Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně: Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter

Mimořádně: Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter

Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.

Naposledy jsme byli svědky podobné události minulý rok v červenci, kdy Jupiter zasáhla kometa. Samotný impakt jsme nepozorovali, ale mohli jsme ještě několik dní sledovat temnou "jizvu" v Jupiterově atmosféře. Více v článku Kamila Hornocha.

Pro astronomy je ale v historii nejznámějším případem dopad fragmentů komety Shoemaker-Levy 9 do Jupiterovy atmosféry v roce 1994. Kometa se k Jupiteru přiblížila o rok dříve a slapové síly planety ji doslova roztrhaly. Kometární fragmenty pak v rozmezí od 16. do 22. července postupně nenávratně "popadaly" do Jupiterovy atmosféry. Úkaz byl ovšem skryt za okrajem Jupiteru a jedinou, leč jasnou známkou dopadu byly výrazné temné skvrny na Jupiterově "tváři".

I po včerejší srážce bude v Jupiterově atmosféře pozorovatelná temná skvrna. Nebude však příliš výrazná. Na planetu Jupiter, která je nyní pozorovatelná v ranních hodinách v souhvězdí Ryb, namířil již i Hubbleův kosmický teleskop. Ten bude vývoj pozorovat.

Zdroj: Spaceweather.com

Doporučujeme: Jupiter má zase "monokla" (APO, Dagmar Jarošová)

Související:
[1] Jupiter ztrácí svoji ozdobu (František Martinek)
[2] Sledujte Jupitera po zásahu kometou (Kamil Hornoch)

Video ze srážky




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »