Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měl Mars tři měsíce?
Petr Kubala Vytisknout článek

Měl Mars tři měsíce?

Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.

Astronomové našli na snímcích z kosmické sondy krátery, které jsou od sebe vzdáleny asi 12,5 kilometrů. Oba mají velmi podobný tvar a západo-východní zarovnání. Podobné "dvojčata" najdeme třeba i na našem Měsíci. Tzv. Messierovy krátery zřejmě vyhloubila dvojitá planetka, jenž dopadla na povrch Luny pod malým úhlem. Pravděpodobnost, že by i krátery na Marsu vznikly podobným způsobem, je podle autorů studie velmi malá a pohybuje se okolo 2%.

John Chappelow a Rob Herrick z University of Alaska se domnívají, že by krátery musely být v takovém případě orientovány náhodně. Přicházejí tedy s jiným řešením: na povrch Marsu dopadl malý měsíc o průměru asi 1,5 km. Při vstupu do atmosféry se měsíc rozlomil na dvě části, jenž následně dopadly na povrch pod úhlem asi 10°.

Někteří vědci ale této teorií nevěří. Jedním z argumentů může být poloha obou kráterů. Ty se nacházejí asi 40° severně od rovníku. Měsíce by se ale měly díky gravitačním účinkům planety usadit na oběžné dráze nad rovníkem. "Každá přirozená družice musí, stejně jako Phobos, obíhat nad rovinou rovníku Marsu", říká Jay Melosh, odborník na vznik kráterů z University of Arizona.

Autoři studie se ale brání tím, že měsíc mohl na povrch dopadnou ještě dřív, než gravitace Marsu stihla jeho oběžnou dráhu stabilizovat.

Jay Melosh ovšem přichází s dalším tvrdým argumentem. V poslední době se totiž ukazuje, že oběžná dráha většiny dvojitých (binárních) planetek není náhodná. Tlak slunečního větru nutí planetky k tomu, aby obíhaly ve stejné rovině jako planety. Známe dokonce binární planetku 1999 KW4, který má tyto rysy a kdyby dopadla na Mars pod malým úhlem, vyhloubila by podobnou dvojici kráterů, jakou objevili John Chappelow a Rob Herrick.

Kde je pravda? To se zřejmě dozvíme až z dalšího výzkumu. Na tomto případu je ovšem dobře patrné, že vědci nejsou mnohdy zajedno.

Zdroj: space.newscientist.com




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »