Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Merkur jako stěhovavá planeta?

Merkur jako stěhovavá planeta?

Planeta Merkur v nepravých barvách Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Planeta Merkur v nepravých barvách
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Planetu Merkur je obtížné jasně definovat. Podle nových výzkumů to vypadá, že stopy vulkanických explozí na jejím povrchu zrovna nesouhlasí s teorií jejího vzniku. Nejnovější objevy dokonce zvyšují šance, že se Merkur mohl vytvořit ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke Slunci.

K obdobným vulkanickým explozím jako na Merkuru dochází na Zemi tehdy, když láva přivede do varu vodu a těkavé podpovrchové sloučeniny, které pronikají spolu s lávou na povrch. Protože je Merkur nejblíže Slunci, žádné těkavé látky ve skutečnosti nemohly z jeho nitra unikat. Objev pomohl vyloučit možnost, že veškerá pyroklastická činnost probíhala krátce po zformování planety Merkur (před 4,5 miliardami roků). K odplynění planety a k uvolnění těkavých látek totiž došlo brzy po vzniku Merkuru.

Tento pohled se změnil v roce 2008, kdy kosmická sonda NASA s názvem MESSENGER poprvé prolétla kolem Merkuru a „zahlédla“ stopy depozitů vulkanického popela v okolí průduchů na povrchu planety. Timothy Goudge (Brown University, Providence, Rhode Island) analyzoval se svými spolupracovníky snímky s vysokým rozlišením pořízené od okamžiku, kdy byla sonda v roce 2011 navedena na oběžnou dráhu kolem Merkuru.

Prostudovali 51 depozitů v okolí jejich zdrojových průduchů a zjistili, že některé byly erodovány materiálem vyvrženým při impaktech více než jiné, což znamená, že se nemohly vytvořit ve stejném období. A co více, většina průduchů se nachází v oblasti relativně mladých (z geologického hlediska) kráterů, což bylo využito k datování útvarů. Bylo zjištěno, že k explozím docházelo s přestávkami v období před 3,5 až jednou miliardou roků, ne hned po vzniku Merkuru.

Toulavá planeta?

„Závěry by měly vyzvat planetology k prodiskutování nových názorů na vznik planety Merkur,“ říká Timothy Goudge. „Mechanismus vzniku Merkuru musí být nyní schopen vysvětlit tyto projevy těkavých látek unikajících z nitra planety.“

Sedimenty v okolí sopečných průduchů na planetě Merkur Autor: Brown University/NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Wa
Sedimenty v okolí sopečných průduchů na planetě Merkur
Autor: Brown University/NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Wa
Rovněž David Rothery (Open University, Milton Keynes, Velká Británie) si povšimnul relativně mladých průduchů na snímcích ze sondy MESSENGER (nebyl však členem výzkumného týmu) a zastává stejný názor: „Máme zde záhadu a tudíž nevíme, jak vlastně Merkur vznikl.“

David Rothery navrhuje možnost, že se Merkur zformoval ve větší vzdálenosti a migroval směrem ke Slunci. Astronomové již přijímají fakt, že obří plynné planety, jako je Jupiter a Saturn (a pravděpodobně i Uran a Neptun), migrovaly ze svých původních drah ve Sluneční soustavě, takže něco podobného snad mohlo rovněž postihnout Merkur.

Navzdory tomu, že Merkur je nejmenší planetou ve Sluneční soustavě (od doby, co bylo Pluto přesunuto do nově vytvořené kategorie trpasličích planet), má mimořádně velké železné jádro. Tento objev vede k úvaze, že Merkur byl možná kdysi mnohem větší, ale z nějakého důvodu přišel o své vnější vrstvy – buď v důsledku žáru blízkého Slunce nebo snad v důsledku obrovského impaktu v rané fázi vývoje planety. V důsledku některé z těchto událostí byly vnější vrstvy planety dostatečně zahřáté a došlo k odstranění těkavých látek, patrně v důsledku přetrvávajících vulkanických explozí.

David Rothery je členem týmu pracujícího na vývoji sondy BepiColombo, společné misi Evropské kosmické agentury ESA a Japonska. Její start se plánuje na rok 2016, přílet k Merkuru pak v roce 2024. Bude vybavena velmi dokonalými detektory, které do vyjasnění tohoto problému mohou vnést nové světlo. „Jakmile budeme znát vnitřní stavbu planety Merkur a její geologický vývoj mnohem podrobněji, budeme schopni hledat odpovědi na otázky ohledně vzniku této nejbližší planety od Slunce.“

Zdroj: www.newscientist.com a www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »