Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Magnetické pole Slunce je 10× silnější, než se předpokládalo

Magnetické pole Slunce je 10× silnější, než se předpokládalo

Projevy sluneční činnosti
Autor: Queen’s University Belfast

Magnetické pole Slunce v oblasti slunečních erupcí je 10× silnější, než astronomové doposud předpokládali. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných na Queen's University Belfast a Aberystwyth University. Nový objev učinil David Kuridze, odborný pracovník na Aberystwyth University. Kuridze zahájil výzkum na Queen's University Belfast a dokončil jej, když v roce 2017 přešel na Aberystwyth University. Je předním odborníkem na využití pozemních dalekohledů ke studiu sluneční koróny – jasné světelné záře kolem Slunce během úplného zatmění.

Při práci na švédském dalekohledu o průměru 1 metr (Swedish 1-m Solar Telescope), Roque de los Muchachos Observatory, La Palma, Kanárské ostrovy, David Kuridze studoval mimořádně silnou sluneční erupci, ke které došlo 10. 9. 2017 v blízkosti slunečního povrchu.

Kombinace příznivých pozorovacích podmínek a potřebná dávka štěstí umožnila týmu vědců určit intenzitu magnetického pole v erupci s nebývalou přesností. Astronomové se domnívají, že toto zjištění má potenciál změnit naše poznatky o procesech, které nastávají ve sluneční atmosféře. Když o objevu hovořil David Kuridze, řekl: „Všechno, co se děje ve vnější atmosféře Slunce, je ovlivňováno magnetickým polem. Avšak bohužel máme k dispozici velmi málo měření jeho intenzity a prostorových charakteristik.“

A David Kuridze dodává: „To jsou rozhodující parametry, nejdůležitější pro fyziku sluneční koróny. Je to trochu podobné snahám porozumět zemskému klimatu bez toho, aniž bychom byli schopni měřit teplotu v různých geografických polohách. Je to vůbec poprvé, kdy jsme byli schopni přesně změřit magnetické pole koronální smyček – základních stavebních bloků magnetické koróny – s tak vysokou přesností.“

Při průměru Slunce 1 396 000 kilometrů (109 průměrů Země) a jeho vzdálenosti od naší planety 150 000 000 kilometrů sahá sluneční koróna milióny kilometrů od slunečního povrchu. Sluneční erupce se objevují jako jasné záblesky a vyskytují se v případě, kdy magnetická energie, která byla součástí sluneční atmosféry, je zprudka uvolněna.

Až doposud úspěšnému měření magnetických polí překážel slabý signál přicházející ze sluneční atmosféry na Zemi a přinášející informaci o magnetickém poli, a také omezení v dostupném přístrojovém vybavení.

Erupce jsou náhlá zjasnění ve fotosféře a chromosféře doprovázená výrazným uvolněním hmoty a energie. Může dojít až k odtržení oblaku plazmatu se zamrzlým magnetickým polem, který putuje Sluneční soustavou (tzv. koronální výron hmoty). Zachytí-li tento oblak magnetosféra naší Země, dojde k výrazným polárním zářím a magnetickým bouřím.

V průběhu desetidenní periody v září 2017 David Kuridze studoval aktivní oblast na povrchu Slunce, o které astronomové věděli, že může být obzvláště nestálá. Nicméně použité dalekohledy se mohly zaměřit pouze na 1 % povrchu Slunce v daný okamžik. David Kuridze se zaměřil zcela přesně na tu správnou oblast ve správný okamžik, kdy došlo ke sluneční erupci.

Tyto sluneční erupce mohou vést k bouřím, které – pokud zasáhnou Zemi – vytvářejí silné polární záře. Mohou rovněž poškodit telekomunikační družice, satelity navigační soustavy GPS a další umělá tělesa na oběžné dráze kolem Země, ale také způsobit poruchy pozemských rozvodných soustav.

Profesor Michail Mathioudakis ze School of Mathematics and Physics, Queen's University Belfast, který také pracoval na projektu, k tomu dodává: „Toto je jedinečný soubor pozorování, který vůbec poprvé poskytnul detailní mapu magnetických polí v koronální smyčce. Těchto velmi hodnotných závěrů bylo dosaženo v důsledku obětavosti a vytrvalosti vědců, kteří plánovali a vykonávali pozorování. Metodika použitá v této práci a samotné výsledky otevřou novou cestu při výzkumu sluneční koróny.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] qub.ac.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Magnetické pole Slunce, Sluneční erupce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »