Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa vyhubila mamuty a šavlozubé tygry

Kometa vyhubila mamuty a šavlozubé tygry

Mamuty v Severní Americe vyhubila před 12 900 roky kometa.
Mamuty v Severní Americe vyhubila před 12 900 roky kometa.
Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky. Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat.

Je velmi dobře známo, že srážka velkého meteoritu se Zemí je považována za nejpravděpodobnější příčinu vyhynutí dinosaurů zhruba před 65 milióny roků. Nyní vědci informovali o objevu nových důkazů o tom, že příčinou obdobného vyhynutí zvířat docela nedávno byla kometa: před pouhými 13 000 roky, když této události byli svědky lidé na severoamerickém kontinentu, pro něž měla událost rovněž dalekosáhlé důsledky.

Vědci jsou přesvědčeni, že exploze komety nad zemským povrchem vedla k vyhynutí mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat včetně savců, kteří se pohybovali na území Severní Ameriky.

"Kdybychom se vrátili v čase do oblasti Chicaga té doby, byl by to velmi špatný den," říká geofyzik Allen West, jeden z autorů článku, publikovaného v časopise Science. Chicago by pravděpodobně nebylo příliš daleko od místa exploze.

Vědecký tým pod vedením Douglase Kennetta, antropologa University of Oregon, přináší ve své zprávě důkazy, že se jednalo o kometu, která způsobila náhlou tisíce let trvající zimu a vymazala z mapy světa velká zvířata té doby.

Vrstva černých usazenin včetně nanodiamantů, stará 12 900 roků.
Vrstva černých usazenin včetně nanodiamantů, stará 12 900 roků.

Při výzkumu na několika místech celého kontinentu nacházeli výzkumníci nanodiamanty - mikroskopické částice pravděpodobně pocházející z komety - ve zhruba 13 000 let starých vrstvách bohatých na sedimentární horniny. Pod vrstvou s nanodiamanty se nachází poměrně velké množství fosílií zvířat. Nad touto vrstvou fosílie zcela vymizely.

"Je pozoruhodné, že desítky miliónů zvířat zmizely současně doslova v jediném okamžiku, ve kterém vrstva diamantů a sazí pokryla celý kontinent," dodává Allen West.

Hroty šípů a další artefakty z období tzv. indiánské kultury Clovis (kultura označovaná podle místa archeologických nálezů) - z počátků společnosti lovců a sběračů - rovněž vymizely po vytvoření černé vrstvičky před 13 000 roky. Vrcholné období rozvoje indiánské kultury Clovis se datuje do období před 13 200 až 12 900 roky.

První zpráva o těchto závěrech 26členného týmu z 16 vědeckých institucí byla přednesena 9. 10. 2007 na zasedání National Academy of Sciences. Douglas Kennett publikoval se svými spolupracovníky analýzu černé vrstvy (black mat - černý koberec), vrstvy černého materiálu z několika oblastí, které obsahovaly těžké kovy, saze a uhlí napovídající na pády meteoritů a následné požáry.

Šest oblastí s nálezem nanodiamantů.
Šest oblastí s nálezem nanodiamantů.

Počátkem ledna 2009 publikoval vědecký tým zprávu, podle níž byly nalezeny miliardy diamantů o velikosti několika nanometrů, koncentrované v tenké vrstvě sedimentů, a to na šesti lokalitách USA a Kanady. Nové informace o objevu nanodiamantů ve stejné vrstvě jsou dalším důkazem kosmické katastrofy. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let.

Archeologové již dlouho uvažovali o tom, zda klimatické změny či vyhubení stád mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat nemohlo vést k zániku kultury Clovis. "Mnoho vědců zůstávalo skeptickými ke kometární teorii a mysleli si, že existují lepší vysvětlení pro tuto událost," říká Daniel Amick, spolupracující profesor antropologie na Loyaola University, který se zabývá kulturou Clovis. "Většina archeologů, kteří o této teorii slyšeli, byla k ní odmítavá," dodává Daniel Amick.

Jako odpověď na obvyklou kritiku kometární teorie - že nebyl nalezen žádný kráter po předpokládaném impaktu - Allen West říká: "Kometa nemusí ve skutečnosti narazit do povrchu Země, ale může explodovat v atmosféře a rozpadnout se na drobné fragmenty někde nad zemským povrchem." K podobné události došlo například v červnu 1908 v oblasti Podkamennaja Tunguzka na Sibiři, avšak ne s tak dalekosáhlými důsledky.

Nanodiamanty na jednom z nalezišť severní Ameriky.
Nanodiamanty na jednom z nalezišť severní Ameriky.

Vysoký tlak a uvolněné teplo mohlo vést k roztavení části ledovců v oblasti Grónska, což vedlo ke změně proudění a způsobilo rovněž změny klimatu. Mikroskopické diamanty se nacházejí pouze v sedimentech vrstvy, která se váže k období označovanému jako mladší dryas - nejsou ani pod ani nad touto vrstvou. Vše napovídá tomu, že před 12 900 roky se Země srazila s kometou nebo velkým meteoritem, tzv. uhlíkatým chondritem.

Kde přesně se mohla exploze komety odehrát, je záhadou, avšak vysoká koncentrace nanodiamantů na východ od Michiganu napovídá, že pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra," dodává Allen West.

Představa, že kometa mohla způsobit katastrofální změny klimatu a vyhynutí živočichů poměrně nedávno v dlouhé historii Země nás varuje: k takové události může dojít znovu.

Zdroj: physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »