Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa z mezihvězdného prostoru vyfotografována na hvězdárně v Ondřejově

Kometa z mezihvězdného prostoru vyfotografována na hvězdárně v Ondřejově

Mezihvězdná kometa C/2025 N1 (ATLAS) vyfotografovaná v Ondřejově
Autor: Hana Kučáková, Kamil Hornoch / Astronomický ústav AV

V noci z 2. na 3. července bylo jasno a na ondřejovské hvězdárně Mayerův dalekohled skupiny astrofyziky asteroidů Oddělení meziplanetární hmoty, s průměrem zrcadlového objektivu 65 cm, pracoval. Pozorovatelé Hana Kučáková nasnímala a Kamil Hornoch zpracoval snímky interstelárního objektu A11pl3Z (původní označení, čtěte dále). Ano, je to ta nenápadná tečka uprostřed, čárky jsou rozmazané hvězdy, protože dalekohled sledoval právě tento objekt.

Bylo pořízeno a sečteno 15 tříminutových snímků pořízených přes R filtr pomocí 0.65-m Mayerova dalekohledu v Ondřejově. Série snímků byla pořízena 2. července 2025 22:11-22:56 UT (světového času). Objekt se nacházel poblíž kulminace nad jižním obzorem ve výšce necelých 22 stupňů. Zobrazené pole je 9,5 x 9,5 arcmin.

Těleso už má i nové označení 3I/ATLAS, resp. C/2025 N1 (ATLAS), protože již byla detekována kometární aktivita a tedy se jedná o kometu.

Tento objekt je již třetí těleso ve Sluneční soustavě, které přiletělo z mezihvězdného prostoru. Bylo objeveno nedávno v souhvězdí Střelce. Předchozí případy mezihvězdných poutníků křižujících vnitřní Sluneční soustavu byly 'Oumuamua v roce 2017 a kometa Borisov v roce 2019. Nově objevené mezihvězdné těleso C/2025 N1 (ATLAS) k nám bude nejblíže v říjnu tohoto roku, kdy se dostane do vzdálenost přes 3 astronomické jednotky (tedy více jak třikrát dál než Země od Slunce).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Informace v astronomickém telegramu 1
[2] Informace v astronomickém telegramu 2



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: C/2025 N1 (ATLAS)


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »