Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Úžasný povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter
Autor: NASA/JPL-Caltech/SETI Institute

Nový model, který vypracovali vědci z NASA, podporuje teorii, že podpovrchový oceán na Jupiterově měsíci Europa může být schopen podporovat přítomnost života. Kromě toho vypočítali, že tato voda v oceánu pod povrchem ledové kůry by mohla být podle předpokladu obohacena minerály v důsledku působení slapových sil nebo radioaktivního rozpadu prvků. Tato práce, která ještě nebyla recenzována, byla poprvé představena na virtuální Goldschmidt konferenci a může mít význam i pro další ledové měsíce ve Sluneční soustavě.

Europa je jedním z největších ledových měsíců ve Sluneční soustavě. Od průletů sond Voyager a Galileo byli astronomové přesvědčeni, že povrchová kůra doslova plave na podpovrchovém oceánu. Avšak původ a složení tohoto oceánu zůstával nejasný.

Výzkumníci z NASA's Jet Propulsion Laboratory, Kalifornie, modelovali geochemický rezervoár uvnitř měsíce Europa na základě dat pořízených sondou Galileo. Hlavní vědecký pracovník Mohit Melwani Daswani říká: „Byli jsme schopni modelovat složení a fyzikální vlastnosti jádra, silikátové vrstvy a oceánu. Zjistili jsme, že rozličné minerály se zbavují vody a těkavých látek v různých hloubkách a při různých teplotách. Přidali jsme tyto těkavé látky, o kterých se domníváme, že byly uvolňovány z nitra měsíce a zjistili jsme, že jsou v souladu se současnou předpovězenou koncentrací, což znamená, že jsou pravděpodobně přítomny v oceánu.“

Bylo rovněž zjištěno, že tento oceán byl původně mírně kyselý, s vysokou koncentrací oxidu uhličitého, vápníku a síranů. „Ve skutečnosti tu byla představa, že tento oceán mohl být sirný,“ říká Mohit Melwani Daswani, „avšak naše simulace spřažené s daty z Hubbleova kosmického teleskopu ukazují na povrchu měsíce Europa chloridy, z čehož vyplývá, že se voda s největší pravděpodobností stala bohatá právě na chloridy. Na jiných tělesech se jejich složení stalo spíše podobné oceánu na Zemi. Doufáme, že by tento oceán mohl být docela příznivý pro život.“

Mohit Melwani Daswani pokračuje: „Europa je jedním z našich nejlepších šancí na nalezení života ve Sluneční soustavě. Mise Europa Clipper, kterou připravuje NASA, bude vypuštěna během několika příštích let, a tak naše práce směřuje k přípravě této mise, která bude studovat obyvatelnost Europy. Naše modely vedou k představě, že oceány na jiných měsících, jako je například Ganymed – soused Europy – a Saturnův měsíc Titan, mohly rovněž vzniknout podobnými procesy. Stále ještě potřebujeme porozumět několika věcem, jako například jak tekutiny migrují skrz kamenné nitro Europy.“

Astronomové nyní vyhodnotili údaje společně se skupinami v Nantes a v Praze a pokusili se identifikovat, jestli podmořské vulkány mohly přispět k rozvoji vodního prostředí bohatého na chloridy na měsíci Europa. NASA v poslední době uvolnila fotografie povrchu Europy s vysokým rozlišením ukazující možná místa výzkumu k prověření uvedených závěrů.

Steve Mojzsis, profesor geologie na University of Colorado, říká: „Přetrvávající otázka o tom, zda ´zakrytý oceán´ na tělese, jako je Europa, by mohl být obyvatelný a jestli může zachovat tok elektronů, který může poskytnout energii potřebnou k životu. Co zůstává nejasné, je, zda takové ledové měsíce by mohly stále generovat dostatečné množství tepla k rozpouštění horniny; samozřejmě zajímavý chemizmus se uskutečňuje uvnitř těchto těles, v temných studených hlubinách. Klíčový aspekt, který dělá těleso obyvatelným, je přirozená schopnost pokračovat v této chemické nerovnováze. Ledové měsíce potřebují tuto schopnost, kterou můžeme testovat při jakýchkoliv budoucích misích k měsíci Europa.“

Steve Mojzsis se nezúčastnil vypracování této studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelnost oceánu na Europě, Oceán na Europě, Jupiterův měsíc Europa


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »