Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Magnetické pole Slunce je 10× silnější, než se předpokládalo

Magnetické pole Slunce je 10× silnější, než se předpokládalo

Projevy sluneční činnosti
Autor: Queen’s University Belfast

Magnetické pole Slunce v oblasti slunečních erupcí je 10× silnější, než astronomové doposud předpokládali. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných na Queen's University Belfast a Aberystwyth University. Nový objev učinil David Kuridze, odborný pracovník na Aberystwyth University. Kuridze zahájil výzkum na Queen's University Belfast a dokončil jej, když v roce 2017 přešel na Aberystwyth University. Je předním odborníkem na využití pozemních dalekohledů ke studiu sluneční koróny – jasné světelné záře kolem Slunce během úplného zatmění.

Při práci na švédském dalekohledu o průměru 1 metr (Swedish 1-m Solar Telescope), Roque de los Muchachos Observatory, La Palma, Kanárské ostrovy, David Kuridze studoval mimořádně silnou sluneční erupci, ke které došlo 10. 9. 2017 v blízkosti slunečního povrchu.

Kombinace příznivých pozorovacích podmínek a potřebná dávka štěstí umožnila týmu vědců určit intenzitu magnetického pole v erupci s nebývalou přesností. Astronomové se domnívají, že toto zjištění má potenciál změnit naše poznatky o procesech, které nastávají ve sluneční atmosféře. Když o objevu hovořil David Kuridze, řekl: „Všechno, co se děje ve vnější atmosféře Slunce, je ovlivňováno magnetickým polem. Avšak bohužel máme k dispozici velmi málo měření jeho intenzity a prostorových charakteristik.“

A David Kuridze dodává: „To jsou rozhodující parametry, nejdůležitější pro fyziku sluneční koróny. Je to trochu podobné snahám porozumět zemskému klimatu bez toho, aniž bychom byli schopni měřit teplotu v různých geografických polohách. Je to vůbec poprvé, kdy jsme byli schopni přesně změřit magnetické pole koronální smyček – základních stavebních bloků magnetické koróny – s tak vysokou přesností.“

Při průměru Slunce 1 396 000 kilometrů (109 průměrů Země) a jeho vzdálenosti od naší planety 150 000 000 kilometrů sahá sluneční koróna milióny kilometrů od slunečního povrchu. Sluneční erupce se objevují jako jasné záblesky a vyskytují se v případě, kdy magnetická energie, která byla součástí sluneční atmosféry, je zprudka uvolněna.

Až doposud úspěšnému měření magnetických polí překážel slabý signál přicházející ze sluneční atmosféry na Zemi a přinášející informaci o magnetickém poli, a také omezení v dostupném přístrojovém vybavení.

Erupce jsou náhlá zjasnění ve fotosféře a chromosféře doprovázená výrazným uvolněním hmoty a energie. Může dojít až k odtržení oblaku plazmatu se zamrzlým magnetickým polem, který putuje Sluneční soustavou (tzv. koronální výron hmoty). Zachytí-li tento oblak magnetosféra naší Země, dojde k výrazným polárním zářím a magnetickým bouřím.

V průběhu desetidenní periody v září 2017 David Kuridze studoval aktivní oblast na povrchu Slunce, o které astronomové věděli, že může být obzvláště nestálá. Nicméně použité dalekohledy se mohly zaměřit pouze na 1 % povrchu Slunce v daný okamžik. David Kuridze se zaměřil zcela přesně na tu správnou oblast ve správný okamžik, kdy došlo ke sluneční erupci.

Tyto sluneční erupce mohou vést k bouřím, které – pokud zasáhnou Zemi – vytvářejí silné polární záře. Mohou rovněž poškodit telekomunikační družice, satelity navigační soustavy GPS a další umělá tělesa na oběžné dráze kolem Země, ale také způsobit poruchy pozemských rozvodných soustav.

Profesor Michail Mathioudakis ze School of Mathematics and Physics, Queen's University Belfast, který také pracoval na projektu, k tomu dodává: „Toto je jedinečný soubor pozorování, který vůbec poprvé poskytnul detailní mapu magnetických polí v koronální smyčce. Těchto velmi hodnotných závěrů bylo dosaženo v důsledku obětavosti a vytrvalosti vědců, kteří plánovali a vykonávali pozorování. Metodika použitá v této práci a samotné výsledky otevřou novou cestu při výzkumu sluneční koróny.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] qub.ac.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Magnetické pole Slunce, Sluneční erupce


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »