Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Meteority odhalily rodokmen Sluneční soustavy

Meteority odhalily rodokmen Sluneční soustavy

Oblast vzniku nové hvězdy
Oblast vzniku nové hvězdy
Infračervený snímek v úvodu článku zachycuje oblast studeného plynu (viz modrá barva) nahromaděného kolem hmotné hvězdy ukryté uprostřed snímku, jehož stáří bylo odhadnuto na několik miliónů roků. Hvězdy o hmotnosti srovnatelné se Sluncem vznikají právě z takovýchto oblaků chladného plynu o hmotnosti zhruba 1000 hmotností Slunce a zaplňujících prostor do vzdálenosti přibližně 32 světelných roků v okolí rodící se centrální hmotné hvězdy. Naše Slunce se zrodilo před 4,5 miliardami roků právě z takového oblaku společně s další stovkou sourozenců.

Vlastnosti hvězdného prostředí v místě zrodu naší Sluneční soustavy zatím příliš neznáme, protože Slunce společně s planetami vykonalo již zhruba 20 oběhů kolem středu Galaxie za dobu, která uplynula od jeho vzniku. Matthieu Gounelle z Laboratoire de Minéralogie et Cosmochimie du Muséum (Muséum national d'Histoire naturelle/CNRS) a Georges Meynet z Observatoire de Genève sestavili rodokmen Sluneční soustavy a objasnili původ radioaktivního hliníku Al-26, který byl přítomen ve vznikající planetární soustavě. Jejich závěry byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Hliník-26, radioaktivní izotop s poločasem rozpadu přibližně jeden milión roků, byl přítomen v některých meteoritech v podobě inkluzí z počáteční fáze vzniku Sluneční soustavy v době před 4,5 miliardami roků. Jeho přítomnost v rodící se Sluneční soustavě byla dlouho přisuzována supernovám, které explodovaly v blízkosti právě vznikající Sluneční soustavy. Avšak zjištění velmi ojedinělého spojení supernov a vznikajících hvězd vedlo k představě, že by při vzniku naší Sluneční soustavy musely existovat zcela specifické podmínky.

Meteorit NWA-3118
Meteorit NWA-3118
Na základě astronomických pozorování mladých hvězd a vypracovaných astrofyzikálních modelů oba autoři ukázali, že hliník-26 pochází s největší pravděpoodbností z hvězdného větru produkovaného hmotnou hvězdou, která se zrodila o několik miliónů roků dříve než Sluneční soustava. Taková hvězda nejen že syntetizovala izotop hliníku-26 nalezený v meteorických inkluzích, ale rovněž vedla ke vzniku Sluneční soustavy uvnitř obrovského množství plynného vodíku, z kterého se vytvořily hvězdy nové generace (včetně Slunce). Tato hmotná hvězda proto může být považována za mateřskou hvězdu Sluneční soustavy.

Autoři ukázali, že velmi hmotná rodičovská hvězda, pro kterou navrhli jméno Coatlicue (což je matka Slunce v aztécké kosmogonii), byla přibližně 30krát hmotnější než Slunce a vznikla společně s dalšími asi dvěma tisíci hvězd. Coatlicue ukončila svůj život výbuchem v podobě supernovy.

Slunce se pak zrodilo společně s několika stovkami sourozenců, jejichž chemické složení bylo identické. Tyto hvězdy měly hmotnosti srovnatelné se Sluncem, avšak neovlivňovaly vzájemně ani svůj vývoj, ani vývoj planet. Tito sourozenci Slunce jsou nyní rozptýlení napříč Galaxií a zdá se, že ani nemohou být vypátráni. Navrhované mechanismy patří mezi všeobecně přítomné procesy při vzniku hvězd, které naznačují, že zrození Sluneční soustavy nevyžadovalo specifické podmínky, jak se doposud předpokládalo. Četné hvězdy v naší Galaxii vznikly za podobných podmínek, z čehož vyplývá, že v tomto ohledu je Slunce všední hvězdou.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Slunce, Meteorit


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce

Poslední zimní západ úplňkového Měsíce v tomto roce nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »