Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Klimatické změny na planetě Mars

Klimatické změny na planetě Mars

MRO-front-view_br.jpg
Kosmická sonda NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistila, že celkové množství atmosférických plynů na Marsu se dramaticky mění v závislosti na změnách sklonu rotační osy rudé planety. Tento proces může ovlivňovat výskyt kapalné vody na povrchu Marsu a zvyšovat četnost a intenzitu marťanských písečných bouří.

Astronomové využili průzkumný radar na palubě sondy k identifikaci skrytých rozsáhlých depozitů zmrzlého oxidu uhličitého (tzv. suchého ledu) v oblasti kolem jižního pólu planety Mars. Vědci se domnívají, že značné množství oxidu uhličitého vstupuje do atmosféry planety se zvětšujícím se sklonem rotační osy a zvyšuje tak její hmotnost. Objev byl publikován v časopise Science.

Nově objevené depozity představují objem zhruba 12 000 krychlových kilometrů, tj. jako Lake Superior (jedno ze skupiny tzv. Velkých jezer Severní Ameriky). Usazeniny obsahují až o 80 % více oxidu uhličitého, než kolik je ho přítomno v současné atmosféře Marsu. Depozity suchého ledu se postupně ztrácejí - sublimují, přičemž každý rok dodávají do ovzduší určité množství plynu. Atmosféra Marsu je tvořena z 95 % z oxidu uhličitého, zatímco zemská atmosféra, která je podstatně hustější, obsahuje méně než 0,04 % oxidu uhličitého.

Objevené depozity suchého ledu v oblasti jižního pólu Marsu
Objevené depozity suchého ledu v oblasti jižního pólu Marsu
"Již dlouho víme, že zde existují malé celoroční čepice tuhého oxidu uhličitého usazeného na povrchu vrstvy vodního ledu, avšak tyto nově objevené usazené vrstvy obsahují zhruba 30krát více suchého ledu než činily předcházející odhady," říká Roger Phillips (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Phillips je zástupcem vedoucího týmu pro řízení radaru Shallow Radar, jednoho z šesti přístrojů na palubě sondy MRO a autor publikovaného článku.

"Identifikovali jsme usazeniny jako suchý led na základě charakteristického odrazu rádiových vln od zmrzlého oxidu uhličitého - v případě odrazu od zmrzlé vody je charakter echa jiný," říká Roberto Seu (Sapienza University of Rome), vedoucí týmu pracujícího s radarem na sondě MRO a spoluautor článku. Další důkazy byly získány na základě pozorovaných charakteristických rysů, které jsou typické pro sublimaci suchého ledu.

"Když vezmeme v úvahu tyto skryté depozity, pak právě teď je polovina marťanského oxidu uhličitého ve zmrzlém stavu a polovina v atmosféře v plynném stavu, avšak v jiném období může být téměř veškerý oxid uhličitý ve zmrzlém stavu nebo naopak obsažený v atmosféře," říká Roger Phillips.

Občasné zvýšení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře zesiluje větry a vede k mnohem větší frekvenci a větší intenzitě prachových bouří. Dalším důsledkem hustější atmosféry je rozšiřující se oblast na povrchu planety, kde kapalná voda může přetrvávat bez toho, aby se vypařila. Modelování na základě znalostí proměnlivého sklonu rotační osy planety Mars naznačuje, že zde několikrát došlo ke změnám v celkové hmotnosti atmosféry planety v časovém úseku kratším než 100 000 let.

Nově objevené depozity tuhého oxidu uhličitého
Nově objevené depozity tuhého oxidu uhličitého
Změny v hustotě atmosféry způsobované zvýšeným obsahem oxidu uhličitého rovněž zesilují některé efekty změn, způsobovaných změnou sklonu rotační osy. Astronomové použili zjištěnou hmotnost depozitů skrytého oxidu uhličitého do klimatických modelů pro období, kdy rotační osa Marsu a vlastnosti oběžné dráhy maximalizovaly množství letního slunečního svitu, zahřívajícího okolí jižního pólu. Zjistili, že v tomto období celkový roční průměrný atmosférický tlak byl přibližně o 75 % vyšší než v současné době.

"Nakloněná planeta Mars s hustější atmosférou a s vyšším obsahem oxidu uhličitého je vystavena silnějšímu skleníkovému efektu, který zvyšuje povrchovou teplotu Marsu, zatímco tlustší a déletrvající ledové polární čepičky vedou k jeho ochlazení," říká spoluautor objevu planetolog Robert Haberle (NASA, Ames Research Center in Moffett Field, Kalifornie). "Naše počítačové simulace ukazují, že polární čepičky ochlazují atmosféru mnohem více, než ji skleníkový efekt otepluje. Na rozdíl od Země, která má hustou a vlhkou atmosféru vytvářející výrazný skleníkový efekt, atmosféra Marsu je příliš řídká a suchá, než aby mohla vytvářet výrazný skleníkový efekt jako Země, a to dokonce ani v případě, kdy by obsahovala dvojnásobné množství oxidu uhličitého."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »