Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolem planety Mars možná vzniká prstenec

Kolem planety Mars možná vzniká prstenec

Představa prstence Marsu vzniklého rozpadem měsíce Phobos
Autor: Tushar Mittal, Celestia

Dvojice vědeckých pracovníků z indické laboratoře Physical Research Laboratory studovala data, která na Zemi poslala americká sonda k výzkumu Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a jež objevila možné důkazy vyvíjejícího se prstence kolem planety. V článku publikovaném v časopise Icarus Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi popsali data naměřená kosmickou sondou. Se vší pravděpodobností některá zrníčka prachu, která obklopují Mars, se mohou jednoho dne akumulovat do podoby soustavy prstenců obklopujících rudou planetu.

Astronomové již před několika lety spekulovali o možnosti, že jednoho dne (za 20 až 70 miliónů roků) se nad rovníkem planety Mars vytvoří soustava prstenců, podobná útvaru kolem planety Saturn. Oběžná dráha měsíce Phobos je nestabilní, pomalu se přibližuje k povrchu rudé planety rychlostí asi 2 metry za století. Jakmile se satelit přiblíží dostatečně blízko k planetě, bude v důsledku působení slapových sil  roztrhán a ze vzniklých úlomků a zrníček prachu vznikne soustava prstenců. Avšak již nyní se zdá, že tento proces započal. V tomto novém výzkumu o tom astronomové získali důkazy při studiu dat ze sondy MAVEN, která naznačují, že přinejmenším určité množství prachových částic obíhajících kolem planety pochází ze satelitů Phobos a Deimos.

Data z kosmické sondy MAVEN ukázala, že v okolí planety Mars existuje oblak prachu, avšak doposud není jasné, jak velké částice jej tvoří. Astronomové se domnívají, že většina prachu, který se dostává do atmosféry, když planeta a její měsíce jsou bombardovány asteroidy, se skládá z částic tak nepatrných, že jsou odnášeny pryč působením slunečního větru. Nová analýza, kterou uskutečnili Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi, porovnává prach a částice horniny nalezené v horních vrstvách atmosféry Marsu s výsledky, které předpovídají modely. Ukázalo se, že většina prachových částic v oblaku může být meziplanetárního původu. Avšak bylo zde nalezeno rovněž menší množství (přibližně 0,6 %), které, jak se zdá, pravděpodobně pochází z jednoho nebo druhého měsíce.

Kosmická sonda MAVEN k výzkumu atmosféry Marsu Autor: NASA
Kosmická sonda MAVEN k výzkumu atmosféry Marsu
Autor: NASA
Astronomové upozorňují, že částice unikající ze satelitů Marsu do vnějšího atmosférického oblaku ještě nejsou důkazem vznikajícího prstence, avšak naznačují, že to je možné. Poznamenávají, že nebude možné určit, jestli takováto aktivita skutečně existuje, dokud kosmická sonda MAVEN nedokončí kompletní analýzu materiálu v oblaku prachu.

Kosmická sonda MAVEN o hmotnosti 4,5 tuny se na svou cestu k Marsu vydala 17. listopadu 2013. Na eliptickou oběžnou dráhu (maximální vzdálenost od povrchu 6 200 km, minimální vzdálenost od povrchu 150 km) byla navedena 22. září 2014. MAVEN má za úkol prozkoumat složení atmosféry rudé planety a pomoci pochopit události, které před mnoha milióny roků vedly k tomu, že Mars přišel o značnou část své atmosféry. Důležité je i pochopení principů, které souvisejí s ovlivňováním atmosféry nabitými částicemi slunečního větru. Aby byla měření co nejdokonalejší, musí sonda čas od času sestoupit blíže k povrchu a provést kontaktní měření v hustějších vrstvách atmosféry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, MAVEN, Prstenec


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »