Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety jsou složitější, než jsme si mysleli

Komety jsou složitější, než jsme si mysleli

Stardust_3.jpg
Komety mohou být něco víc než jen prostý konglomerát ledu, prachu a plynů. Některé mohou být zajímavým "oknem" k poznání počátků naší Sluneční soustavy. Jiné mohly přinášet materiál nezbytný pro rozvoj života na naší Zemi.

Astronomové objevili rozsáhlý komplex složek a struktur ve vzorcích komety Wild 2, které byly zachyceny sondou STARDUST a dopraveny na Zemi. Jejich výzkum naznačuje, že přinejmenším některé komety vznikly z materiálu, který mohl obsahovat částice hmoty vyvržené z vnitřních oblastí vznikající Sluneční soustavy do vzdálenějších prostor. Ve vnějších částech sluneční mlhoviny došlo k jejich zmrazení.

Ve vzorcích materiálu, které byly dopraveny na Zemi v návratovém modulu sondy STARDUST v lednu 2006, byly zjištěny minerály, které vznikaly v blízkosti Slunce (totéž zřejmě platí i pro ostatní hvězdy). Toto zjištění naznačuje, že materiál z vnitřních oblastí vznikající planetární soustavy může být transportován do vnějších oblastí, kde vznikaly komety. To může změnit názory vědců na vznik a složení komet.

"Objevili jsme minerály, které musely vzniknout za velmi vysokých teplot, které podporují vývojový model, kde silné bipolární výtrysky plynů směřující od mladého Slunce "vyháněly" materiál, vzniklý v jeho blízkosti, Ten tak doputoval až do vnějších oblastí rodící se planetární soustavy," říká Michael Zolensky, odborník NASA na kosmickou mineralogii. "Zdá se, že komety nejsou složeny výhradně z komponentů bohatých na těkavé látky, ale spíše se jedná o směs hornin, vzniklých za různých teplot jednak v těsné blízkosti Slunce, jednak ve velmi vzdálených oblastech."

Astronomové si dlouho mysleli, že komety jako zmrzlé hroudy špinavého ledu, prachu a plynů se vytvořily ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy. Avšak komety si nejsou zcela podobné. Mohou se projevovat jako velmi odlišná tělesa se složitým vývojem. Kometa Wild 2 se zcela určitě vytvořila z látky, která prošla mnohem složitějším vývojem, než si astronomové doposud mysleli.

Vědci objevili velkou rozmanitost ve složení a velikosti částic ve vzorcích komety Wild 2. Většina kometárních vzorků se jeví jako křehká poskládaná směs velmi malých zrníček s několika velkými zrny. A také mnoha minerálů, počínaje olivínem a konče pyroxeny s nízkým či vysokým obsahem vápníku, vzniklých v širokém teplotním rozmezí.

Taková rozmanitost minerálů, vzniklých za nízkých či vysokých teplot vyžaduje široké rozmezí podmínek pro jejich vznik, pravděpodobně odrážejících rozdílné oblasti vzniku. Mnoho částic se nemohlo vytvořit ve studeném prostředí v oblastech, kde kondenzovala kometární jádra. Potřebovaly ke svému vzniku vysoké teploty jakož i komplexní a doposud málo prostudované dynamické procesy k dokončení vlastního růstu.

Jeden z hlavních objevů, vyplývajících z analýzy kometárních vzorků, bylo nalezení částic s vysokým obsahem organických látek. "Komety pravděpodobně přinesly na mladou Zemi vodu a organické látky, a to je velmi důležité k pochopení povahy tohoto materiálu, protože to jsou nezbytné ingredience pro vznik života," říká Lindsay Keller, NASA. "Při jedné z prvních analýz jsme získali vzorky, ukazující na hojnost uhlovodíků v mnoha částicích."

Následující analýzy odhalily, že některé organické látky vznikly ve studeném prachoplynném oblaku, který byl předchůdcem naší Sluneční soustavy. Ke stejnému závěru došli i vědci, zkoumající vzorky meteoritu Tagish Lake - viz článek Prapůvodní organická látka objevena.

Mezinárodní tým vědců použil spektroskopické metody ke studiu vzorků komety, dopravených na Zemi sondou STARDUST k určení jejich chemického složení. Kromě zjištění rozdílů ve složení vzorků z komety Wild 2 vědci objevili velkou různorodost v hustotách jednotlivých vzorků.

Zachycené vzorky kometárního materiálu jsou převážně jemnozrnné, volně vázané shluky, většinou také obsahují mnoho větších samostatných krystalů olivínu, pyroxenu a železo-niklových sulfidů. Všechny analýzy naznačují, že malé i velké částečky vzorků komety Wild 2 jsou složeny z podobné ne-li identické řady minerálů.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průběh zatmění Měsíce

Foceno přes Schmidt-Cassegrain 127/1250 + Canon EOS 7D. Na začátku pozorování výrazný opar nad obzorem, který dovolil první expozici až ve 20.44 h SELČ.

Další informace »