Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lávové tunely na Měsíci vedou k polárním oblastem s výskytem vody

Lávové tunely na Měsíci vedou k polárním oblastem s výskytem vody

Propadlý strop lávového tunelu na Měsíci
Autor: NASA/GSFC/Arizona State University

Astronomové se domnívají, že objevili lávové tunely v polárních oblastech Měsíce. Malé díry v okolí velkého kráteru v blízkosti severního pólu Měsíce mohou být „střešními okny“ vedoucími dolů do podzemní sítě lávových tunelů – tunely poskytují přístup k vodě ukryté v polárních oblastech Měsíce. Dnes v tunelech samozřejmě žádná láva není, i když ty se původně vytvořily na základě přítomnosti proudů lávy v dávné minulosti, kdy byl Měsíc ještě žhavý. Mohou však indikovat snadný přístup k vodním zdrojům, pokud se někdy vůbec rozhodneme vybudovat zde ve vzdálené budoucnosti obydlenou měsíční základnu.

Navzdory suchému a prašnému měsíčnímu povrchu se vědci domnívají, že Měsíc obsahuje velké množství vody zachycené v podobě zmrzlého vodního ledu v polárních oblastech. Tato nová pozorování uskutečněná pomocí sondy NASA s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) ukázala, že voda může být mnohem přístupnější, než jsme dosud předpokládali.

Dostupné fotografie s největším rozlišením pro okolí kráteru Philolaus nedovolují tyto otvory identifikovat jako střešní okna na lávových tunelech se stoprocentní jistotou, avšak spatřili jsme dobré kandidáty podle jejich vzhledu a současně podle jejich velikosti, tvaru, světelných podmínek a geologického umístění,“ říká planetolog Pascal Lee, SETI Institute. Zmiňovaný kráter má průměr zhruba 70 km a pokud se zahloubáte do mapy, nově objevené otvory byly objeveny v oblasti 72,1°N, 32,4°W, asi 550 kilometrů od severního pólu Měsíce, na polokouli přivrácené k Zemi.

Samotné díry mají průměry mezi 15 a 30 metry a zřejmě mohou být vstupními otvory do zřícených stropů lávových tunelů. Toto nejsou první „propasti“, které byly na Měsíci objeveny, ale rozhodně jsou první spatřené v polárních oblastech Měsíce, blízko regionů, kde se může ukrývat vodní led. A co více, vzhledem k tomu, že kráter Philolaus je relativně mladý – byl vytvořen po dopadu velkého meteoritu zhruba před 1,1 miliardou roků – může poskytnout výzkumníkům Měsíce v této oblasti některé mimořádné pohledy na skutečnost, jak se Měsíc vyvíjel až do současné doby. Jako dodatečný bonus, při práci bagrů dobývajících led – buď ovládaných kosmonauty či pracující v automatickém režimu – byste měli velmi malebný výhled na naši planetu, zatímco byste pracovali.

Návrh základny na povrchu Měsíce Autor: ESA/Foster + Partners
Návrh základny na povrchu Měsíce
Autor: ESA/Foster + Partners
Místa přistání v rámci projektu Apollo byla situována do blízkosti měsíčního rovníku, takže Země byla pro astronauty téměř přímo nad hlavou,“ říká Pascal Lee. „Avšak ze stropního okna v kráteru Philolaus se Země vynoří jen těsně nad pohoří lemující okraj kráteru. Když bude naše planeta nejvýše nad horizontem, bude se nacházet jen nízko nad jihovýchodním obzorem.“

Existuje zde stále ještě mnoho „jestli“ a „kdyby“ – je potřeba vykonat mnoho dalších studií ke zjištění, zda se tady skutečně jedná o přístupy k lávovým tunelům, stejně tak se dostáváme k otázce, jestli vědci mají pravdu, pokud se týká přítomných zásob ledu – avšak jedná se o nadějná zjištění. A s obnovenými debatami o nových pilotovaných výpravách na Měsíc budou tato místa dobrým tipem na místo návštěvy a snad i pro vybudování trvale obydlené základny. To nám umožní prověřit rovněž postupy pro budoucí výzkum planet.

Výzkum lávových tunelů na Měsíci bude rovněž přípravou pro obdobné výzkumy lávových tunelů na planetě Mars,“ dodává Pascal Lee. „Na ní budeme muset počítat s rozšiřováním našeho průzkumu při pátrání po životě hluboko pod povrchem rudé planety, kde můžeme najít prostředí, které je teplejší, vlhčí a mnohem více chráněné než na povrchu.“

V uplynulých letech bylo objeveno více než 200 „děr“ do měsíčního povrchu, z nichž většina byla identifikována jako možná střešní okna, tj. vstupní otvory představující zřícené stropy dávno vytvořených lávových tunelů. Poslední objev je první, který se týká lávových tunelů v blízkosti polárních oblastí na povrchu Měsíce. A právě na tato místa by se měli vědci zaměřit při budoucích výzkumech.

Tento objev byl prezentován na workshopu NASA's Lunar Science for Landed Missions, který se konal v Ames Research Center, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] universetoday.com
[3] tunisiesoir.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Měsíci, Lávové tunely, Měsíční základna, Měsíc Země


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »