Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu

Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu

Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Oblast kolem jižního pólu planety Mars pokrývá takové množství ledu, které by v podobě vody vytvořilo na celém povrchu Marsu moře hluboké 11 m. Tyto nové předpoklady vycházejí ze zjištěné tloušťky zaprášeného ledu pomocí radaru MARSIS, který je instalován na palubě evropské sondy Mars Express. Tento přístroj provedl více než 300 fiktivních „řezů“ vrstvami depozitů, pokrývajících oblast kolem pólu. Radar pronikl vrstvami ledu k jeho spodní hranici, která se nachází více než 3,7 km pod povrchem.

„Oblast kolem jižního pólu je pokryta vrstvami depozitů na ploše srovnatelné s velkou částí Evropy. Množství vody, které je v ní obsaženo, bylo zjišťováno již dříve, avšak nikdy to nebylo s takovou přesností, jakou nám nyní umožnil radar na palubě sondy,“ říká Jeffrey Plaut (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). Přístroj pojmenovaný MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) také mapuje tloušťku podobných vrstev depozitů v okolí severního pólu planety.

Vrstvy depozitů v polárních oblastech obsahují nejznámější vodu v novodobé historii Marsu, ačkoliv i další oblasti planety, jak se zdá, byly v minulosti velmi vlhké. Pochopení historie a osudu vody na Marsu je klíčem ke zjištění, zda byly někdy na Marsu vhodné podmínky pro život, protože veškeré známé formy života jsou závislé na vodě.

Vrstvy depozitů v polárních oblastech se rozkládají mnohem dále a mnohem hlouběji, než je pozorovatelný jasně bílý zmrzlý oxid uhličitý a vodní led v okolí jižního pólu Marsu. Tmavý prach zakryl mnoho takovýchto vrstev. Avšak silný odraz, který radar zachytil od kamenného povrchu pod vrstvami depozitů naznačuje, že tyto vrstvy jsou minimálně z 90 % tvořeny vodním ledem. Jedna oblast s mimořádně silným odrazem od spodní vrstvy depozitu je pro vědce hádankou. Podobá se tenké vrstvě kapalné vody, avšak v těchto místech je taková zima, že přítomnost vody je zde velmi nepravděpodobná.

Horní část obrázku v úvodu článku představuje zpracovaný a vyhodnocený záznam radaru MARSIS, pořízený v oblasti kolem jižního pólu Marsu. Poskytuje informace o tloušťce vrstev depozitů, obsahujících velké množství ledu.

Ve spodní části obrázku je topografická mapa, sestavená na základě údajů z laserového výškoměru MOLA na palubě sondy Mars Global Surveyor. Šířka obrázku je 1250 km. Bílou čarou je vyznačen „řez“ terénem v blízkosti jižního pólu Marsu, kde byl radarový záznam pořízen.

Další zajímavé obrázky si můžete prohlédnout na stránkách Evropské kosmické agentury.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Urán pri Plejádach

Ohnisko 200 mm, expozícia 15 s, clona 7,1, ISO 1600.

Další informace »