Titan Autor: NasaO Titanu, největším měsíci Saturnu je známo, že jde o studený měsíc složený převážně z ledu. Nejnovější studie ukazují, že povrch Titanu je pokryt sítí kanálů, či dokonce jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Důvodem vzniku jezer naplněných uhlovodíky je skleníkový efekt, který vzniká díky metanu obsaženému v jeho atmosféře.
Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami v atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – tedy okamžiku, v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu.
Čistička vzduchu
Titan Autor: NasaMetanová reakce vytváří uhlovodíkové sloučeniny, které se snáší ve formě deště nad povrchem. Jestliže jsou tedy zásoby metanu v průběhu jeho historie neustále doplňovány, měl by být Titan pokryt nejen jezery, ale spíše globálním oceánem hlubokým několik stovek metrů. „Sněhová koule“ může být chybějící kousek puzzle, říká Michael Wong z Kalifornské technologické Instituce. Vědci předpokládají, že i Země prošla podobně jako Titan několika fázemi nazývanými „sněhová koule“, včetně období před asi 2 miliardami let, kdy byla planeta zcela pokryta ledem. Podobně to probíhalo i na Titanu. Množství metanu v atmosféře může stoupat a klesat, jestliže je plyn pravidelně uvolňován z vnitřku měsíce, což by vysvětlovalo, proč má Titan i dnes dostatek metanu v atmosféře.
V určitém okamžiku podíl metanu klesne, zároveň se sníží teplota a kapalný povrch se promění v led. Metanový opar zmrzne, zároveň s poklesem jeho zastoupení v atmosféře se zeslabí skleníkový efekt a povrch měsíce bude vydán na pospas sněhové pokrývce.
První bude Pluto
New Horizons Autor: NasaAle jak tedy vysvětlit chybějící měsíční oceán? Očištěná atmosféra by měla produkovat mix molekul, chladné podnebí by tedy mělo opustit povrch měsíce pokrytý spoustou sloučenin zvaných nitrily, které vytvářejí spíše pevný povrch než oceán. Absence hlubokých oceánů naznačuje, že Titan strávil více času jako sněhová koule než jako smogová.
Získání více informací o složení povrchu bude cílem budoucí mise na Titan. Zatím by mohla nabídnout první stopy mise New Horizon mířící k Plutu. Stejně jako Titan má i Pluto atmosféru, která je složena převážně z dusíku a metanu. Atmosféra Pluta je však mnohem tenčí a chladnější, ale fyzika fungování atmosféry je natolik podobná, že by to mohlo dostačovat na otestování modelu „sněhové koule“. Wong představuje velmi zajímavou domněnku, říká o této teorii Ralph Lorenz z Univerzity aplikované fyziky Johna Hopkinse v Marylandu. Pokud se tento model „sněhové koule“ potvrdí, naše dosavadní představy o Titanu se velmi změní. Nyní jsme pravděpodobně spatřili záblesk mnohem složitější historie Titanu, než jsme dosud předpokládali.
O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4