Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety už pro malé dalekohledy okolo novu 8. února 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Komety už pro malé dalekohledy okolo novu 8. února 2016

Kometa C/2013 US10 (Catalina) na snímku Iana Sharpa
Autor: Ian Sharp

První úplněk roku 2016, ten z 24. ledna, je za námi. Couvající Měsíc opustil večerní nebe a v dalších dnech bude již ve fázi poslední čtvrti, respektive srpku míjet jasné ranní planety. Tím pádem se otevírá stále větší okno v průběhu noci s bezměsíčnou oblohou. Tento stav nahrává pozorování slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. A jak se jim bude v průběhu února dařit? Celkem 7 by jich mohlo být jasnějších než 15 mag, díky čemuž se dostanou do vizuálního dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm.

V únoru spatříme pravděpodobně o jednu kometu méně než v lednu. Teprve v prosinci objevená vlasatice C/2015 X8 (NEOWISE) se na začátku ledna dostala poměrně blízko k Zemi a dosáhla jasnosti 12 mag. Během zbylé části měsíce však rapidně zeslábla a někteří pozorovatelé dokonce hovoří o jejím zániku. Kometa je stále pozorovatelná, avšak už pouze dalekohledy vybavenými CCD kamerami a její jasnost je udávána v širokém rozptylu 15-20 mag. Vizuálně pozorovatelná tedy už není. Zbylých sedm komet, které byly viditelné v lednu, nám na obloze zůstává i v únoru. Které to jsou? Pojďme si to shrnout zde:

C/2013 US10 (Catalina)

S přehledem nejjasnější kometa na obloze, po perihelu v listopadu a přízemí v lednu však již začíná pozvolna slábnout. Slábnutí bude během první poloviny února už o něco rychlejší, kometa však nejspíše zůstane v dosahu i malých triedrů. Zeslábne přitom ze současných 7 mag na 8-8,5 mag v polovině února.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 2- 1.90   7 29.87   81  7.7   1.597   0.904   115    7.2  22:40 (180, 58)  
2016- 2- 4.83   5 56.85   78 32.3   1.636   0.969   113    7.4  20:55 (180, 61)  
2016- 2- 7.79   5  9.58   75 16.7   1.676   1.041   111    7.6  19:56 (180, 64)  
2016- 2-10.76   4 44.32   72  5.5   1.716   1.118   109    7.9  19:18 (180, 67)  
2016- 2-13.75   4 29.72   69 11.0   1.756   1.199   106    8.1  18:56 (179, 70)  
2016- 2-16.75   4 20.80   66 34.9   1.796   1.285   103    8.3  19:00 (170, 72)


Kometa je viditelná na obloze celou noc, nejlépe pak spíše před půlnocí, kdy se nachází kolem 60 ° vysoko, přičemž v půli února bude již přes 70 ° nad obzorem. Nalezneme ji v souhvězdí Žirafy (Cam) - mapky pro vyhledání komety.

C/2013 X1 (PanSTARRS)

Kometa, s níž se budeme muset v únoru pravděpodobně už natrvalo rozloučit. Nenávratně totiž mizí z večerní oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. Viditelná ještě bude ve druhé polovině května a na začátku června extrémně nízko na ranní obloze. Zdali se nám ji ale podaří na soumračné obloze vyhledat, je především otázka její jasnosti. Kometa rozhodně předčila očekávání pro toto její období viditelnosti. Na začátku ledna předvedla outburst o 1,5 mag, po něm se sice její aktivita trochu utišila, s jasností poblíž 8,5 mag ji ovšem ještě v první polovině února můžeme vyhledat i ve větších binokulárech.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 2- 1.73  23 39.12   11 32.5   1.749   2.228    49    8.8  18:38 ( 72, 30)  
2016- 2- 4.74  23 38.18   10 55.0   1.721   2.261    45    8.7  18:43 ( 75, 27)  
2016- 2- 7.74  23 37.40   10 19.9   1.694   2.291    42    8.7  18:47 ( 79, 23)  
2016- 2-10.74  23 36.76    9 46.9   1.668   2.318    38    8.6  18:51 ( 82, 20)  
2016- 2-13.75  23 36.24    9 16.0   1.642   2.342    35    8.6  18:56 ( 84, 17)  
2016- 2-16.75  23 35.83    8 46.8   1.617   2.364    32    8.5  19:00 ( 87, 14)


Jak již bylo zmíněno, kometa je pozorovatelná na večerní obloze. Pohybuje se jen velmi pomalu pod notoricky známým obdélníkem v souhvězdí Pegase (Peg). Na konci astronomického soumraku se nachází v těchto dnech ještě asi 30 ° nad obzorem, v půlce února už bude jen asi 15 ° vysoko - mapky pro vyhledání komety.

C/2014 S2 (PanSTARRS)

Příjemné překvapení podzimu a zimy začíná pomalu slábnout. Její jasnost by se v únoru měla pohybovat někde mezi 10 a 10,5 mag, do efemeridy je ale zakomponována ta pesimističtější varianta, je tedy možné, že kometa bude až o 1 mag jasnější. Její vyhledání v obřích binokulárech pravděpodobně nebude nikterak velkým problémem.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 2- 1.19  16 39.35   65 37.6   2.192   1.863    95   10.0   5:36 (214, 66)  
2016- 2- 4.19  16 34.09   66 15.4   2.203   1.857    96   10.0   5:32 (211, 67)  
2016- 2- 7.19  16 27.82   66 54.7   2.213   1.851    97   10.1   5:28 (208, 68)  
2016- 2-10.18  16 20.41   67 34.9   2.225   1.846    98   10.2   5:24 (204, 68)  
2016- 2-13.18  16 11.73   68 15.0   2.236   1.841   100   10.3   5:20 (199, 69)  
2016- 2-16.18  16  1.65   68 54.3   2.248   1.837   101   10.4   5:15 (195, 69)


Kometa je cirkumpolární, spatřit ji tedy můžeme kdykoliv v průběhu noci. Nejlepší pozorovací podmínky vycházejí na ranní začátek astronomického soumraku, kdy se kometa nachází téměř 70 ° nad obzorem. K tomu se i nadále nachází v souhvězdí Draka (Dra) - mapky pro vyhledání komety.

C/2014 W2 (PanSTARRS)

Stálice naší oblohy, s jasností 12,5-13 mag bude viditelná ve středních dalekohledech s průměrem objektivu 20 cm a více.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 2- 1.19  20 13.26   65 55.9   2.700   2.626    83   12.7   5:36 (215, 45)  
2016- 2- 4.19  20 16.29   65 36.0   2.696   2.639    82   12.7   5:32 (216, 45)  
2016- 2- 7.19  20 19.11   65 19.4   2.692   2.651    81   12.7   5:28 (216, 46)  
2016- 2-10.18  20 21.71   65  6.0   2.688   2.663    80   12.7   5:24 (217, 46)  
2016- 2-13.18  20 24.10   64 55.6   2.684   2.674    80   12.7   5:20 (217, 46)  
2016- 2-16.18  20 26.27   64 48.4   2.681   2.684    79   12.7   5:15 (218, 47)


I tato kometa je pozorovatelná celou noc. Stejně jako v případě komety C/2014 S2 (PanSTARRS), i zde platí, že je nejlepší si na kometu počkat až na samotný konec noci. Ráno je totiž na začátku astronomického soumraku přibližně 45 ° vysoko. Vyhledat ji můžeme na rozhraní souhvězdí Draka (Dra) a Cefea (Cep) - mapky pro vyhledání komety.

C/2014 Q2 (Lovejoy)

Neuvěřitelná kometa, která zazářila na začátku loňského roku, se pohybuje nyní již okolo 5 AU jak od Slunce, tak od Země. I přesto však slábne extrémně pomalu a s jasností okolo 13 mag je pozorovatelná i ve středních dalekohledech s průměrem objektivu 25 cm a více.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 2- 1.19  18 14.17   20 17.3   4.681   5.181    54   12.8   5:36 (281, 36)  
2016- 2- 4.19  18 16.02   20 23.5   4.710   5.189    56   12.8   5:32 (283, 38)  
2016- 2- 7.19  18 17.79   20 30.6   4.738   5.194    57   12.8   5:28 (284, 39)  
2016- 2-10.18  18 19.47   20 38.5   4.767   5.199    58   12.8   5:24 (285, 40)  
2016- 2-13.18  18 21.06   20 47.1   4.795   5.203    60   12.9   5:20 (286, 41)  
2016- 2-16.18  18 22.55   20 56.4   4.823   5.205    62   12.9   5:15 (287, 42)


Kometa je viditelná na ranní obloze, zhruba 40 ° vysoko na začátku astronomického soumraku. Najdeme ji v souhvězdí Herkula (Her) - mapky pro vyhledání komety.

81P/Wild

Na závěr dvě krátkoperiodické komety nesoucí jméno Wild. Ta jasnější, 81P/Wild, bude mít v únoru asi 13 mag, díky čemuž ji spatříme i ve 25-cm dalekohledech.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 2- 1.80   5  1.81   19 48.4   2.245   1.538   124   13.1  20:10 (  0, 61)  
2016- 2- 4.79   5  1.52   19 54.5   2.227   1.552   121   13.1  19:58 (  0, 61)  
2016- 2- 7.78   5  1.56   20  1.1   2.210   1.568   118   13.1  19:46 (  0, 61)  
2016- 2-10.77   5  1.94   20  8.2   2.193   1.583   115   13.0  19:35 (  0, 61)  
2016- 2-13.77   5  2.65   20 15.7   2.175   1.600   112   13.0  19:24 (  0, 61)  
2016- 2-16.76   5  3.69   20 23.6   2.158   1.617   109   12.9  19:13 (  0, 61)


Kometa je pozorovatelná po většinu noci kromě doby před východem Slunce. Nejlepší čas pro pozorování nastává kolem 20. hodiny večerní, kdy kometu nalezneme zhruba 60° nad obzorem, a to v souhvězdí Býka (Tau) - mapky pro vyhledání komety.

116P/Wild

Pravděpodobně nejslabší v únoru viditelná kometa. Jasnost 13,5 mag by za normálních okolností nečinila takřka žádné problémy pro její spatření, pozorovací podmínky komety však nejsou ideální, tudíž bude vhodné na její vyhledání použít dalekohled s průměrem objektivu minimálně 35 cm.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 2- 1.19  15  2.84  -17 17.3   2.192   2.076    83   13.6   5:36 (350, 23)  
2016- 2- 4.19  15  7.39  -17 40.4   2.194   2.043    85   13.6   5:32 (351, 23)  
2016- 2- 7.19  15 11.83  -18  2.8   2.195   2.011    87   13.6   5:28 (352, 22)  
2016- 2-10.18  15 16.13  -18 24.4   2.197   1.979    89   13.5   5:24 (353, 22)  
2016- 2-13.18  15 20.30  -18 45.2   2.199   1.947    91   13.5   5:20 (354, 22)  
2016- 2-16.18  15 24.32  -19  5.1   2.202   1.915    93   13.5   5:15 (355, 21)


Kometa je viditelná na ranní obloze nízko nad jihovýchodním obzorem. Na začátku astronomického soumraku se sotva dostane přes 20 ° nad obzor. Nachází se v souhvězdí Vah (Lib) - mapky pro vyhledání komety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith.net - Databáze komet Seiichi Yoshidy
[2] MinorPlanetCenter.net



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety, C/2013 US10 (Catalina)


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »