Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety vizuálně v době okolo novu 5. června 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Komety vizuálně v době okolo novu 5. června 2016

Fotografie komety C/2014 S2 (PanSTARRS) od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Po úplňku z 21. května prošel Měsíc fází poslední čtvrti a nyní směřuje k novu. Z tohoto hlediska se tedy zlepšují pozorovací podmínky pro difúzní objekty, jakými jsou například i komety. V červnu ale namísto úplňku přichází jiný problém - absence astronomické noci. Obloha tak je po celou noc o něco světlejší a komety nacházející se nízko nad obzorem, které by za normálních okolností byly pozorovatelné, budou z nočního nebe zcela vymazány. Oproti předchozí lunaci zmizely z oblohy 3 komety, jedna další nám na ní naopak přibude. Ve výsledku to tedy znamená, že v červnu s největší pravděpodobností budeme schopni spatřit vizuálně celkem 7 komet.

V květnu jsme se patrně už definitivně rozloučili s jasnou kometou letošní zimy, C/2013 US10 (Catalina). Ta sice měla podle posledních odhadů jasnost okolo 12 mag, ovšem čeká ji konjunkce se Sluncem a zdá se, že až se objeví během pozdější fáze léta na ranní obloze, tak už vizuálně viditelná nebude. Z večerní oblohy se vytrácí také krátkoperiodická kometa 81P/Wild, pro tento návrat rovněž už definitivně. A opouští nás taktéž další pravidelně se vracející kometa, 77P/Longmore. Ta lehce předčila předpoklady a zjasnila až ke 13 mag, nyní je ale s jasností poblíž 15 mag již příliš nízko nad obzorem. Pozorovatelná by naopak mohla být velice známá kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Ta sice obyčejně není ve vizuálním dosahu, občas ale rapidně zjasní díky outburstu, takže je vhodné ji průběžně kontrolovat. Zbytek komet na obloze zůstává nezměněn. Celá červnová sedmička tím pádem vypadá následovně:

C/2014 S2 (PanSTARRS)

Nová nejjasnější kometa na obloze. Slábne i nadále velmi pomalu a drží si jasnost okolo 10 mag. Stále je tedy na hranici dosahu obřích binokulárů.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 5-29.85  11  0.65   35 51.2   2.877   2.805    83    9.9  22:26 ( 85, 54)  
2016- 6- 1.85  11  1.69   34 36.9   2.899   2.864    81   10.0  22:30 ( 87, 51)  
2016- 6- 4.86  11  2.89   33 24.5   2.922   2.923    79   10.1  22:35 ( 88, 48)  
2016- 6- 7.86  11  4.21   32 14.1   2.944   2.984    77   10.2  22:38 ( 90, 45)  
2016- 6-10.86  11  5.65   31  5.4   2.967   3.044    76   10.2  22:42 ( 91, 42)  
2016- 6-13.86  11  7.20   29 58.5   2.990   3.105    74   10.3  22:44 ( 92, 39)

 

Kometa je viditelná na večerní obloze, na začátku lunace téměř 55°, na jejím konci okolo 40° vysoko na konci nautického soumraku. Její pohyb po obloze je docela rychlý, ze současného souhvězdí Velké medvědice (UMa) se přes Malého lva (LMi) přesune k půli června do Lva (Leo) - mapky pro vyhledání komety.

252P/LINEAR

Ačkoliv tato kometa slábne poměrně rychle, očekávalo se, že zeslábne extrémním tempem. Dle předchozí efemeridy měla být již na začátku května mimo vizuální dosah, opak se stal ale pravdou a kometa je ještě na počátku června viditelná i v malých dalekohledech. Situace ovšem je už docela obtížná, kometa je totiž velice difúzní. Navíc se očekává, že do poloviny června zeslábne až na 12 mag a bude tak pozorovatelná pouze středními či většími dalekohledy.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 5-28.97  16 48.31    7 20.3   1.412   0.438   150   10.3   1:15 (  0, 48)  
2016- 5-31.96  16 45.79    6 50.1   1.437   0.464   151   10.6   1:00 (  0, 48)  
2016- 6- 3.95  16 43.51    6 17.4   1.464   0.490   151   11.0   0:46 (  0, 47)  
2016- 6- 6.94  16 41.49    5 42.6   1.490   0.518   151   11.4   0:33 (  0, 46)  
2016- 6- 9.93  16 39.74    5  6.0   1.516   0.547   150   11.7   0:19 (  0, 46)  
2016- 6-12.92  16 38.28    4 28.2   1.543   0.578   150   12.1   0:06 (  0, 45)

 

Na kometu se můžeme podívat kdykoliv v období mezi nautickými soumraky. Nejlepší čas k pozorování nastává těsně po půlnoci, kdy je objekt téměř 50° nad obzorem. Kometu nalezneme na rozhraní souhvězdí Hadonoše (Oph) a Herkula (Her) - mapky pro vyhledání komety.

C/2015 WZ (PanSTARRS)

Druhé největší překvapení letošního jara po kometě 252P/LINEAR. Tento objekt měl původně jako asteroid dosáhnout maximálně 19 mag, ovšem v průběhu konjunkce se Sluncem došlo k reaktivaci tělesa a odhalení kometárních charakteristik. Kometa pak zjasnila až k 12. magnitudě a zatím neslábne. Je tedy viditelná i středními dalekohledy s průměrem objektivu 20 cm a více.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 5-29.05  22  0.45   45 37.9   1.513   1.338    78   12.1   3:17 (258, 58)  
2016- 6- 1.05  21 43.63   47 31.3   1.531   1.290    82   12.2   3:14 (258, 63)  
2016- 6- 4.05  21 23.77   49 19.9   1.550   1.245    85   12.2   3:10 (256, 68)  
2016- 6- 7.05  21  0.47   50 57.7   1.570   1.206    89   12.3   3:07 (254, 73)  
2016- 6-10.05  20 33.59   52 17.6   1.590   1.172    93   12.4   3:05 (247, 79)  
2016- 6-13.04  20  3.35   53 11.1   1.612   1.144    96   12.5   3:04 (223, 84)

 

Pozorovací podmínky komety se zlepšují rapidním tempem. Kometa je viditelná na ranní obloze, nejlépe na začátku nautického soumraku, kdy se na konci května nacházela ani ne 60° nad obzorem, ale v půli června bude až skoro 85° vysoko! Objekt se v této lunaci přesouvá z Ještěrky (Lac) do Labutě (Cyg) - mapky pro vyhledání komety.

C/2014 W2 (PanSTARRS)

Kometa s relativně stálými podmínkami jasnosti (13 mag). Viditelná je tedy ve středních dalekohledech, a to s průměrem objektivu od nějakých 25 cm.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 5-28.97  16 47.91   69 38.3   2.797   2.631    88   12.9   1:13 (180, 70)  
2016- 5-31.95  16 35.28   68 45.8   2.806   2.631    89   12.9   0:49 (180, 70)  
2016- 6- 3.93  16 23.66   67 46.9   2.816   2.633    89   12.9   0:26 (180, 71)  
2016- 6- 6.92  16 13.08   66 42.1   2.826   2.636    90   12.9   0:03 (180, 73)  
2016- 6-10.90  16  0.61   65  7.5   2.840   2.642    90   12.9  23:35 (180, 74)  
2016- 6-13.89  15 52.42   63 51.1   2.850   2.649    90   13.0  23:15 (180, 75)

 

Podmínky pozorovatelnosti komety jsou výborné. Nejlepší čas pro pokus o její vyhledání nastává okolo půlnoci, tehdy kometa stoupá 70-75° nad obzor. Nachází se přitom v souhvězdí Draka (Dra) - mapky pro vyhledání komety.

9P/Tempel

Vcelku rychle zjasňující kometa, která ovšem zaostává za očekáváním. V aktuální lunaci je s jasností kolem 13 mag viditelná až dalekohledy s průměrem objektivu 25 cm nebo více.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 5-29.85  11 51.67   11 59.2   1.667   1.095   104   13.2  22:26 ( 47, 44)  
2016- 6- 1.85  11 54.56   11  5.9   1.656   1.107   102   13.2  22:30 ( 51, 41)  
2016- 6- 4.86  11 57.73   10 11.0   1.646   1.119   100   13.2  22:35 ( 54, 39)  
2016- 6- 7.86  12  1.18    9 14.6   1.636   1.131    99   13.1  22:38 ( 56, 37)  
2016- 6-10.86  12  4.89    8 16.8   1.627   1.144    97   13.1  22:42 ( 58, 34)  
2016- 6-13.86  12  8.85    7 17.8   1.618   1.157    96   13.0  22:44 ( 60, 32)

 

Kometa je viditelná na večerní obloze, kde ale rychle klesá k západnímu obzoru. Zatímco na konci května byla ještě takřka 45° vysoko na konci nautického soumraku, v půli června bude už jen kolem 30° nad obzorem. Kometa se v této lunaci přesouvá ze souhvězdí Lva (Leo) do Panny (Vir) - mapky pro vyhledání komety.

29P/Schwassmann-Wachmann

Tato kometa v současnosti není viditelná vizuálně, do přehledu ji ovšem zařazujeme, a to kvůli absolutní nepředvídatelnosti. Outbursty postihují kometu nepravidelně, nikdo tedy nemůže určit, kdy se odehraje ten další. Při většině outburstů kometa zjasní na 12-14 mag a ve vizuálním dosahu se udrží až měsíc. Při těch nejsilnějších ale výjimečně překračuje i hodnotu 10 mag, díky čemuž se na několik dnů dostává i do dosahu obřích binokulárů. Po takových outburstech trvá slábnutí komety mimo vizuální dosah i 2 měsíce či déle. Kometa má aktuálně jasnost kolem 16 mag, jasnost v efemeridě tím pádem berte pouze orientačně. O případných nečekaných zjasněních vás budeme informovat prostřednictvím aktualit.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 5-29.05  19 53.91  -25 19.8   5.937   5.209   132   13.4   3:17 (345, 14)  
2016- 6- 1.05  19 53.24  -25 21.2   5.936   5.174   135   13.4   3:14 (347, 15)  
2016- 6- 4.05  19 52.48  -25 22.7   5.935   5.140   138   13.4   3:10 (350, 15)  
2016- 6- 7.05  19 51.61  -25 24.4   5.934   5.109   141   13.3   3:07 (352, 15)  
2016- 6-10.05  19 50.66  -25 26.1   5.933   5.079   144   13.3   3:05 (354, 15)  
2016- 6-13.04  19 49.62  -25 28.0   5.932   5.052   147   13.3   3:04 (357, 15)

 

Kometa se nachází na ranní obloze, nejvýše 15° nad obzorem na začátku nautického soumraku. Pohybuje se jen velmi pomalu souhvězdím Střelce (Sgr) - mapky pro vyhledání komety.

116P/Wild

V červnu asi nejslabší od nás pozorovatelná kometa. S jasností blízkou 14 mag a s nepříliš dobrými pozorovacími podmínkami nebude snadné ji najít ani v dalekohledu s průměrem objektivu 40 cm.

Efemerida komety:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2016- 5-29.91  15 28.39  -22 59.9   2.392   1.395   166   13.7  23:51 (  0, 18)  
2016- 6- 1.90  15 26.40  -22 55.3   2.400   1.412   162   13.8  23:37 (  0, 18)  
2016- 6- 4.89  15 24.58  -22 50.8   2.408   1.431   159   13.8  23:24 (  0, 18)  
2016- 6- 7.88  15 22.95  -22 46.4   2.417   1.451   156   13.9  23:10 (  0, 18)  
2016- 6-10.87  15 21.54  -22 42.4   2.425   1.474   153   14.0  22:57 (  0, 18)  
2016- 6-13.86  15 20.35  -22 38.7   2.434   1.499   150   14.0  22:44 (  0, 18)

 

Kometa je nejvýše nad obzorem krátce před půlnocí, kdy vystupuje přibližně 18° vysoko. Nachází se v souhvězdí Vah (Lib) - mapky pro vyhledání komety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa v databázi Seiichi Yoshidy
[2] Minor Planet Center

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »