Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Jupiter_south.jpg
Přesto, že se sonda CASSINI intenzivně věnuje od poloviny roku 2004 výzkumu planety Saturn, byly nyní publikovány detailní mapy planety Jupiter, vytvořené na základě fotografií, které v roce 2000 pořídila právě sonda CASSINI. Ta prolétla kolem Jupitera při uskutečnění gravitačního manévru během své cesty k Saturnu. Při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy sonda pořídila řadu kvalitních fotografií, a to i přesto, že prolétla ve vzdálenosti 9,72 miliónu km nad oblačností planety. Z těchto fotografií byly sestaveny zatím nejpodrobnější mapy planety Jupiter.

Tato barevná mapa byla sestavena z fotografií, pořízených úzko-úhlou kamerou na palubě sondy CASSINI ve dnech 11. a 12. prosince 2000. Byla tak získána doposud nejpodrobnější mapa obou polokoulí Jupitera, jaké se kdy podařilo sestavit. Nejmenší viditelné detaily mají rozměr 120 km (je třeba si uvědomit, že rovníkový průměr planety Jupiter je 142 984 km).

Mapa jižní polokoule Jupitera (viz obrázek v úvodu článku) je složena z 36 fotografií. Mapy obou polokoulí Jupitera byly získány na základě fotografií, které byly pořizovány každou hodinu (po dobu 9 hodin) tak, jak Jupiter rotoval před objektivem kamery. Ačkoliv byla data získána ve dvou barvách - na vlnových délkách 750 nm (blízké infračervené záření) a 451 nm (modré světlo) - barevné podání mapy odpovídá tomu, jak bychom planetu Jupiter viděli na vlastní oči.

Mapa ukazuje rozmanitost barevného podání oblačnosti včetně paralelních hnědočervených a bílých pásů a pruhů. Rozlišíme také Velkou rudou skvrnu (GRS - Great Red Spot), četné vířivé chaotické oblasti, bílé oválné skvrny a mnoho malých vírů. Četná oblaka jsou soustředěna v pruzích a vlní se působením silných větrů a vlivem turbulencí. Modrošedé oblasti podél severního okraje centrálního jasného pásu jsou rovníkové "horké skvrny", tj. meteorologické systémy, které objevila americká kosmická sonda GALILEO, zkoumající planetu Jupiter v letech 1996 až 2003.

Malé jasné skvrny s oranžovým lemováním severně od rovníku jsou světelné projevy místních bouřek. Polární oblasti jsou bez viditelných detailů, protože sonda CASSINI pozorovala tyto oblasti pod velkým úhlem a přes silnou vrstvu atmosférické mlhy.

Mapy jednotlivých polokoulí jsou zhotoveny v tzv. polární stereografické projekci, kde severní nebo jižní pól leží uprostřed mapy a rovník je znázorněn jako kružnice po obvodu mapy. Publikovaný obrázek v titulu článku představuje jižní polokouli Jupitera.

Jednotlivé mapy jižní a severní polokoule planety Jupiter ve velkém rozlišení si můžete prohlédnout na těchto internetových adresách: jižní a severní polokoule.

Pokud máte raději klasickou mapu planety ve válcové projekci, potom klikněte na tento odkaz mapy Jupitera.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2020

8. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2020. Měsíc bude v novu, v první polovině týdne bude viditelný na ranní obloze spolu s planetami Mars, Jupiter a Saturn. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a končí viditelnost Merkuru. Večerní obloha nabízí také dvě komety. Podařily se všechny plánované starty v čele se sondou Solar Orbiter. Odloženy byly jen Starlinky. Před 90 lety si Clyde Tombaugh poprvé všimnul Pluta.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo

Další informace »