Titan Autor: NasaO Titanu, největším měsíci Saturnu je známo, že jde o studený měsíc složený převážně z ledu. Nejnovější studie ukazují, že povrch Titanu je pokryt sítí kanálů, či dokonce jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Důvodem vzniku jezer naplněných uhlovodíky je skleníkový efekt, který vzniká díky metanu obsaženému v jeho atmosféře.
Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami v atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – tedy okamžiku, v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu.
Čistička vzduchu
Titan Autor: NasaMetanová reakce vytváří uhlovodíkové sloučeniny, které se snáší ve formě deště nad povrchem. Jestliže jsou tedy zásoby metanu v průběhu jeho historie neustále doplňovány, měl by být Titan pokryt nejen jezery, ale spíše globálním oceánem hlubokým několik stovek metrů. „Sněhová koule“ může být chybějící kousek puzzle, říká Michael Wong z Kalifornské technologické Instituce. Vědci předpokládají, že i Země prošla podobně jako Titan několika fázemi nazývanými „sněhová koule“, včetně období před asi 2 miliardami let, kdy byla planeta zcela pokryta ledem. Podobně to probíhalo i na Titanu. Množství metanu v atmosféře může stoupat a klesat, jestliže je plyn pravidelně uvolňován z vnitřku měsíce, což by vysvětlovalo, proč má Titan i dnes dostatek metanu v atmosféře.
V určitém okamžiku podíl metanu klesne, zároveň se sníží teplota a kapalný povrch se promění v led. Metanový opar zmrzne, zároveň s poklesem jeho zastoupení v atmosféře se zeslabí skleníkový efekt a povrch měsíce bude vydán na pospas sněhové pokrývce.
První bude Pluto
New Horizons Autor: NasaAle jak tedy vysvětlit chybějící měsíční oceán? Očištěná atmosféra by měla produkovat mix molekul, chladné podnebí by tedy mělo opustit povrch měsíce pokrytý spoustou sloučenin zvaných nitrily, které vytvářejí spíše pevný povrch než oceán. Absence hlubokých oceánů naznačuje, že Titan strávil více času jako sněhová koule než jako smogová.
Získání více informací o složení povrchu bude cílem budoucí mise na Titan. Zatím by mohla nabídnout první stopy mise New Horizon mířící k Plutu. Stejně jako Titan má i Pluto atmosféru, která je složena převážně z dusíku a metanu. Atmosféra Pluta je však mnohem tenčí a chladnější, ale fyzika fungování atmosféry je natolik podobná, že by to mohlo dostačovat na otestování modelu „sněhové koule“. Wong představuje velmi zajímavou domněnku, říká o této teorii Ralph Lorenz z Univerzity aplikované fyziky Johna Hopkinse v Marylandu. Pokud se tento model „sněhové koule“ potvrdí, naše dosavadní představy o Titanu se velmi změní. Nyní jsme pravděpodobně spatřili záblesk mnohem složitější historie Titanu, než jsme dosud předpokládali.
O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4