Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Představa umělce ukazuje kosmickou loď Lucy sledující Trojana
Autor: NASA/Lockheed Martin

Tato mise NASA vedená ústavem Southwest Research Institute (SwRI) neboli Jihozápadním institutem pro výzkum dosáhla významného milníku tím, že absolvovala revizi systémové integrace a tím umožnila konečné sestavení výzkumné družice. Tato mise NASA z programu třídy Discovery bude první, která prozkoumá asteroidy z oblasti obězné dráhy Jupiteru, tzv. Trojany, což jsou malá tělesa nepravidelných tvarů pocházející z raných vývojových fází Sluneční soustavy. To je také dobrý důvod k jejich výzkumu, tedy porozumění procesům v našem planetárním systému odehrávajících se v raných fázích jeho existence.

Kosmická sonda Lucy bude během své dvanáctileté mise shromažďovat data ze sedmi konkrétních asteroidů a k tomu i jiná z hlavního pásu. Trojani jsou zbytky prvotního materiálu, z kterého se formovaly vnější planety, a proto v nich můžeme najít spousty indicií k dešifrování historie Sluneční soustavy. Lucy, stejně jako lidská fosilie, po které je pojmenována, má způsobit revoluci v chápání našeho původu.

V posledních několika měsících se tým Lucy zaměřil na sestavení a testování všech součástí kosmické lodi včetně vědeckých přístrojů, elektroniky, komunikačních a navigačních systémů. Při tomto testování dokázal tým pohybující se kolem projektu Lucy, že systémy jsou připraveny na montáž a další integraci vedoucí k dokončení družice jako celku.

Hlavní řešitel z SwRI pan Dr. Hal Levinson sdělil, že s přihlédnutím k okolnostem posledních měsíců nikdo neočekával, že dojde k takovému posunu vpřed ve věci dokončení kosmické sondy. Konstatoval také, že je ohromen kreativitou a chutí týmu překonat všechny výzvy před něž byli postaveni.

Úspěšné dokončení tohoto procesu kontroly znamená, že projekt může pokračovat s montáží a testováním sondy v rámci přípravy na vypuštění. Tato etapa začne později během měsíce srpna v zařízeních Lockheed Martin Space Systems v Littletonu v Coloradu. V důsledku přerušení způsobených okolnostmi letošního jara tým znova přepracoval svůj harmonogram tak, aby komponenty, které byly tímto nejvíce ovlivněny, mohly být do kosmické sondy instalovány až později. Prostřednictvím tohoto úsilí zůstatal souběh prací v rámci harmonogramu tak, aby byly zahájeny přípravy na vypuštění dle původního plánu v říjnu 2021.

V příštích šesti měsících dodá společnost Goddard Spaceflight Center, Applied Physics Laboratory University a Arizona State University sadu doplňkových zobrazovacích a mapovacích nástrojů, které budou integrovány do útrob kosmické sondy. Toto vybavení umožní Lucy lépe prozkoumat, zmapovat a analyzovat tuto záhadnou populaci asteroidů.

SwRI je hlavní výzkumná instituce a řídí misi. Goddardovo středisko bude zajišťovat celkové řízení projektů, systémové inženýrství a bezpečnost a zabezpečení misí.

trojané a další asteroidy

Trojani, trojské asteroidy (Trojans) – jde o pás asteroidů jenž se nachází v oblasti oběžné dráhy planety Jupiter. Tato obří planeta je vzhledem k její velikosti, hmotnosti a tedy i gravitaci statisticky nejčastějším cílem dopadů asteroidů v naší Sluneční soustavě. Zároveň odchyluje mnoho planetek z jejich původní dráhy čímž chrání planetu Zemi před častějšími střety s tělesy vyšší hmotnosti a větších rozměrů.

Další zajímavou populaci asteroidů najdeme mezi oběžnou drahou Jupiteru a Neptunu. Tyto tělesa nazýváme Kentauři. Ještě dále, za dráhou Neptunu, se nacházejí objekty, které již spadají do Kuiplerova-Edgeworthova pásu a posléze rozptýleného disku. Z těchto oblastí pochází např. dlouhoperiodické komety, ale i různé planetky. Nejznámější uveďme trpasličí planetu Pluto, jenž se stala cílem podrobného výzkumu sondou New Horizons.
V oblasti vnitřních planet Sluneční soustavy se pak nachází další tělesa křižující oběžnou dráhu Země, ale o tom zas někdy příště…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



Štítky: Asteroid, Sonda LUCY, Trojané


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »