Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Little Red Spot na snímku ze sondy New Horizons

Little Red Spot na snímku ze sondy New Horizons

Detailní pohled na malou rudou skvrnu na Jupiteru ze sondy New Horizons.
Detailní pohled na malou rudou skvrnu na Jupiteru ze sondy New Horizons.
Kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na sondě New Horizons vyslala na Zemi úžasnou fotografii malé rudé skvrny (Little Red Spot) v atmosféře planety Jupiter, která byla vytvořena jako mozaika ze čtyř snímků 27. 2. 2007 pořízených ze vzdálenosti 3 milióny km. Rozlišení snímku je 15 km/pixel. Pro porovnání pozemní dalekohledy či družice na oběžné dráze kolem Země jsou málokdy schopny pořídit snímky s rozlišením lepším než 200 km/pixel.

„Tyto snímky malé rudé skvrny, pořízené kamerou LORRI, jsou ohromující ve svém detailu,“ říká Dr. Hal Weaver z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, kde byly sonda i kamera vyrobeny. „Ukazují počáteční období tohoto nového rotujícího systému, který nedávno nabyl červené zbarvení, s takovým rozlišením, které zdaleka předčí snímky, jaké kdy byly pořízeny.“

Kamera LORRI pořizovala tuto mozaiku po dobu 9,5 hodiny – téměř celou jednu rotační periodu Jupitera. Předcházející snímek byl pořízen 26. 2. 2007 ze vzdálenosti větší než 3,5 miliónu km s nižším rozlišením 17 km/pixel. Nové snímky byly pořízeny v době, kdy se menší skvrna nacházela blíže středu Jupiterova viditelného disku, takže zde je méně deformována a lépe osvětlena.

Malá rudá skvrna má průměr srovnatelný s naší Zemí. V roce 2005 změnila svoji barvu z bílé na červenou. Pohybuje se směrem k východu, její oblaka rotují proti směru otáčení hodinových ručiček (tzv. anticyklonální proudění) – pravděpodobně se jedná o oblast vysokého tlaku. V tomto smyslu je malá rudá skvrna v protikladu s pozemskými hurikány, což jsou oblasti nízkého tlaku. A malá rudá skvrna je samozřejmě mnohem větších rozměrů, než jakých dosahují pozemské uragány.

Vědci doposud přesně neznají, jak nebo proč tento atmosférický vír změnil barvu – nicméně spekulují o tom, že změna může mít původ ve vynášení exotických látek ze spodních vrstev atmosféry Jupitera, což je způsobeno vývojem této struktury. Především kapičky síry, unášené oblaky, mohou být vyneseny zhruba o 50 km výše do horních vrstev čpavkových oblaků, jejichž vrcholky se doslova kopou v intenzivnějším slunečním záření, čímž dochází k uvolňování červeně zbarvené síry z přítomných kapiček – a to právě způsobuje červené zbarvení pozorovaného uragánu. Podobný mechanismus byl navrhován i pro většího „bratra“ malé rudé skvrny – pro velkou rudou skvrnu (Great Red Spot), která je mnohem aktivnějším systémem, jež na Jupiteru existuje již několik století.

Zdroj: pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »