Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter mění tvář i při pohledu menším dalekohledem

Jupiter mění tvář i při pohledu menším dalekohledem

Jupiter s pásem (červenec 2009) a bez něj (leden 2010). Autor: HST
Jupiter s pásem (červenec 2009) a bez něj (leden 2010).
Autor: HST
Planeta Jupiter, která je nyní pozorovatelná na večerní obloze, se v malém dalekohledu doslova mění před očima. V nadcházející době to však nebude jen díky její rychlé rotaci kolem osy. Už v malém dalekohledu lze na kotoučku planety spatřit tmavé a světlé oblačné pásy jdoucí rovnoběžně s rovníkem planety. Nejvýraznější dva - jižní a severní rovníkový pás - byly neoddělitelnou ozdobou povrchu planety po celá desetiletí. To ovšem přestalo platit na počátku tohoto roku, kdy jižní pás zmizel. Nyní, zhruba po roce, se zdá, že Jupiter opět získá svou původní známou tvář.

Tmavé oblačné pásy Jupiteru jsou podle vědců tvořeny zmrzlými krystalkami čpavku, sloučeninami síry a fosforu. Na okraji tmavých oblačných pásů dochází ke střetu proudění v Jupiterově atmosféře, což dává vzniknout rozsáhlým rotujícím vírům podobným cyklonám či hurikánům na Zemi. Rychlost větru v těchto vírech je však podstatně vyšší než v nejničivějších hurikánech na Zemi. Nejznámějším vírem a snad i atmosférickým úkazem Jupiteru vůbec je tzv. Velká rudá skvrna, která překonává rekordy jak ve své velikosti, tak i v síle a délce trvání. Tato bouře leží na okraji výrazného rovníkového pásu na jižní Jupiterově polokouli. A právě ten koncem minulého roku zmizel z dohledu malých přístrojů.

Na zmizení pásu poprvé upozornil australský amatérský astronom Anthony Wesley. Dokázal tak mimo jiné, že pozemské pozorování planet malými přístroji, které může provádět i naprostý laik, vede i dnes, v době satelitů, dalekohledů na oběžné dráze Země nebo meziplanetárních sond, k nemalým objevům. Stačí mít jen trpělivost a trochu štěstí.

Jak se ukazuje, tmavé oblačné pásy na Jupiteru jsou něco podobného jako nízká oblačnost na Zemi. Jednou za čas je tato nízká oblačnost překryta vysokou a nějakou dobu trvá, než se vyšší oblačnost opět rozpustí. Je ovšem záhadou, jak zmiňuje Glenn Orton z Jet Propulsion Laboratory (NASA), jaktože vysoká oblačnost zakryla jen jižní rovníkový pás a nikoliv jeho bezprostřední okolí. Tento jev je navíc známý i z historie - podobně se tvář Jupiteru ukázala sondě Pioneer 10, která planetu snímala v roce 1973.

Náznak struktury jižního pásu ze 14. listopadu 2010. Autor: Paul Haese
Náznak struktury jižního pásu ze 14. listopadu 2010.
Autor: Paul Haese
Poslední fotografická pozorování planety ukazují, že v oblasti zmizelého jižního rovníkového pásu Jupiteru opět dochází ke změnám. Očekává se, že v dohledné době se vysoká oblačnost nad jižním rovníkovým pásem Jupiteru začne rozpouštět a pás opět vynikne. Půjde nejspíše o relativně pozvolný proces, při kterém bude pás nejdříve jen vybledlým "duchem" pod rovníkem planety, ale jeho kontrast se bude neustále zvyšovat. Je však otázkou kdy. Už nyní se ale občas objevují kusé náznaky pásu během Jupiterovy rotace.

Vzhledem k tomu, že tyto atmosférické jevy jsou pozorovatelné už dalekohledem nad cca 5 cm v průměru (samozřejmě větší přístroj ukáže více detailů), je měnící se "tvář" Jupiteru výzvou pro všechny pozorovatele. Jupiter je navíc v současné době dobře pozorovatelný již za večerního soumraku, takže je jedním z hlavních objektů během večerních pozorování na lidových hvězdárnách, jejichž přístrojové vybavení k pozorování tohoto jevu velmi dostačuje. Změny Jupiteru tak mohou pozorovat úplně všichni, jak astronomové, tak i pravidelní návštěvníci lidových hvězdáren.

Pakliže budete mít nějaké kvalitní fotografie či kresby Jupiteru v průběhu jeho proměny, určitě neváhejte a pošlete nám je do redakce astro.cz. Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Své snímky (či kresby) zasílejte na info@astro.cz, nezapomeňte v mailu uvést potřebné informace jako jméno, místo pozorování, čas pozorování a technické údaje (dalekohled, fotoaparát). S vydařenými snímky samozřejmě můžete zkusit své štěstí v České astrofotografii měsíce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jupiter ztrácí svoji ozdobu (František Martinek)
[2] Spaceweather.com
[3] Obří Jupiter v dohledu (akce pardubické hvězdárny)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



42. vesmírný týden 2024

42. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 10. do 20. 10. 2024. Měsíc bude v úplňku, potká Saturn a Neptun a v sobotu je téměř v Plejádách. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní obloze je jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX dostala povolení k opětovným startům raket Falcon 9 a v sobotu dostala náhle povolení také k 5. testu Super Heavy Starship, čehož hned v neděli náležitě využila. Přepisuje se historie, když raketový stupeň dosedl zpět na startovní věž. Před 35 lety se k Jupiteru vydala sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Atlas, hora Pantokrator Korfu.

Další informace »