Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Klimatické změny na planetě Mars

Klimatické změny na planetě Mars

MRO-front-view_br.jpg
Kosmická sonda NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistila, že celkové množství atmosférických plynů na Marsu se dramaticky mění v závislosti na změnách sklonu rotační osy rudé planety. Tento proces může ovlivňovat výskyt kapalné vody na povrchu Marsu a zvyšovat četnost a intenzitu marťanských písečných bouří.

Astronomové využili průzkumný radar na palubě sondy k identifikaci skrytých rozsáhlých depozitů zmrzlého oxidu uhličitého (tzv. suchého ledu) v oblasti kolem jižního pólu planety Mars. Vědci se domnívají, že značné množství oxidu uhličitého vstupuje do atmosféry planety se zvětšujícím se sklonem rotační osy a zvyšuje tak její hmotnost. Objev byl publikován v časopise Science.

Nově objevené depozity představují objem zhruba 12 000 krychlových kilometrů, tj. jako Lake Superior (jedno ze skupiny tzv. Velkých jezer Severní Ameriky). Usazeniny obsahují až o 80 % více oxidu uhličitého, než kolik je ho přítomno v současné atmosféře Marsu. Depozity suchého ledu se postupně ztrácejí - sublimují, přičemž každý rok dodávají do ovzduší určité množství plynu. Atmosféra Marsu je tvořena z 95 % z oxidu uhličitého, zatímco zemská atmosféra, která je podstatně hustější, obsahuje méně než 0,04 % oxidu uhličitého.

Objevené depozity suchého ledu v oblasti jižního pólu Marsu
Objevené depozity suchého ledu v oblasti jižního pólu Marsu
"Již dlouho víme, že zde existují malé celoroční čepice tuhého oxidu uhličitého usazeného na povrchu vrstvy vodního ledu, avšak tyto nově objevené usazené vrstvy obsahují zhruba 30krát více suchého ledu než činily předcházející odhady," říká Roger Phillips (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Phillips je zástupcem vedoucího týmu pro řízení radaru Shallow Radar, jednoho z šesti přístrojů na palubě sondy MRO a autor publikovaného článku.

"Identifikovali jsme usazeniny jako suchý led na základě charakteristického odrazu rádiových vln od zmrzlého oxidu uhličitého - v případě odrazu od zmrzlé vody je charakter echa jiný," říká Roberto Seu (Sapienza University of Rome), vedoucí týmu pracujícího s radarem na sondě MRO a spoluautor článku. Další důkazy byly získány na základě pozorovaných charakteristických rysů, které jsou typické pro sublimaci suchého ledu.

"Když vezmeme v úvahu tyto skryté depozity, pak právě teď je polovina marťanského oxidu uhličitého ve zmrzlém stavu a polovina v atmosféře v plynném stavu, avšak v jiném období může být téměř veškerý oxid uhličitý ve zmrzlém stavu nebo naopak obsažený v atmosféře," říká Roger Phillips.

Občasné zvýšení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře zesiluje větry a vede k mnohem větší frekvenci a větší intenzitě prachových bouří. Dalším důsledkem hustější atmosféry je rozšiřující se oblast na povrchu planety, kde kapalná voda může přetrvávat bez toho, aby se vypařila. Modelování na základě znalostí proměnlivého sklonu rotační osy planety Mars naznačuje, že zde několikrát došlo ke změnám v celkové hmotnosti atmosféry planety v časovém úseku kratším než 100 000 let.

Nově objevené depozity tuhého oxidu uhličitého
Nově objevené depozity tuhého oxidu uhličitého
Změny v hustotě atmosféry způsobované zvýšeným obsahem oxidu uhličitého rovněž zesilují některé efekty změn, způsobovaných změnou sklonu rotační osy. Astronomové použili zjištěnou hmotnost depozitů skrytého oxidu uhličitého do klimatických modelů pro období, kdy rotační osa Marsu a vlastnosti oběžné dráhy maximalizovaly množství letního slunečního svitu, zahřívajícího okolí jižního pólu. Zjistili, že v tomto období celkový roční průměrný atmosférický tlak byl přibližně o 75 % vyšší než v současné době.

"Nakloněná planeta Mars s hustější atmosférou a s vyšším obsahem oxidu uhličitého je vystavena silnějšímu skleníkovému efektu, který zvyšuje povrchovou teplotu Marsu, zatímco tlustší a déletrvající ledové polární čepičky vedou k jeho ochlazení," říká spoluautor objevu planetolog Robert Haberle (NASA, Ames Research Center in Moffett Field, Kalifornie). "Naše počítačové simulace ukazují, že polární čepičky ochlazují atmosféru mnohem více, než ji skleníkový efekt otepluje. Na rozdíl od Země, která má hustou a vlhkou atmosféru vytvářející výrazný skleníkový efekt, atmosféra Marsu je příliš řídká a suchá, než aby mohla vytvářet výrazný skleníkový efekt jako Země, a to dokonce ani v případě, kdy by obsahovala dvojnásobné množství oxidu uhličitého."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »