Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety vizuálně v době novu 25. 5. 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Komety vizuálně v době novu 25. 5. 2017

Kometa C/2015 V2 (Johnson) na snímku Rolanda Fichtla
Autor: Roland Fichtl

Pomalu, ale jistě, se dostáváme do období dalšího novoluní. Květnový nov nastává 25. dne v měsíci, což už v tuto chvíli alespoň v první polovině noci prospívá pozorování difúzních objektů, jakými jsou například i komety. Těm ovšem na druhou stranu uškodí začátek absence astronomické noci, která v našich zeměpisných šířkách nenastává přibližně od konce května do poloviny července. Výsledkem zmíněných okolností je to, že na obloze uvidíme pouze pět komet. Dobrou zprávou je, že hned tři z nich jsou poměrně jasnými objekty. Protipólem je ale skutečnost, že ne každá z komet má vhodné pozorovací podmínky.

Pětice vizuálně pozorovatelných komet v lunaci na přelomu května a června 2017 je víceméně stejná jako o měsíc dříve, z oblohy zmizela akorát kometa C/2017 E4 (Lovejoy), o jejímž zániku jsme již referovali. Kometa by ale tak jako tak na začátku května zmizela s oblohy kvůli konjunkci se Sluncem, z tohoto pohledu jsme tím pádem o nic nepřišli.

Tyhle komety tedy budou vizuálně pozorovatelné i nadále:

C/2015 V2 (Johnson)

Již dlouho pozorovatelná kometa, která i nadále pozvolna zjasňuje. Na přelomu května a června by mohla mít už něco přes 8 mag, což jí, v kombinaci s dobrými pozorovacími podmínkami, zajistí viditelnost i v menších triedrech.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2017- 5-17.93  15 14.56   35  9.8   1.672   0.872   125    7.9   0:25 (  0, 76)  
2017- 5-20.92  15  7.61   32 53.0   1.664   0.854   126    7.9   0:07 (  0, 74)  
2017- 5-24.90  14 58.69   29 30.2   1.656   0.835   127    7.8  23:42 (  0, 70)  
2017- 5-27.89  14 52.36   26 43.8   1.650   0.824   127    7.8  23:24 (  0, 67)  
2017- 5-30.88  14 46.41   23 46.5   1.646   0.816   127    7.7  23:06 (  0, 64)  
2017- 6- 2.87  14 40.90   20 40.2   1.642   0.812   127    7.7  22:49 (  0, 61)

 

Kometa bude viditelná po celou, nepříliš dlouhou noc. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají kolem půlnoci, kdy se kometa v těchto dnech pohybuje kolem 75° nad obzorem, zatímco na začátku června bude asi 60° vysoko. Kometu nalezneme v souhvězdí Pastýře (Boo) - mapky pro vyhledání komety.

C/2015 ER61 (PanSTARRS)

Kometa s takřka totožnou jasností jako C/2015 V2 (Johnson), jenže s úplně odlišnými pozorovacími podmínkami. Spatřit kometu v nadcházející lunaci bude extrémně náročné, po outburstu na začátku dubna, kdy zjasnila až na 6 mag, totiž zeslábla k 8 mag, což by sice za normálních okolností na pozorovatelnost v malých dalekohledech bez problémů stačilo, ale u této komety to není příliš reálné.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2017- 5-18.07   0  7.75    6 23.7   1.051   1.283    52    7.9   3:36 (269,  8)  
2017- 5-21.06   0 19.34    7 39.9   1.059   1.302    52    7.9   3:30 (267,  8)  
2017- 5-24.06   0 30.61    8 52.5   1.069   1.322    52    8.0   3:25 (266,  8)  
2017- 5-27.06   0 41.58   10  1.6   1.081   1.342    52    8.0   3:21 (264,  8)  
2017- 5-30.05   0 52.23   11  7.0   1.095   1.362    52    8.1   3:16 (263,  9)  
2017- 6- 2.05   1  2.57   12  8.8   1.111   1.382    52    8.2   3:13 (262,  9)

 

Kometu uvidíme jen krátce, a to na ranní obloze po 3. hodině SELČ (začátek nautického soumraku), kdy stoupá nějakých 8° nad východní obzor. Kometa se nachází v souhvězdí Ryb (Psc) - mapky pro vyhledání komety.

41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Již celkem výrazně slábnoucí kometa, u níž bude přelom května a června asi poslední možností v tomto návratu, jak ji spatřit v malých dalekohledech. Kometa by během této lunace měla zeslábnout ze současných zhruba 9 mag na asi 10,5 mag.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2017- 5-18.07  18 31.34   24 53.6   1.149   0.243   118    8.9   3:36 (357, 66)  
2017- 5-21.06  18 31.85   22 37.7   1.166   0.253   121    9.2   3:30 (  0, 63)  
2017- 5-24.05  18 31.79   20 25.5   1.184   0.263   125    9.5   3:18 (  0, 61)  
2017- 5-27.05  18 31.25   18 16.2   1.202   0.274   128    9.8   3:06 (  0, 59)  
2017- 5-30.04  18 30.30   16  9.6   1.222   0.285   131   10.1   2:53 (  0, 57)  
2017- 6- 2.03  18 29.04   14  5.6   1.242   0.297   134   10.5   2:40 (  0, 55)

 

Kometa bude nejlépe pozorovatelná kolem 3. hodiny ranní, tedy nedlouho před začátkem nautického soumraku. V tu dobu bude stoupat přibližně 60° nad obzor. Kometu uvidíme v souhvězdí Herkula (Her) - mapky pro vyhledání komety.

71P/Clark

Zbývající dvě komety už jsou spíše slabší. Kometa 71P/Clark je zatím v tomto svém návratu mírným zklamáním, za měsíc měla být v maximu jasnosti okolo 10 mag, ale ještě teď má pouze 12-13 mag a pokud nějak rapidně nezjasní, pravděpodobně se po této lunaci stane, vzhledem k neustále klesající výšce nad obzorem, nepozorovatelným objektem. Nyní ji ještě můžeme spatřit, a to v dalekohledech s průměrem objektivu 25 cm a více.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2017- 5-17.99  16 41.22  -23 39.4   1.639   0.641   164   12.5   1:52 (  0, 17)  
2017- 5-20.99  16 40.40  -24 22.9   1.632   0.629   167   12.4   1:39 (  0, 16)  
2017- 5-23.98  16 39.36  -25  7.2   1.626   0.618   170   12.3   1:27 (  0, 16)  
2017- 5-26.97  16 38.15  -25 52.0   1.620   0.609   172   12.2   1:14 (  0, 15)  
2017- 5-29.96  16 36.81  -26 37.2   1.614   0.602   174   12.2   1:01 (  0, 14)  
2017- 6- 1.95  16 35.41  -27 22.3   1.609   0.597   174   12.1   0:47 (  0, 13)

 

Vzhledem k současné délce noci uvidíme kometu nízko nad jižním obzorem takřka vždy, když bude tma (samozřejmě za předpokladu dobrého počasí, vhodného dalekohledu a výšky nad obzorem alespoň zhruba 10°). Nejlepší pozorovací podmínky však nastávají kolem 1 hodiny SELČ, kdy kometa stoupá v průměru přibližně 15° vysoko. Kometa se ještě do konce května přesune ze současného souhvězdí Hadonoše (Oph) do Štíra (Sco) - mapky pro vyhledání komety.

315P/LONEOS

Tuto kometu jsme už několikrát odepisovali, ale především díky březnovému outburstu si stále drží zvýšenou aktivitu a tím pádem v podstatě neslábne. Její aktuální jasnost tak i nadále činí zhruba 14,5 mag, což je stále na hranici vizuální viditelnosti (samozřejmě jen pro ty největší teleskopy). Jaký bude další vývoj jasnosti komety, je nejisté, ale opět opakujeme, že tohle by pro ni mohla být poslední lunace, v níž bude v tomto návratu pozorovatelná vizuálně.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2017- 5-18.84  11 35.36   23 54.6   2.733   2.279   105   14.4  22:06 ( 40, 60)  
2017- 5-21.84  11 36.87   23 16.8   2.743   2.322   103   14.5  22:11 ( 46, 58)  
2017- 5-24.85  11 38.53   22 38.6   2.754   2.366   101   14.6  22:17 ( 51, 55)  
2017- 5-27.85  11 40.33   22  0.1   2.765   2.410    99   14.7  22:22 ( 55, 53)  
2017- 5-30.85  11 42.27   21 21.4   2.775   2.455    97   14.7  22:27 ( 59, 50)  
2017- 6- 2.85  11 44.34   20 42.4   2.786   2.501    95   14.8  22:31 ( 62, 47)

 

Kometa bude pozorovatelná na večerní obloze, kde se bude nacházet kolem 55° vysoko na konci nautického soumraku. Objekt nalezneme v souhvězdí Lva (Leo) - mapky pro vyhledání komety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aktuálně pozorovatelné komety na stránkách Seiichiho Yoshidy
[2] Komety v databázi Minor Planet Center

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »