Kometa Tuttle-Giacobini-Kresák nečekaně zpomalila svoji rotaci
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center
Pozorování pomocí družice NASA s názvem Swift, nedávno přejmenované na Neil Gehrels Swift Observatory po bývalém hlavním vědecké pracovníkovi mise, vedla k odhalení nevídaných změn v rotaci komety. Měření uskutečněná v květnu 2017 prozradila, že kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák – zkráceně 41P – rotovala téměř třikrát pomaleji, než tomu bylo ještě v březnu, kdy byla pozorována dalekohledem Discovery Channel Telescope na Lowell Observatory poblíž Flagstaffu v Arizoně. Její rotační perioda se prodloužila z 20 hodin na více než 46 hodin. Článek s detailním popisem tohoto objevu byl publikován v časopise Nature.
Neočekávané zpomalení je největší pozorovanou změnou periody rotace komety. „Dřívější rekord v prodloužení periody rotace držela kometa 103P/Hartley 2, která zpomalila svoji rotaci ze 17 na 19 hodin v průběhu 90 dnů,“ uvedl Dennis Bodewits, vědecký pracovník na University of Maryland (UMD), College Park, který objev představil 10. ledna 2018 na konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, AAS) ve Washingtonu.
Kometa oběhne kolem Slunce jednou za 5,4 roku. Přitom se dostává téměř ke dráze planety Jupiter, jejíž gravitační vliv posloužil k zachycení komety a k jejímu navedení na současnou dráhu. Podle odhadu má průměr méně než 1,4 kilometru. Kometa 41P patří mezi nejmenší v rodině komet, jejichž dráhy jsou ovlivňovány planetou Jupiter. Tato malá velikost pomohla vysvětlit, jak výtrysky na povrchu komety byly schopny vyvolat takové dramatické snížení rychlosti rotace.
Jak se kometa přibližovala ke Slunci, stoupající intenzita záření způsobila, že se z jejího ledového povrchu uvolňovaly plyny a došlo k výtryskům, které vymrštily prachové částice a ledová zrníčka do okolního prostoru. Tento materiál vytvořil expandující atmosféru označovanou jako koma. Voda přítomná v oblasti komy se rychle přeměnila na atomy vodíku a molekuly hydroxylu OH v důsledku působení ultrafialového záření ze Slunce. Protože dalekohled Ultraviolet/Optical Telescope (UVOT) na palubě observatoře Swift je citlivý na ultrafialové záření emitované hydroxylem, což je vhodné právě pro zjištění, jak se úroveň kometární aktivity mění během oběhu kolem Slunce.
Autor: Virtual Telescope Project
„Máme podezření, že výtrysky z aktivní oblasti na povrchu komety směřovaly vhodným směrem k vyvolání síly, která zpomalila rotaci komety 41P,“ říká Tony Farnham, vedoucí vědecký pracovník na University of Maryland. „Pokud pokračuje působení této brzdící síly i po posledních květnových pozorováních, rotace komety se mohla zpomalit až na 100 či více hodin.“
Tak nízké otáčky vedou k nestabilní rotaci komety a může vyvolat „převalování“ jádra, jehož rotační osa nebude mít pevně zafixovanou svoji orientaci. To by vyvolávalo výrazné sezónní změny v ohřevu komety. Dennis Bodewits se svými spolupracovníky poznamenává, že zpětná extrapolace napovídá na mnohem svižnější rotaci komety v minulosti; mohla být dokonce dostatečná k iniciování sesuvů nebo částečné fragmentace a odhalení čerstvého ledu. Výrazné nárůsty aktivity v letech 1973 a 2001 možná souvisely se změnami rotační periody komety 41P.
Nové výzkumy rovněž ukázaly, že jádro komety má mírně protáhlý tvar a nízkou hustotu, přičemž většina jejích výtrysků se nachází poblíž jednoho okraje. Výtrysky plynů mohou působit podobně jako raketové motory. Podle směru, kterým působí, mohou buď urychlovat nebo zpomalovat rotaci komety. V tomto případě působí tím „správným“ směrem vedoucím ke zpomalování rotace.
Neméně výrazný vztah mezi tvarem komety, její aktivitou a rotací byl již dříve pozorován sondou Rosetta Evropské kosmické agentury ESA, která byla navedena v roce 2014 na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Rychlost rotace komety se zvýšila o dvě minuty po přiblížení ke Slunci a následně poklesla o 20 minut během jejího vzdalování. Astronomové se domnívají, že podobně jako u komety 41P souvisejí tyto změny s tvarem jádra komety a polohou a aktivitou jejích výtrysků.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cmns.umd.edu
[2] scitechdaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
