Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství

Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství

Tempel_1.jpg
Tým amerických a anglických vědců, jehož vedoucím je Dick Willingale z univerzity v Leicesteru, použil astronomickou družici s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) k pozorování následků srážky projektilu, který se oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact, s jádrem komety TEMPEL 1. Připomeňme, že sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 a ke srážce s kometou došlo 4. 7. 2005.

Dr. Dick Willingale informoval v úterý 4. 4. 2006 na konferenci UK 2006 National Astronomy Meeting, která se koná v Leicesteru, že družice SWIFT zjistila postupný růst jasnosti komety v oboru rentgenového záření v době po impaktu. Toto vzplanutí rentgenového záření trvalo celkem 12 dnů. "Pozorování z družice SWIFT prozrazují, že velké množství vody bylo uvolňováno po mnohem delší dobu, než se původně tvrdilo," říká Dick Willingale.

2004-0729swift-sm.jpg

Astronomická observatoř SWIFT věnuje většinu svého času pozorování objektů vzdáleného vesmíru, avšak její parametry umožňují pozorování mnoha různých objektů na každém jejím oběhu. Dr. Willingale použil tuto družici k dlouhodobému monitorování emise rentgenového záření komety TEMPEL 1 před a následně po srážce s impaktorem, uvolněným ze sondy Deep Impact.

Rentgenové záření poskytlo přímá měření toho, jak velké množství materiálu bylo vyhozeno do okolního prostoru při impaktu. Je to proto, že rentgenové záření vznikalo při procesu, kdy nově uvolněná voda byla vyhozena do řídké atmosféry v okolí jádra komety a zde byla bombardována částicemi slunečního větru o vysokých energiích.

"Dřívější pozorování z období před vlastní srážkou vedla k závěru, že kometa je spíše slabým zdrojem rentgenového záření. K uvolňování materiálu docházelo nadále i po impaktu, proto docházelo ke vzniku rentgenového záření po delší dobu," doplňuje Paul O´Brien, rovněž z univerzity v Leicesteru.

ace_spacecraft.jpg

Intenzita vznikajícího rentgenového záření závisí na množství uvolněné vody z jádra komety a dále na hustotě proudu částic, uvolněných ze Slunce v podobě tzv. slunečního větru. Sluneční vítr neustále monitoruje například družice ACE (Advance Composition Explorer, start v srpnu 1997). Na základě těchto údajů tým astronomů vypočítal množství částic slunečního větru, které se dostaly do blízkosti komety v době pozorování jejího rentgenového záření.

Kometa TEMPEL 1 je spíše málo jasná kometa s produkcí vody zhruba 16 000 tun za den. Avšak po srážce s impaktorem vzrostla její produkce na 40 000 tun za den, což trvalo v období 5 až 10 dnů po impaktu. Za dobu pozorovaného zvýšení jasnosti komety v oboru rentgenového záření dosáhlo celkové množství vody, uvolněné řízenou srážkou, celkem asi 250 000 tun.

Jedním z úkolů mise Deep Impact bylo určit, jaká je příčina občas pozorovaných zjasnění komet. Podle některých teorií jsou takováto zjasnění způsobována dopady meteoritů na povrch jádra komety. Ačkoliv byl průběh srážky pozorován v širokém spektru elektromagnetického záření, většina pozorování byla zaměřena na sledování procesů bezprostředně po srážce. Po 5 dnech pozorování ve viditelném světle se například ukázalo, že kometa byla nerozeznatelná od původního stavu před impaktem. To je v ostrém protikladu s pozorováním v oboru rentgenového záření.

Analýza změn intenzity rentgenového záření na základě pozorování detektory na družici SWIFT napovídá, že po srážce vznikalo intenzivní rentgenové záření především proto, jelikož do okolí kometárního jádra bylo dlouhodobě vyvrhováno velké množství vody.

Zdroj: spaceflightnow a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Východ Měsíce nad Sirotčím hrádkem Klentnice.

Další informace »