Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kde hledat na Marsu život?

Kde hledat na Marsu život?

Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Oblast Marsu v okolí sopky Olympus Mons
Někteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat "termální oázy". Předpokládá to například David Giličinskij, vedoucí laboratoře kryologie půdy Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdoznalectví Ruské akademie věd.

Společně se svými spolupracovníky se věnoval výzkumům permafrostu v Arktidě a Antarktidě. Konkrétně během expedic do oblasti Arktidy se vědcům podařilo objevit životaschopné mikroorganismy uchované ve věčně zmrzlé půdě po dobu tří miliónů roků. Výzkumníkům se podařilo naklíčit semena, která byla zmrazená v ledu 28 až 30 tisíc let.

"Ve věčně zmrzlé půdě se může život uchovávat mnohonásobně déle než v jakémkoliv jiném na Zemi známém místě výskytu. Pokud život na Marsu existoval, potom na základě analogie se Zemí se mohly jeho stopy (pozůstatky) uchovat ve vrstvě přítomného permafrostu. V důsledku katastrofických příčin život (i jeho stopy) na povrchu planety zanikl, avšak ve zmrzlé půdě se mohly jeho stopy zachovat," prohlásil David Giličinskij na konferenci, věnované problémům astrobiologie, která byla organizována nadací "Dinastija" a britským konzulátem v Sankt-Petěrburgu.

Giličinskij připomněl, že již dříve se vědcům podařilo zjistit, že rozsáhlé oblasti v okolí pólů na Marsu pokrývá souvislá oblast, kde v hloubce menší než jeden metr začíná věčně zmrzlá půda. Proto řada výzkumníků označuje Mars jako "planetu s bohatými zásobami vody".

Avšak, jak prohlásil Giličinskij, mezi věčně zmrzlou půdou na Zemi a na Marsu je velký rozdíl v časových měřítkách: jestli nejstarší zmrzlá půda v Arktidě existuje 3 milióny roků, potom na Marsu jsou to 3 miliardy let.

"Země je pouze vzdáleným modelem Marsu. Avšak dokázali jsme, že po dobu zhruba 3 miliónů roků se život v ledu uchoval. Ale jestli může přežít 3 miliardy roků - to nevíme. A to je základní problém: jak dlouho může život za takových podmínek přežívat?", říká Giličinskij.

Podle jeho názoru se mohou pozemští výzkumníci přiblížit k podmínkám na Marsu v případě, že budou studovat "suchá údolí" v Antarktidě, kde může být nalezena věčně zmrzlá půda řádově starší než arktická a kde již nyní byl objeven permafrost ve stáří 8 miliónů roků.

"Připravili jsme v této oblasti společný výzkumný projekt ve spolupráci s odborníky z Nového Zélandu a jsme přesvědčeni, že v tomto roce bude s konečnou platností schválen," dodává David Giličinskij.

Povrch Marsu v blízkosti polárních čepiček
Povrch Marsu v blízkosti polárních čepiček
Nicméně na Marsu se lze pokusit objevit velmi "mladou" zmrzlou půdu. "K tomuto účelu jsou velmi perspektivními oblastmi sopky, obklopené permafrostem. Je známo, že dávné výrony magmatu roztavily zásoby ledu - vody, uvězněné ve zmrzlé půdě. To vedlo k vytvoření termálních vodních oáz a ke vzniku permafrostu došlo na těchto místech až mnohem později," říká Giličinskij.

"Poslední snímky ze sondy Mars Express zachytily na Marsu nové mladé sopky, které byly aktivní v době před 2 až 15 milióny roků. Tyto oblasti bychom měli považovat za výhodné pro přistání budoucích kosmických sond," dodává ruský odborník.

Přibližně před 4 miliardami roků byl Mars teplou a vlhkou planetou, avšak postupně ztratil převážnou část své atmosféry a změnil se ve studenou a suchou poušť. Říční údolí, která podávají svědectví o dlouhodobé přítomnosti kapalné vody na povrchu Marsu, se vytvořila v rané historii vývoje planety, v době asi před 3,5 miliardou roků.

Zdroj: novosti-kosmonavtiki
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »