Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měl Mars tři měsíce?
Petr Kubala Vytisknout článek

Měl Mars tři měsíce?

Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.

Astronomové našli na snímcích z kosmické sondy krátery, které jsou od sebe vzdáleny asi 12,5 kilometrů. Oba mají velmi podobný tvar a západo-východní zarovnání. Podobné "dvojčata" najdeme třeba i na našem Měsíci. Tzv. Messierovy krátery zřejmě vyhloubila dvojitá planetka, jenž dopadla na povrch Luny pod malým úhlem. Pravděpodobnost, že by i krátery na Marsu vznikly podobným způsobem, je podle autorů studie velmi malá a pohybuje se okolo 2%.

John Chappelow a Rob Herrick z University of Alaska se domnívají, že by krátery musely být v takovém případě orientovány náhodně. Přicházejí tedy s jiným řešením: na povrch Marsu dopadl malý měsíc o průměru asi 1,5 km. Při vstupu do atmosféry se měsíc rozlomil na dvě části, jenž následně dopadly na povrch pod úhlem asi 10°.

Někteří vědci ale této teorií nevěří. Jedním z argumentů může být poloha obou kráterů. Ty se nacházejí asi 40° severně od rovníku. Měsíce by se ale měly díky gravitačním účinkům planety usadit na oběžné dráze nad rovníkem. "Každá přirozená družice musí, stejně jako Phobos, obíhat nad rovinou rovníku Marsu", říká Jay Melosh, odborník na vznik kráterů z University of Arizona.

Autoři studie se ale brání tím, že měsíc mohl na povrch dopadnou ještě dřív, než gravitace Marsu stihla jeho oběžnou dráhu stabilizovat.

Jay Melosh ovšem přichází s dalším tvrdým argumentem. V poslední době se totiž ukazuje, že oběžná dráha většiny dvojitých (binárních) planetek není náhodná. Tlak slunečního větru nutí planetky k tomu, aby obíhaly ve stejné rovině jako planety. Známe dokonce binární planetku 1999 KW4, který má tyto rysy a kdyby dopadla na Mars pod malým úhlem, vyhloubila by podobnou dvojici kráterů, jakou objevili John Chappelow a Rob Herrick.

Kde je pravda? To se zřejmě dozvíme až z dalšího výzkumu. Na tomto případu je ovšem dobře patrné, že vědci nejsou mnohdy zajedno.

Zdroj: space.newscientist.com




O autorovi



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »