Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lávové tunely na Měsíci vedou k polárním oblastem s výskytem vody

Lávové tunely na Měsíci vedou k polárním oblastem s výskytem vody

Propadlý strop lávového tunelu na Měsíci
Autor: NASA/GSFC/Arizona State University

Astronomové se domnívají, že objevili lávové tunely v polárních oblastech Měsíce. Malé díry v okolí velkého kráteru v blízkosti severního pólu Měsíce mohou být „střešními okny“ vedoucími dolů do podzemní sítě lávových tunelů – tunely poskytují přístup k vodě ukryté v polárních oblastech Měsíce. Dnes v tunelech samozřejmě žádná láva není, i když ty se původně vytvořily na základě přítomnosti proudů lávy v dávné minulosti, kdy byl Měsíc ještě žhavý. Mohou však indikovat snadný přístup k vodním zdrojům, pokud se někdy vůbec rozhodneme vybudovat zde ve vzdálené budoucnosti obydlenou měsíční základnu.

Navzdory suchému a prašnému měsíčnímu povrchu se vědci domnívají, že Měsíc obsahuje velké množství vody zachycené v podobě zmrzlého vodního ledu v polárních oblastech. Tato nová pozorování uskutečněná pomocí sondy NASA s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) ukázala, že voda může být mnohem přístupnější, než jsme dosud předpokládali.

Dostupné fotografie s největším rozlišením pro okolí kráteru Philolaus nedovolují tyto otvory identifikovat jako střešní okna na lávových tunelech se stoprocentní jistotou, avšak spatřili jsme dobré kandidáty podle jejich vzhledu a současně podle jejich velikosti, tvaru, světelných podmínek a geologického umístění,“ říká planetolog Pascal Lee, SETI Institute. Zmiňovaný kráter má průměr zhruba 70 km a pokud se zahloubáte do mapy, nově objevené otvory byly objeveny v oblasti 72,1°N, 32,4°W, asi 550 kilometrů od severního pólu Měsíce, na polokouli přivrácené k Zemi.

Samotné díry mají průměry mezi 15 a 30 metry a zřejmě mohou být vstupními otvory do zřícených stropů lávových tunelů. Toto nejsou první „propasti“, které byly na Měsíci objeveny, ale rozhodně jsou první spatřené v polárních oblastech Měsíce, blízko regionů, kde se může ukrývat vodní led. A co více, vzhledem k tomu, že kráter Philolaus je relativně mladý – byl vytvořen po dopadu velkého meteoritu zhruba před 1,1 miliardou roků – může poskytnout výzkumníkům Měsíce v této oblasti některé mimořádné pohledy na skutečnost, jak se Měsíc vyvíjel až do současné doby. Jako dodatečný bonus, při práci bagrů dobývajících led – buď ovládaných kosmonauty či pracující v automatickém režimu – byste měli velmi malebný výhled na naši planetu, zatímco byste pracovali.

Návrh základny na povrchu Měsíce Autor: ESA/Foster + Partners
Návrh základny na povrchu Měsíce
Autor: ESA/Foster + Partners
Místa přistání v rámci projektu Apollo byla situována do blízkosti měsíčního rovníku, takže Země byla pro astronauty téměř přímo nad hlavou,“ říká Pascal Lee. „Avšak ze stropního okna v kráteru Philolaus se Země vynoří jen těsně nad pohoří lemující okraj kráteru. Když bude naše planeta nejvýše nad horizontem, bude se nacházet jen nízko nad jihovýchodním obzorem.“

Existuje zde stále ještě mnoho „jestli“ a „kdyby“ – je potřeba vykonat mnoho dalších studií ke zjištění, zda se tady skutečně jedná o přístupy k lávovým tunelům, stejně tak se dostáváme k otázce, jestli vědci mají pravdu, pokud se týká přítomných zásob ledu – avšak jedná se o nadějná zjištění. A s obnovenými debatami o nových pilotovaných výpravách na Měsíc budou tato místa dobrým tipem na místo návštěvy a snad i pro vybudování trvale obydlené základny. To nám umožní prověřit rovněž postupy pro budoucí výzkum planet.

Výzkum lávových tunelů na Měsíci bude rovněž přípravou pro obdobné výzkumy lávových tunelů na planetě Mars,“ dodává Pascal Lee. „Na ní budeme muset počítat s rozšiřováním našeho průzkumu při pátrání po životě hluboko pod povrchem rudé planety, kde můžeme najít prostředí, které je teplejší, vlhčí a mnohem více chráněné než na povrchu.“

V uplynulých letech bylo objeveno více než 200 „děr“ do měsíčního povrchu, z nichž většina byla identifikována jako možná střešní okna, tj. vstupní otvory představující zřícené stropy dávno vytvořených lávových tunelů. Poslední objev je první, který se týká lávových tunelů v blízkosti polárních oblastí na povrchu Měsíce. A právě na tato místa by se měli vědci zaměřit při budoucích výzkumech.

Tento objev byl prezentován na workshopu NASA's Lunar Science for Landed Missions, který se konal v Ames Research Center, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] universetoday.com
[3] tunisiesoir.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Měsíci, Lávové tunely, Měsíční základna, Měsíc Země


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »