Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Představa umělce ukazuje kosmickou loď Lucy sledující Trojana
Autor: NASA/Lockheed Martin

Tato mise NASA vedená ústavem Southwest Research Institute (SwRI) neboli Jihozápadním institutem pro výzkum dosáhla významného milníku tím, že absolvovala revizi systémové integrace a tím umožnila konečné sestavení výzkumné družice. Tato mise NASA z programu třídy Discovery bude první, která prozkoumá asteroidy z oblasti obězné dráhy Jupiteru, tzv. Trojany, což jsou malá tělesa nepravidelných tvarů pocházející z raných vývojových fází Sluneční soustavy. To je také dobrý důvod k jejich výzkumu, tedy porozumění procesům v našem planetárním systému odehrávajících se v raných fázích jeho existence.

Kosmická sonda Lucy bude během své dvanáctileté mise shromažďovat data ze sedmi konkrétních asteroidů a k tomu i jiná z hlavního pásu. Trojani jsou zbytky prvotního materiálu, z kterého se formovaly vnější planety, a proto v nich můžeme najít spousty indicií k dešifrování historie Sluneční soustavy. Lucy, stejně jako lidská fosilie, po které je pojmenována, má způsobit revoluci v chápání našeho původu.

V posledních několika měsících se tým Lucy zaměřil na sestavení a testování všech součástí kosmické lodi včetně vědeckých přístrojů, elektroniky, komunikačních a navigačních systémů. Při tomto testování dokázal tým pohybující se kolem projektu Lucy, že systémy jsou připraveny na montáž a další integraci vedoucí k dokončení družice jako celku.

Hlavní řešitel z SwRI pan Dr. Hal Levinson sdělil, že s přihlédnutím k okolnostem posledních měsíců nikdo neočekával, že dojde k takovému posunu vpřed ve věci dokončení kosmické sondy. Konstatoval také, že je ohromen kreativitou a chutí týmu překonat všechny výzvy před něž byli postaveni.

Úspěšné dokončení tohoto procesu kontroly znamená, že projekt může pokračovat s montáží a testováním sondy v rámci přípravy na vypuštění. Tato etapa začne později během měsíce srpna v zařízeních Lockheed Martin Space Systems v Littletonu v Coloradu. V důsledku přerušení způsobených okolnostmi letošního jara tým znova přepracoval svůj harmonogram tak, aby komponenty, které byly tímto nejvíce ovlivněny, mohly být do kosmické sondy instalovány až později. Prostřednictvím tohoto úsilí zůstatal souběh prací v rámci harmonogramu tak, aby byly zahájeny přípravy na vypuštění dle původního plánu v říjnu 2021.

V příštích šesti měsících dodá společnost Goddard Spaceflight Center, Applied Physics Laboratory University a Arizona State University sadu doplňkových zobrazovacích a mapovacích nástrojů, které budou integrovány do útrob kosmické sondy. Toto vybavení umožní Lucy lépe prozkoumat, zmapovat a analyzovat tuto záhadnou populaci asteroidů.

SwRI je hlavní výzkumná instituce a řídí misi. Goddardovo středisko bude zajišťovat celkové řízení projektů, systémové inženýrství a bezpečnost a zabezpečení misí.

trojané a další asteroidy

Trojani, trojské asteroidy (Trojans) – jde o pás asteroidů jenž se nachází v oblasti oběžné dráhy planety Jupiter. Tato obří planeta je vzhledem k její velikosti, hmotnosti a tedy i gravitaci statisticky nejčastějším cílem dopadů asteroidů v naší Sluneční soustavě. Zároveň odchyluje mnoho planetek z jejich původní dráhy čímž chrání planetu Zemi před častějšími střety s tělesy vyšší hmotnosti a větších rozměrů.

Další zajímavou populaci asteroidů najdeme mezi oběžnou drahou Jupiteru a Neptunu. Tyto tělesa nazýváme Kentauři. Ještě dále, za dráhou Neptunu, se nacházejí objekty, které již spadají do Kuiplerova-Edgeworthova pásu a posléze rozptýleného disku. Z těchto oblastí pochází např. dlouhoperiodické komety, ale i různé planetky. Nejznámější uveďme trpasličí planetu Pluto, jenž se stala cílem podrobného výzkumu sondou New Horizons.
V oblasti vnitřních planet Sluneční soustavy se pak nachází další tělesa křižující oběžnou dráhu Země, ale o tom zas někdy příště…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



Štítky: Asteroid, Sonda LUCY, Trojané


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »