Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Představa umělce ukazuje kosmickou loď Lucy sledující Trojana
Autor: NASA/Lockheed Martin

Tato mise NASA vedená ústavem Southwest Research Institute (SwRI) neboli Jihozápadním institutem pro výzkum dosáhla významného milníku tím, že absolvovala revizi systémové integrace a tím umožnila konečné sestavení výzkumné družice. Tato mise NASA z programu třídy Discovery bude první, která prozkoumá asteroidy z oblasti obězné dráhy Jupiteru, tzv. Trojany, což jsou malá tělesa nepravidelných tvarů pocházející z raných vývojových fází Sluneční soustavy. To je také dobrý důvod k jejich výzkumu, tedy porozumění procesům v našem planetárním systému odehrávajících se v raných fázích jeho existence.

Kosmická sonda Lucy bude během své dvanáctileté mise shromažďovat data ze sedmi konkrétních asteroidů a k tomu i jiná z hlavního pásu. Trojani jsou zbytky prvotního materiálu, z kterého se formovaly vnější planety, a proto v nich můžeme najít spousty indicií k dešifrování historie Sluneční soustavy. Lucy, stejně jako lidská fosilie, po které je pojmenována, má způsobit revoluci v chápání našeho původu.

V posledních několika měsících se tým Lucy zaměřil na sestavení a testování všech součástí kosmické lodi včetně vědeckých přístrojů, elektroniky, komunikačních a navigačních systémů. Při tomto testování dokázal tým pohybující se kolem projektu Lucy, že systémy jsou připraveny na montáž a další integraci vedoucí k dokončení družice jako celku.

Hlavní řešitel z SwRI pan Dr. Hal Levinson sdělil, že s přihlédnutím k okolnostem posledních měsíců nikdo neočekával, že dojde k takovému posunu vpřed ve věci dokončení kosmické sondy. Konstatoval také, že je ohromen kreativitou a chutí týmu překonat všechny výzvy před něž byli postaveni.

Úspěšné dokončení tohoto procesu kontroly znamená, že projekt může pokračovat s montáží a testováním sondy v rámci přípravy na vypuštění. Tato etapa začne později během měsíce srpna v zařízeních Lockheed Martin Space Systems v Littletonu v Coloradu. V důsledku přerušení způsobených okolnostmi letošního jara tým znova přepracoval svůj harmonogram tak, aby komponenty, které byly tímto nejvíce ovlivněny, mohly být do kosmické sondy instalovány až později. Prostřednictvím tohoto úsilí zůstatal souběh prací v rámci harmonogramu tak, aby byly zahájeny přípravy na vypuštění dle původního plánu v říjnu 2021.

V příštích šesti měsících dodá společnost Goddard Spaceflight Center, Applied Physics Laboratory University a Arizona State University sadu doplňkových zobrazovacích a mapovacích nástrojů, které budou integrovány do útrob kosmické sondy. Toto vybavení umožní Lucy lépe prozkoumat, zmapovat a analyzovat tuto záhadnou populaci asteroidů.

SwRI je hlavní výzkumná instituce a řídí misi. Goddardovo středisko bude zajišťovat celkové řízení projektů, systémové inženýrství a bezpečnost a zabezpečení misí.

trojané a další asteroidy

Trojani, trojské asteroidy (Trojans) – jde o pás asteroidů jenž se nachází v oblasti oběžné dráhy planety Jupiter. Tato obří planeta je vzhledem k její velikosti, hmotnosti a tedy i gravitaci statisticky nejčastějším cílem dopadů asteroidů v naší Sluneční soustavě. Zároveň odchyluje mnoho planetek z jejich původní dráhy čímž chrání planetu Zemi před častějšími střety s tělesy vyšší hmotnosti a větších rozměrů.

Další zajímavou populaci asteroidů najdeme mezi oběžnou drahou Jupiteru a Neptunu. Tyto tělesa nazýváme Kentauři. Ještě dále, za dráhou Neptunu, se nacházejí objekty, které již spadají do Kuiplerova-Edgeworthova pásu a posléze rozptýleného disku. Z těchto oblastí pochází např. dlouhoperiodické komety, ale i různé planetky. Nejznámější uveďme trpasličí planetu Pluto, jenž se stala cílem podrobného výzkumu sondou New Horizons.
V oblasti vnitřních planet Sluneční soustavy se pak nachází další tělesa křižující oběžnou dráhu Země, ale o tom zas někdy příště…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



Štítky: Asteroid, Sonda LUCY, Trojané


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »