Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lávové tunely na Měsíci vedou k polárním oblastem s výskytem vody

Lávové tunely na Měsíci vedou k polárním oblastem s výskytem vody

Propadlý strop lávového tunelu na Měsíci
Autor: NASA/GSFC/Arizona State University

Astronomové se domnívají, že objevili lávové tunely v polárních oblastech Měsíce. Malé díry v okolí velkého kráteru v blízkosti severního pólu Měsíce mohou být „střešními okny“ vedoucími dolů do podzemní sítě lávových tunelů – tunely poskytují přístup k vodě ukryté v polárních oblastech Měsíce. Dnes v tunelech samozřejmě žádná láva není, i když ty se původně vytvořily na základě přítomnosti proudů lávy v dávné minulosti, kdy byl Měsíc ještě žhavý. Mohou však indikovat snadný přístup k vodním zdrojům, pokud se někdy vůbec rozhodneme vybudovat zde ve vzdálené budoucnosti obydlenou měsíční základnu.

Navzdory suchému a prašnému měsíčnímu povrchu se vědci domnívají, že Měsíc obsahuje velké množství vody zachycené v podobě zmrzlého vodního ledu v polárních oblastech. Tato nová pozorování uskutečněná pomocí sondy NASA s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) ukázala, že voda může být mnohem přístupnější, než jsme dosud předpokládali.

Dostupné fotografie s největším rozlišením pro okolí kráteru Philolaus nedovolují tyto otvory identifikovat jako střešní okna na lávových tunelech se stoprocentní jistotou, avšak spatřili jsme dobré kandidáty podle jejich vzhledu a současně podle jejich velikosti, tvaru, světelných podmínek a geologického umístění,“ říká planetolog Pascal Lee, SETI Institute. Zmiňovaný kráter má průměr zhruba 70 km a pokud se zahloubáte do mapy, nově objevené otvory byly objeveny v oblasti 72,1°N, 32,4°W, asi 550 kilometrů od severního pólu Měsíce, na polokouli přivrácené k Zemi.

Samotné díry mají průměry mezi 15 a 30 metry a zřejmě mohou být vstupními otvory do zřícených stropů lávových tunelů. Toto nejsou první „propasti“, které byly na Měsíci objeveny, ale rozhodně jsou první spatřené v polárních oblastech Měsíce, blízko regionů, kde se může ukrývat vodní led. A co více, vzhledem k tomu, že kráter Philolaus je relativně mladý – byl vytvořen po dopadu velkého meteoritu zhruba před 1,1 miliardou roků – může poskytnout výzkumníkům Měsíce v této oblasti některé mimořádné pohledy na skutečnost, jak se Měsíc vyvíjel až do současné doby. Jako dodatečný bonus, při práci bagrů dobývajících led – buď ovládaných kosmonauty či pracující v automatickém režimu – byste měli velmi malebný výhled na naši planetu, zatímco byste pracovali.

Návrh základny na povrchu Měsíce Autor: ESA/Foster + Partners
Návrh základny na povrchu Měsíce
Autor: ESA/Foster + Partners
Místa přistání v rámci projektu Apollo byla situována do blízkosti měsíčního rovníku, takže Země byla pro astronauty téměř přímo nad hlavou,“ říká Pascal Lee. „Avšak ze stropního okna v kráteru Philolaus se Země vynoří jen těsně nad pohoří lemující okraj kráteru. Když bude naše planeta nejvýše nad horizontem, bude se nacházet jen nízko nad jihovýchodním obzorem.“

Existuje zde stále ještě mnoho „jestli“ a „kdyby“ – je potřeba vykonat mnoho dalších studií ke zjištění, zda se tady skutečně jedná o přístupy k lávovým tunelům, stejně tak se dostáváme k otázce, jestli vědci mají pravdu, pokud se týká přítomných zásob ledu – avšak jedná se o nadějná zjištění. A s obnovenými debatami o nových pilotovaných výpravách na Měsíc budou tato místa dobrým tipem na místo návštěvy a snad i pro vybudování trvale obydlené základny. To nám umožní prověřit rovněž postupy pro budoucí výzkum planet.

Výzkum lávových tunelů na Měsíci bude rovněž přípravou pro obdobné výzkumy lávových tunelů na planetě Mars,“ dodává Pascal Lee. „Na ní budeme muset počítat s rozšiřováním našeho průzkumu při pátrání po životě hluboko pod povrchem rudé planety, kde můžeme najít prostředí, které je teplejší, vlhčí a mnohem více chráněné než na povrchu.“

V uplynulých letech bylo objeveno více než 200 „děr“ do měsíčního povrchu, z nichž většina byla identifikována jako možná střešní okna, tj. vstupní otvory představující zřícené stropy dávno vytvořených lávových tunelů. Poslední objev je první, který se týká lávových tunelů v blízkosti polárních oblastí na povrchu Měsíce. A právě na tato místa by se měli vědci zaměřit při budoucích výzkumech.

Tento objev byl prezentován na workshopu NASA's Lunar Science for Landed Missions, který se konal v Ames Research Center, Kalifornie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] universetoday.com
[3] tunisiesoir.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Měsíci, Lávové tunely, Měsíční základna, Měsíc Země


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »