), jehož tělo představuje horní část, spojnice dole je krk, výrazné tmavé tečky mají být jeho oči a vlevo dolů pod nimi je útvar, který má připomínat jeho kachní zobák.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI

Je to nejmladší útvar v širokém okolí a severně od něj jsou vidět brázdy, které také naznačují, že ledová kůra měsíce je zde asi oslabena a dochází ke kryovulkanickým výlevům. Už teď se můžeme těšit, jaké nové poznatky nám o těchto místech a o podpovrchovém oceánu Europy přinesou sondy, které se chystají jej zkoumat detailně. Na cestě k Jupiteru už je evropská mise JUICE a chystá se i americká Europa Clipper.

Europa Clipper (NASA) se soustředí na Europu a mimo jiné zkoumá, zda by na tomto ledovém měsíci mohly být podmínky vhodné pro život. Její start je naplánován na podzim roku 2024 a k Jupiteru dorazí v roce 2030. JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer, ESA) odstartovala 14. dubna 2023 a k Jupiteru dorazí v červenci 2031. Zkoumat bude mnoho cílů (tři velké ledové měsíce Jupiteru, ale také sopkami posetý Io a menší měsíce, spolu s atmosférou, magnetosférou a prstenci planety) se zvláštním zaměřením na Ganymedes, kolem kterého by měla obíhat.

Juno uskutečnila svůj 61. blízký průlet kolem Jupiteru 12. května. Její 62. průlet kolem plynného obra, který je naplánován na 13. června, zahrnuje průlet kolem Io ve výšce přibližně 29 300 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc Europa, Jupiterův měsíc Europa, Juno


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »