Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

Kosmický cukr - klíč ke vzniku primitivního života

cukr-1.jpg
Astronomové, kteří využívají ke své práci radioteleskop GBT (Green Bank Telescope), objevili v nejchladnější části oblaku prachu a plynu, který se nachází ve vzdálenosti 26 000 světelných let poblíž středu naší Galaxie, molekuly jednoduchého cukru. Tento objev napovídá, že molekuly cukru mohly sehrát důležitou roli při vzniku stavebních bloků, nezbytných pro vznik života v mezihvězdném prostředí.

Pomocí radioteleskopu astronomové detekovali rádiové záření 8atomové molekuly cukru (tzv. glykolaldehyd) v prachoplynném oblaku Sagittarius B2. Takováto oblaka, která mívají průměry několika světelných let, slouží jako stavební materiál pro formování hvězd a planet. Astronomové objevili již v roce 2000 stejné molekuly rovněž v teplejší oblasti téhož oblaku, avšak nová pozorování naznačují, že cukr existuje i za extrémně nízkých teplot - pouhých 8 stupňů nad absolutní nulou (8 K, tj. -265 °C), což je teplota, za které ustává veškerý pohyb prakticky všech molekul.

Glykolaldehyd se skládá ze dvou atomů uhlíku, dvou atomů kyslíku a čtyř atomů vodíku; je označován jako dvou-uhlíkový cukr. Glykolaldehyd může reagovat s 3uhlíkovým cukrem, přičemž vzniká 5uhlíkový cukr označovaný jako ribóza. Molekuly ribózy vytvářejí nosnou konstrukci pro jednotlivé molekuly nukleokyselin DNA a RNA, které jsou nositeli genetického kódu živých organismů.

Na Zemi probíhá většina chemických reakcí za přítomnosti kapalné vody. V kosmickém prostředí jsou podmínky zcela odlišné, a proto většina molekul vzniká na povrchu či pod povrchem nepatrných zrníček prachu. Podle tohoto scénáře malé molekuly, jako je voda, formaldehyd, metan, čpavek, oxid uhličitý, metanol apod. pokrývají povrchy prachových zrníček v prachoplynných oblacích, nebo se nacházejí uvnitř zrníček prachu. Když rázová vlna, která iniciovala stlačování hmoty a nastartovala proces formování hvězdy, vzájemné srážky prachových zrníček poskytují dostatečné množství energie ke vzájemnému spojování molekul: z jednoduchých vznikají molekuly složitější. Přestože jsou chemické procesy na Zemi a v kosmickém prostředí odlišné, výsledky mohou být podobné.

Proces vzniku planetárních systémů je "horký" proces a všechny organické molekuly jsou při něm s největší pravděpodobností zničeny. Avšak tato studie ukazuje, že podobné molekuly mohou vznikat i ve velmi studených oblastech, kterými prochází rázová vlna. Takovéto podmínky mohou existovat ve vnějších oblastech mladých planetárních soustav. A právě v těchto oblastech vznikají komety, které mohou tyto molekuly přenášet mezi jednotlivými planetárními soustavami. Případná srážka s kometou či průchod jejím ohonem může "zasadit" na mladou planetu prebiotický materiál, umožňující vznik života.

Zdroj:spaceflightnow.com
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »