Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 17P/Holmes znovu náhle zjasnila
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 17P/Holmes znovu náhle zjasnila

Kometa 17P/Holmes 10.11.1892 expozice 3,5hod
Autor: E. E. Barnard

S výraznými zjasněními komet (outbursty), hlavně těch krátkoperiodických, se v posledních měsících doslova roztrhl pytel. V listopadu náhle zjasnila kometa C/2013 A1 (Siding Spring), a to o 2 mag. Následně, v prosinci a v lednu, nám předvedla dokonce dva outbursty kometa 15P/Finlay, při obou zjasnila o cca 3 mag. A aby toho nebylo málo, před několika dny „vybouchla“ i velice známá kometa 17P/Holmes. Není už nikterak jasná, ale nebylo to ledajaké zjasnění, protože kometa je nyní jasnější až o 5 mag, čímž se ale vrátila zpět do vizuálního dosahu.

Kometa 17P/Holmes byla objevena jak jinak než při zjasnění, stalo se tak v roce 1892. Tenkrát se jednalo o mimořádně výrazný outburst, kometa je totiž ve většině svých návratů vizuálně téměř nepozorovatelná, avšak v roce 1892 měla při objevu asi 4 mag. Objevil ji britský amatérský astronom Edwin Holmes, když si ji spletl při vyhledávání galaxie M 31 v Andromedě (na vině bylo i zhoršující se počasí). Kometa po svém velkém zjasnění postupně začala slábnout, následně však nečekaně zjasnila podruhé, a to opět na limit dosahu pouhého oka, tedy někam k 6 mag. Poté kometa více než 100 let nezjasnila a při mnoha návratech ani nebyla spatřena.

Kometa Holmes v roce 2007 Autor: Martin Gembec
Kometa Holmes v roce 2007
Autor: Martin Gembec
Až přišel rok 2007. Kometa byla v maximu jasnosti v červenci, to měla asi 14 mag, byla tím pádem jenom obtížně viditelná vizuálně. K říjnu zeslábla až na 17 mag, když náhle 24. října pozorovatelé hlásili, jak v průběhu dne zjasňuje od 7. až po 3. hvězdnou velikost. Nakonec vypadala pouhým okem jako hvězda v souhvězdí Persea o jasnosti skoro 2 mag. Po dobu několika týdnů pak slábla jen pomalu a podle toho, zda bylo v odhadech jasu zohledněno, že se výrazně zvětšila až nad jeden obloukový stupeň, zůstávaly odhady jasu na hodnotách 3 až 6 mag. Jako velký difúzní objekt byla kometa okem pozorovatelná minimálně do konce února. Do starých kolejí, tedy někam k 17 mag, se vrátila až na konci léta 2008, 10 měsíců po zjasnění.

Další návrat komety se konal loni, v roce 2014. Aktivita komety byla díky outburstu z roku 2007 o něco vyšší, kometa tak v maximu jasnosti v červnu 2014 dosáhla asi 12,5 mag. Poté začala pomalu slábnout a letos v lednu měla zhruba 18 mag. Pak se ovšem odehrálo další náhlé zjasnění.

Kometa 17P/Holmes po zjasnění 30. ledna 2015 Autor: Gianluca Masi, thevirtualtelscope.eu
Kometa 17P/Holmes po zjasnění 30. ledna 2015
Autor: Gianluca Masi, thevirtualtelscope.eu
Outburst nahlásil 28. ledna Richard Miles z britské BAA Comet Section. Podle všeho se odehrál 26. ledna. Na CCD snímcích měla kometa 28. ledna stelární, tedy hvězdě podobný vzhled a téměř žádnou komu. Jasnost byla odhadována na hodnoty kolem 14 mag. První, kdo zkusil kometu odpozorovat vizuálně, byl Němec Uwe Pilz, který ji uviděl ještě jasnější. Jasnost mu vyšla 29. ledna večer na 13,2 mag. Vlasatice tím pádem během několika dnů zjasnila téměř o 5 mag, což už se dá považovat za významné zjasnění. Nejedná se však o tak výrazný úkaz, jako v roce 2007 a 1892. Vše navíc nasvědčuje tomu, že nárůst jasnosti komety se zastavil. Koma komety se začíná pomalu rozpínat do okolí, objekt se tak stává daleko více difúzním. V nejbližších dnech by kometa měla začít slábnout. Vypadá to tedy, že ve vizuálním dosahu nezůstane moc dlouho, nanejvýš několik týdnů, velmi pravděpodobně to ale může být i mnohem méně. Proto neváhejte a pokuste se velkým dalekohledem odpozorovat tuto velmi známou krátkoperiodickou kometu. Nachází se v souhvězdí Persea (Per) a po setmění je nedaleko nadhlavníku.

Zdroje:

http://cometography.com/pcomets/017p.html
http://udalosti.astronomy.cz/backup/17p.htm
http://www.aerith.net/comet/catalog/0017P/2014.html
http://www.ast.cam.ac.uk/~jds,/
https://rastreadoresdecometas.wordpress.com/ultimas-observaciones-2/ultimas-observaciones/
http://www.icq.eps.harvard.edu/17P_outburst.html

Převzato z http://komety.webgarden.cz/clanky/kometa-17p-holmes-znovu.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 17P Holmes


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »