Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kde hledat na Marsu život?

Kde hledat na Marsu život?

Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Někteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat "termální oázy". Předpokládá to například David Giličinskij, vedoucí laboratoře kryologie půdy Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdoznalectví Ruské akademie věd.

Společně se svými spolupracovníky se věnoval výzkumům permafrostu v Arktidě a Antarktidě. Konkrétně během expedic do oblasti Arktidy se vědcům podařilo objevit životaschopné mikroorganismy uchované ve věčně zmrzlé půdě po dobu tří miliónů roků. Výzkumníkům se podařilo naklíčit semena, která byla zmrazená v ledu 28 až 30 tisíc let.

"Ve věčně zmrzlé půdě se může život uchovávat mnohonásobně déle než v jakémkoliv jiném na Zemi známém místě výskytu. Pokud život na Marsu existoval, potom na základě analogie se Zemí se mohly jeho stopy (pozůstatky) uchovat ve vrstvě přítomného permafrostu. V důsledku katastrofických příčin život (i jeho stopy) na povrchu planety zanikl, avšak ve zmrzlé půdě se mohly jeho stopy zachovat," prohlásil David Giličinskij na konferenci, věnované problémům astrobiologie, která byla organizována nadací "Dinastija" a britským konzulátem v Sankt-Petěrburgu.

Giličinskij připomněl, že již dříve se vědcům podařilo zjistit, že rozsáhlé oblasti v okolí pólů na Marsu pokrývá souvislá oblast, kde v hloubce menší než jeden metr začíná věčně zmrzlá půda. Proto řada výzkumníků označuje Mars jako "planetu s bohatými zásobami vody".

Avšak, jak prohlásil Giličinskij, mezi věčně zmrzlou půdou na Zemi a na Marsu je velký rozdíl v časových měřítkách: jestli nejstarší zmrzlá půda v Arktidě existuje 3 milióny roků, potom na Marsu jsou to 3 miliardy let.

"Země je pouze vzdáleným modelem Marsu. Avšak dokázali jsme, že po dobu zhruba 3 miliónů roků se život v ledu uchoval. Ale jestli může přežít 3 miliardy roků - to nevíme. A to je základní problém: jak dlouho může život za takových podmínek přežívat?", říká Giličinskij.

Podle jeho názoru se mohou pozemští výzkumníci přiblížit k podmínkám na Marsu v případě, že budou studovat "suchá údolí" v Antarktidě, kde může být nalezena věčně zmrzlá půda řádově starší než arktická a kde již nyní byl objeven permafrost ve stáří 8 miliónů roků.

"Připravili jsme v této oblasti společný výzkumný projekt ve spolupráci s odborníky z Nového Zélandu a jsme přesvědčeni, že v tomto roce bude s konečnou platností schválen," dodává David Giličinskij.

Povrch Marsu v blízkosti polárních čepiček
Povrch Marsu v blízkosti polárních čepiček
Nicméně na Marsu se lze pokusit objevit velmi "mladou" zmrzlou půdu. "K tomuto účelu jsou velmi perspektivními oblastmi sopky, obklopené permafrostem. Je známo, že dávné výrony magmatu roztavily zásoby ledu - vody, uvězněné ve zmrzlé půdě. To vedlo k vytvoření termálních vodních oáz a ke vzniku permafrostu došlo na těchto místech až mnohem později," říká Giličinskij.

"Poslední snímky ze sondy Mars Express zachytily na Marsu nové mladé sopky, které byly aktivní v době před 2 až 15 milióny roků. Tyto oblasti bychom měli považovat za výhodné pro přistání budoucích kosmických sond," dodává ruský odborník.

Přibližně před 4 miliardami roků byl Mars teplou a vlhkou planetou, avšak postupně ztratil převážnou část své atmosféry a změnil se ve studenou a suchou poušť. Říční údolí, která podávají svědectví o dlouhodobé přítomnosti kapalné vody na povrchu Marsu, se vytvořila v rané historii vývoje planety, v době asi před 3,5 miliardou roků.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »