Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měl Mars tři měsíce?
Petr Kubala Vytisknout článek

Měl Mars tři měsíce?

Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem.
Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.

Astronomové našli na snímcích z kosmické sondy krátery, které jsou od sebe vzdáleny asi 12,5 kilometrů. Oba mají velmi podobný tvar a západo-východní zarovnání. Podobné "dvojčata" najdeme třeba i na našem Měsíci. Tzv. Messierovy krátery zřejmě vyhloubila dvojitá planetka, jenž dopadla na povrch Luny pod malým úhlem. Pravděpodobnost, že by i krátery na Marsu vznikly podobným způsobem, je podle autorů studie velmi malá a pohybuje se okolo 2%.

John Chappelow a Rob Herrick z University of Alaska se domnívají, že by krátery musely být v takovém případě orientovány náhodně. Přicházejí tedy s jiným řešením: na povrch Marsu dopadl malý měsíc o průměru asi 1,5 km. Při vstupu do atmosféry se měsíc rozlomil na dvě části, jenž následně dopadly na povrch pod úhlem asi 10°.

Někteří vědci ale této teorií nevěří. Jedním z argumentů může být poloha obou kráterů. Ty se nacházejí asi 40° severně od rovníku. Měsíce by se ale měly díky gravitačním účinkům planety usadit na oběžné dráze nad rovníkem. "Každá přirozená družice musí, stejně jako Phobos, obíhat nad rovinou rovníku Marsu", říká Jay Melosh, odborník na vznik kráterů z University of Arizona.

Autoři studie se ale brání tím, že měsíc mohl na povrch dopadnou ještě dřív, než gravitace Marsu stihla jeho oběžnou dráhu stabilizovat.

Jay Melosh ovšem přichází s dalším tvrdým argumentem. V poslední době se totiž ukazuje, že oběžná dráha většiny dvojitých (binárních) planetek není náhodná. Tlak slunečního větru nutí planetky k tomu, aby obíhaly ve stejné rovině jako planety. Známe dokonce binární planetku 1999 KW4, který má tyto rysy a kdyby dopadla na Mars pod malým úhlem, vyhloubila by podobnou dvojici kráterů, jakou objevili John Chappelow a Rob Herrick.

Kde je pravda? To se zřejmě dozvíme až z dalšího výzkumu. Na tomto případu je ovšem dobře patrné, že vědci nejsou mnohdy zajedno.

Zdroj: space.newscientist.com




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »