Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimas a Saturnův prstenec F

Mimas a Saturnův prstenec F

Saturnův měsíc Mimas a prstenec F Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas a prstenec F
Autor: NASA
Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.

Na tomto snímku je vidět část osvětlené polokoule měsíce Mimas, k planetě Saturn je natočena jeho neosvětlená část. Jedná se o malý měsíc, jehož průměr je 397 km. Fotografii ve viditelném světle pořídila úzkoúhlá kamera na palubě sondy Cassini dne 18. 11. 2007. V té době se sonda nacházela ve vzdálenosti přibližně 772 000 km od měsíce Mimas. Rozlišení snímku je 5 km/pixel na povrchu měsíce.

Povrch měsíce Mimas prosvítá skrz slabý Saturnův prstenec F, který je tvořen drobnými ledovými krystalky velikosti cigaretového kouře. Na povrchu měsíce lze rozlišit několik kráterů. Centrální část prstence, která je tvořena podstatně většími částicemi, je rovněž hustší a mnohem více překáží průchodu světla, odraženého od povrchu měsíce Mimas.

Saturnův měsíc Mimas.
Saturnův měsíc Mimas.

Na detailních snímcích, pořízených sondou Cassini, lze na povrchu měsíce Mimas rozlišit velké množství kráterů. Největší z nich, impaktní kráter Herschel, má průměr asi 130 km. Okraje kráteru sahají do výšky 5 km nad okolním terénem, některé části dna kráteru leží v hloubce až 10 km. Tzv. centrální vrcholek uprostřed kráteru je vysoký 6 km. O objev měsíce Mimas se zasloužil William Herschel, který jej spatřil v roce 1789.

Saturnův prstenec F se nachází ve vzdálenosti 140 180 km od středu planety. Jeho šířka je 30 až 500 km. Nachází se zhruba ve vzdálenosti 3000 km od vnější strany prstence A. Byl objeven v roce 1979 na fotografiích, pořízených sondou Pioneer 11 – vůbec první sondou, která prolétla kolem planety Saturn.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a wikipedia
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »