Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa C/2013 US10 (Catalina) je pozorovatelná na ranní obloze
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je pozorovatelná na ranní obloze

Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku Iana Sharpa
Autor: Ian Sharp

Na ranní oblohu se konečně dostává dlouho očekávaná kometa C/2013 US10 (Catalina), která bude v následujících zimních měsících pozorovatelná malými dalekohledy či možná i pouhýma očima (!). Tato dlouhoperiodická, dynamicky nová kometa z Oortova oblaku, byla z našich končin od loňského podzimu nepozorovatelná. Na přelomu minulé zimy a jara 2015 podstoupila konjunkci se Sluncem, po níž se vydala na jižní oblohu, kde strávila drtivou většinu letošního roku. Situace se však mění, kometa proletěla 15. listopadu perihelem, s čímž byla spojená další konjunkce se Sluncem. Již v říjnu přestala být pozorovatelná z jižní polokoule, a co více, nyní, ke konci listopadu, začíná být konečně pozorovatelná i od nás - z polokoule severní. Podmínky pro její pozorování ze střední Evropy se budou už jen zlepšovat!

Jak už bylo zmíněno, jedná se o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku. Jejich chování je naprosto typické, ve větších vzdálenostech od Slunce se jeví jako velká a vysoce aktivní tělesa, zatímco při přibližování se k naší mateřské hvězdě jejich aktivita pomalu uvadá. Podobně je na tom i kometa C/2013 US10 (Catalina). Když se po konjunkci se Sluncem letos na jaře vynořila na jižní polokouli, měla jasnost zpočátku pouze 13 mag. Poté ale rapidně zjasňovala, až dosáhla na konci léta přibližně 6 mag. V tu dobu se její zjasňování nejenže zastavilo, kometa naopak začala mírně slábnout, a to kvůli vzdalování se od Země. Na podzim tedy měla jasnost spíše 7 mag.

Kometa však dosáhla na konci října, kdy už byla nepozorovatelná, lokálního maxima vzdálenosti od Země. To byla od naší planety zhruba 1,82 AU daleko (1 AU = vzdálenost Země - Slunce, tj. cca 150 milionů km). Nyní se ovšem kometa k naší planetě opět přibližuje. V přízemí se octne až v příštím roce, 17. ledna 2016, kdy ji se Zemí bude dělit vzdálenost asi 0,72 AU.

Ale vraťme se ještě do dnů aktuálních. Kometa proletěla 15. listopadu přísluním ve vzdálenosti 0,82 AU od Slunce. Vzhledem k relativní blízkosti ke Slunci a k tomu, že je naopak docela daleko od Země, je nyní nízko na ranní obloze velice kondenzovaná. Stupeň kondenzace je odhadován až na čísle 7 z 9 (podle stupnice, na níž 9ka znamená, že kometa má zcela stelární vzhled, a stupeň 0 naopak definuje kometu difúzní, bez středového zhuštění).

Pozorovatelé, kteří se snaží kometu vyhledat, si tím pádem musí dávat pozor na to, aby ji nezaměnili s hvězdou. Mezi prvními z těch, kdo kometu odpozorovali ze severní polokoule, je i slavný astronom a objevitel známé komety C/1995 O1 (Hale-Bopp), Alan Hale. I když on a několik dalších šťastlivců zpozorovali kometu vizuálně, zatím převažují zachycení fotografická. Není divu, kometa se nachází velice nízko nad obzorem a má velmi malou komu. I přes jasnost, jež je odhadována na 6-7 mag, nyní ještě není pozorovatelná binokuláry a malými dalekohledy. To se ale změní.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku od Raffaele Esposita Autor: Raffaele Esposito
Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku od Raffaele Esposita
Autor: Raffaele Esposito

Kometu doteď nezpozoroval nikdo z území České republiky. První můžete být právě vy! Stačí sledovat během ranního úsvitu prostor mezi souhvězdím Vah (Lib) a Pannou (Vir). Situace je ale extrémně komplikovaná, nehledě na to, že je pravděpodobně potřeba střední dalekohled s průměrem objektivu 15 cm a více, kometa je jen velice nízko nad obzorem. Navíc od poloviny nadcházejícího týdne začne rušit Měsíc ve fázi kolem úplňku. Mnohem lepší tedy bude si počkat do přelomu první a druhé dekády prosince, kdy Měsíc již nebude rušit svým svitem. Kometa navíc bude výše nad obzorem a ještě nejspíše mírně zjasní. V té době by již neměl být problém objekt vyhledat i menšími triedry. Situace se navíc bude i nadále rychle zlepšovat. Ke konci prosince kometa opustí souhvězdí Panny a přesune se do Pastýře (Boo), aby na přelomu let 2015 a 2016 z naší perspektivy jen těsně minula hlavní hvězdu souhvězdí, Arcturus.

V půli ledna 2016 kometa dosáhne díky maximálnímu přiblížení se k Zemi nejvyšší jasnosti, která může atakovat 5. magnitudu. V tmavých oblastech daleko od měst tedy může být pozorovatelná pouhým okem! K tomu bude velice snadno hledatelná, jelikož proletí jen těsně kolem hvězdy Alkaid z Velké Medvědice (UMa), díky čemuž nejen vstoupí do zmíněného souhvězdí, ale stane se i cirkumpolárním, takže v těch nocích nebude vůbec zapadat pod obzor!

Do konce ledna ještě proletí Drakem (Dra) a pak se její pohyb razantně zpomalí. Kometa až do března "zakotví" v Žirafě (Cam). To už bude výrazně slábnout, na konci inkriminovaného měsíce její jasnost klesne k 8-10 mag. Kometa pak proletí také Perseem (Per) a v květnu se dostane do Vozky (Aur), kde se její viditelnost nejprve omezí na večerní oblohu, poté už přestane být s jasností 10-11 mag pozorovatelná. Kometa se potom opět objeví na ranní obloze, a to v srpnu 2016 ve stejném souhvězdí. To už ale bude mít přibližně 14 mag, takže na její vyhledání budeme potřebovat velký dalekohled. Do podzimu 2016 pak tato aktuálně jasná, pěkná kometa zeslábne z vizuálního dosahu. Vypadá to tedy, že minimálně na začátku příštího roku si budeme moci užívat alespoň daleko od měst pěkného, byť komorního kometárního divadla...

Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastáře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016. Autor: Sky and Telescope.
Dráha komety Catalina na ranní obloze od Panny (Virgo) přes Pastáře (Bootes) až do Honících psů (Canes Venatici) od 20. listopadu 2015 až do poloviny ledna 2016.
Autor: Sky and Telescope.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] The Sky Live

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa catalina, C/2013 US10 (Catalina)


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »