Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

depozit_1.jpg
Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

Kapalná voda jako protiklad vodního ledu a vodní páry, jejichž existence byla již dříve na Marsu prokázána, je nezbytně nutná pro případnou existenci života. Nově objevené důkazy zvyšují šance na přítomnost mikrobiologického života na Marsu. Nové důkazy pro existenci kapalné vody na Marsu přinesla americká kosmická sonda Mars Global Surveyor, která byla vypuštěna 7. 11. 1996 a na oběžnou dráhu kolem Marsu byla navedena 12. 9. 1997.

"Tvary těchto sedimentů jsou takové, že se domníváme, že usazený materiál zde byl nanesen tekoucí vodou," říká Michael Malin (Malin Space Science Systems, San Diego). "Ve spodní části mají tvar ruky směřující ze svahu dolů, přičemž se tyto proudy rozvětvují jako prsty a docela dobře se vyhýbají malým překážkám."

depozit_2.jpg

Atmosféra Marsu je velice tenká a teplota příliš nízká na to, aby mohla kapalná voda dlouhodobě přetrvávat na jeho povrchu. Za těchto podmínek se rychle vypařuje nebo zamrzá. Přesto vědci předpokládají, že voda může zůstat v kapalném stavu relativně dost dlouho po vytrysknutí z podpovrchových zdrojů, přičemž unáší úlomky horniny po svahu dolů, dokud zcela nezmrzne. Dva čerstvé depozity, objevené na fotografiích, jsou dlouhé několik stovek metrů.

Změna barevných odstínů depozitů může být způsobena v důsledku vznikající povrchové námrazy při postupném zaplňování tekoucí vodou. Jinou možností je povlak soli, což může být signál existence slané vody. Jestliže by byly tyto depozity vytvořeny suchým prachem, sklouzávajícím dolů po svahu, byly by pravděpodobně tmavé, jak to bylo pozorováno na mnohých jiných místech.

Sonda Mars Global Surveyor vyfotografovala desetitisíce strží na vnitřních svazích kráterů a dalších prohlubních na Marsu. Velké množství těchto roklí se nachází v planetografických šířkách 30° a více, tj. dále od rovníku. Malin se svým týmem poprvé informoval o objevu takovýchto strží v roce 2000. Nápadné změny, které mohou indikovat v současné době tekoucí vodu, byly na snímcích z kamery na sondě MGS opakovaně zaznamenány na stovkách míst. Jedna dvojice snímků ukazuje strže, které se objevily v polovině roku 2002. Toto místo se nachází na písečné duně a způsob vzniku strže byl interpretován jako sesuv suchého písku.

První nové usazeniny materiálů, očividně unášených tekoucí látkou, byly objeveny na fotografiích, opětovně zachycujících s určitým časovým odstupem dvě stejné oblasti. Tato dvě místa se nacházejí uvnitř kráteru v oblasti Terra Sirenum a v oblasti Centauri Montes na jižní polokouli.

"Přítomnost těchto čerstvých depozitů napovídá, že na některých místech povrchu Marsu se i v těchto dnech může objevovat kapalná voda prosakující z podpovrchových vrstev a omezenou dobu může stékat po svazích do údolí. Tato informace vyvolává otázku, jak velké množství kapalné vody se může nacházet pod povrchem planety, jaké rozměry mají podpovrchové zásobárny vody a zda tyto "spodní" vody mohou vytvářet prostředí vhodné pro život. Teprve další výzkumy kosmickými sondami mohou poskytnout uspokojivé odpovědi," dodává Malin.

Kromě pozorování změn na svazích kráterů tým astronomů, pracujících s kamerou na sondě MGS, odhadl počet nových kráterů na povrchu Marsu. V roce 1999 se podařilo vyfotografovat 98 % povrchu Marsu. V roce 2006 bylo znovu vyfotografováno přibližně 30 % dříve prozkoumaného povrchu. Nové snímky ukazují 20 nově vzniklých kráterů, jejichž průměry se pohybují v rozpětí 2 až 148 m, a které před 7 roky na Marsu neexistovaly. Tyto výsledky mohou být důležité mj. pro určení stáří povrchu planety.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »