Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Oceán na Jupiterově měsíci Europa může být obyvatelný

Úžasný povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter
Autor: NASA/JPL-Caltech/SETI Institute

Nový model, který vypracovali vědci z NASA, podporuje teorii, že podpovrchový oceán na Jupiterově měsíci Europa může být schopen podporovat přítomnost života. Kromě toho vypočítali, že tato voda v oceánu pod povrchem ledové kůry by mohla být podle předpokladu obohacena minerály v důsledku působení slapových sil nebo radioaktivního rozpadu prvků. Tato práce, která ještě nebyla recenzována, byla poprvé představena na virtuální Goldschmidt konferenci a může mít význam i pro další ledové měsíce ve Sluneční soustavě.

Europa je jedním z největších ledových měsíců ve Sluneční soustavě. Od průletů sond Voyager a Galileo byli astronomové přesvědčeni, že povrchová kůra doslova plave na podpovrchovém oceánu. Avšak původ a složení tohoto oceánu zůstával nejasný.

Výzkumníci z NASA's Jet Propulsion Laboratory, Kalifornie, modelovali geochemický rezervoár uvnitř měsíce Europa na základě dat pořízených sondou Galileo. Hlavní vědecký pracovník Mohit Melwani Daswani říká: „Byli jsme schopni modelovat složení a fyzikální vlastnosti jádra, silikátové vrstvy a oceánu. Zjistili jsme, že rozličné minerály se zbavují vody a těkavých látek v různých hloubkách a při různých teplotách. Přidali jsme tyto těkavé látky, o kterých se domníváme, že byly uvolňovány z nitra měsíce a zjistili jsme, že jsou v souladu se současnou předpovězenou koncentrací, což znamená, že jsou pravděpodobně přítomny v oceánu.“

Bylo rovněž zjištěno, že tento oceán byl původně mírně kyselý, s vysokou koncentrací oxidu uhličitého, vápníku a síranů. „Ve skutečnosti tu byla představa, že tento oceán mohl být sirný,“ říká Mohit Melwani Daswani, „avšak naše simulace spřažené s daty z Hubbleova kosmického teleskopu ukazují na povrchu měsíce Europa chloridy, z čehož vyplývá, že se voda s největší pravděpodobností stala bohatá právě na chloridy. Na jiných tělesech se jejich složení stalo spíše podobné oceánu na Zemi. Doufáme, že by tento oceán mohl být docela příznivý pro život.“

Mohit Melwani Daswani pokračuje: „Europa je jedním z našich nejlepších šancí na nalezení života ve Sluneční soustavě. Mise Europa Clipper, kterou připravuje NASA, bude vypuštěna během několika příštích let, a tak naše práce směřuje k přípravě této mise, která bude studovat obyvatelnost Europy. Naše modely vedou k představě, že oceány na jiných měsících, jako je například Ganymed – soused Europy – a Saturnův měsíc Titan, mohly rovněž vzniknout podobnými procesy. Stále ještě potřebujeme porozumět několika věcem, jako například jak tekutiny migrují skrz kamenné nitro Europy.“

Astronomové nyní vyhodnotili údaje společně se skupinami v Nantes a v Praze a pokusili se identifikovat, jestli podmořské vulkány mohly přispět k rozvoji vodního prostředí bohatého na chloridy na měsíci Europa. NASA v poslední době uvolnila fotografie povrchu Europy s vysokým rozlišením ukazující možná místa výzkumu k prověření uvedených závěrů.

Steve Mojzsis, profesor geologie na University of Colorado, říká: „Přetrvávající otázka o tom, zda ´zakrytý oceán´ na tělese, jako je Europa, by mohl být obyvatelný a jestli může zachovat tok elektronů, který může poskytnout energii potřebnou k životu. Co zůstává nejasné, je, zda takové ledové měsíce by mohly stále generovat dostatečné množství tepla k rozpouštění horniny; samozřejmě zajímavý chemizmus se uskutečňuje uvnitř těchto těles, v temných studených hlubinách. Klíčový aspekt, který dělá těleso obyvatelným, je přirozená schopnost pokračovat v této chemické nerovnováze. Ledové měsíce potřebují tuto schopnost, kterou můžeme testovat při jakýchkoliv budoucích misích k měsíci Europa.“

Steve Mojzsis se nezúčastnil vypracování této studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelnost oceánu na Europě, Oceán na Europě, Jupiterův měsíc Europa


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »