Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mars Odyssey: Na Marsu jsou jeskyně

Mars Odyssey: Na Marsu jsou jeskyně

Sopky na Marsu - mapa.
Sopky na Marsu - mapa.
Astronomové, kteří studují snímky povrchu Marsu, pořízené sondou Mars Odyssey, se domnívají, že na povrchu rudé planety objevili 7 jeskyní. Tyto pravděpodobné jeskyně se nacházejí na svahu sopky Arsia Mons a jsou dostatečně hluboké, takže jejich dno nemůže být vidět vstupním otvorem. Informace o teplotách těchto oblastí, změřených aparaturou THEMIS na palubě sondy, tyto předpoklady potvrzují.

Pokud by se existence jeskyní potvrdila, jednalo by se o velmi důležitý objev. Jeskyně mohou být jediné přírodní struktury (kromě vrstvy ledu), schopné ochránit jednoduché formy života před mikrometeority, ultrafialovým zářením, slunečním zářením a vysokoenergetickými částicemi, které dlouhodobě bombardují povrch Marsu. Hloubka jeskyní se odhaduje na 80 až 130 m, možná i více. Vstupní otvory jeskyní mají šířku mezi 100 až 252 m.

Jedna z jeskyní, přezdívaná Annie, je ve dne teplejší než okolní prohlubně a studenější než terén, osvětlený Sluncem. V noci je její teplota vyšší než u blízkého okolního terénu. Astronomové pojmenovali kandidáty na marťanské jeskyně jako „sedm sester“, kterým dali následující jména: Dena, Chloe, Wendy, Annie, Abbey, Nicki a Jeanne.

Protože ve většině případů nelze dno jeskyně spatřit, astronomové pouze vypočítali jejich minimální hloubku, která se musí pohybovat mezi 73 až 96 m pod povrchem. Pouze na jednom snímku ze sondy Mars Odyssey, zachycujícím jeskyni Dena, je vidět i její dno. Na základě dostupných dat byla vypočtena její hloubka na 130 m pod okolním terénem.

Okolí sopky Arsia Mons na Marsu.
Okolí sopky Arsia Mons na Marsu.

V dávné minulosti ze sopky vytékala žhavá láva, která se rozlévala po okolním terénu. Postupem času chladla, zmenšovala svůj objem a pod pevným povrchem, který ztuhnul nejdříve, se vytvářely jakési prázdné tunely. Pokud se tento vytvořený strop z nějaké příčiny propadne, vytvoří se jáma či dlouhá prohlubeň, ale v některých částech zůstávají ještě „zastřešená“ místa – tedy jeskyně. Na základě zjištění rozdílných teplot při pozorování v oboru infračerveného záření je možné takovéto oblasti odhalit. Detailnější informace by mohla poskytnout sonda Mars Reconnaissance Orbiter.

K článku jsou připojeny ilustrační obrázky.

Zdroj: news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »