Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Jupiter_south.jpg
Přesto, že se sonda CASSINI intenzivně věnuje od poloviny roku 2004 výzkumu planety Saturn, byly nyní publikovány detailní mapy planety Jupiter, vytvořené na základě fotografií, které v roce 2000 pořídila právě sonda CASSINI. Ta prolétla kolem Jupitera při uskutečnění gravitačního manévru během své cesty k Saturnu. Při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy sonda pořídila řadu kvalitních fotografií, a to i přesto, že prolétla ve vzdálenosti 9,72 miliónu km nad oblačností planety. Z těchto fotografií byly sestaveny zatím nejpodrobnější mapy planety Jupiter.

Tato barevná mapa byla sestavena z fotografií, pořízených úzko-úhlou kamerou na palubě sondy CASSINI ve dnech 11. a 12. prosince 2000. Byla tak získána doposud nejpodrobnější mapa obou polokoulí Jupitera, jaké se kdy podařilo sestavit. Nejmenší viditelné detaily mají rozměr 120 km (je třeba si uvědomit, že rovníkový průměr planety Jupiter je 142 984 km).

Mapa jižní polokoule Jupitera (viz obrázek v úvodu článku) je složena z 36 fotografií. Mapy obou polokoulí Jupitera byly získány na základě fotografií, které byly pořizovány každou hodinu (po dobu 9 hodin) tak, jak Jupiter rotoval před objektivem kamery. Ačkoliv byla data získána ve dvou barvách - na vlnových délkách 750 nm (blízké infračervené záření) a 451 nm (modré světlo) - barevné podání mapy odpovídá tomu, jak bychom planetu Jupiter viděli na vlastní oči.

Mapa ukazuje rozmanitost barevného podání oblačnosti včetně paralelních hnědočervených a bílých pásů a pruhů. Rozlišíme také Velkou rudou skvrnu (GRS - Great Red Spot), četné vířivé chaotické oblasti, bílé oválné skvrny a mnoho malých vírů. Četná oblaka jsou soustředěna v pruzích a vlní se působením silných větrů a vlivem turbulencí. Modrošedé oblasti podél severního okraje centrálního jasného pásu jsou rovníkové "horké skvrny", tj. meteorologické systémy, které objevila americká kosmická sonda GALILEO, zkoumající planetu Jupiter v letech 1996 až 2003.

Malé jasné skvrny s oranžovým lemováním severně od rovníku jsou světelné projevy místních bouřek. Polární oblasti jsou bez viditelných detailů, protože sonda CASSINI pozorovala tyto oblasti pod velkým úhlem a přes silnou vrstvu atmosférické mlhy.

Mapy jednotlivých polokoulí jsou zhotoveny v tzv. polární stereografické projekci, kde severní nebo jižní pól leží uprostřed mapy a rovník je znázorněn jako kružnice po obvodu mapy. Publikovaný obrázek v titulu článku představuje jižní polokouli Jupitera.

Jednotlivé mapy jižní a severní polokoule planety Jupiter ve velkém rozlišení si můžete prohlédnout na těchto internetových adresách: jižní a severní polokoule.

Pokud máte raději klasickou mapu planety ve válcové projekci, potom klikněte na tento odkaz mapy Jupitera.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »