Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce
Marek Biely Vytisknout článek

Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce

Zanikající kometa C/2016 R3 (Borisov) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Psal se rok 1915, když John Edward Mellish objevil další kometu. Objekt dostal označení C/1915 R1 (Mellish) a protože perihel komety ležel více než dvakrát blíže Slunci než oběžná dráha planety Země, stala se z této komety vcelku jasná vlasatice. Takřka přesně o 101 let později byla objevena kometa s podobnými dráhovými parametry. S ní to však už tak slavně nedopadlo.

Dne 11. září letošního roku objevil amatérský astronom Gennady Borisov kometu s jasností 16,0 mag. Jak je při nálezech nových komet obvyklé, objekt byl nejprve zařazen na stránku The Possible Comet Confirmation Page, kde ovšem zůstával déle oproti zvyklostem. Výpočtáři drah totiž zjistili, že kometa, kterou dnes známe již jako C/2016 R3 (Borisov), má extrémně podobnou dráhu právě s Mellishem objevenou C/1915 R1. Ta, ač byla poměrně jasná, měla špatné podmínky pozorování, a proto nebyly známy některé podrobnosti její dráhy jako například perioda. Vědci se tím pádem zprvu domnívali, že se nám po 101 letech navrátila kometa C/1915 R1 (Mellish). Tato domněnka se ale nakonec ukázala být mylnou.

V dnešní době totiž disponujeme prvotřídní technikou - velkými dalekohledy, vybavenými CCD kamerami. Ač tedy byla Borisovova kometa špatně pozorovatelná, přesně jako o 101 let dříve C/1915 R1 (Mellish), oproti pouhým jednotkám vizuálních pozorování byly nasbírány desítky pozorování  dalekohledy s CCD kamerami. Tato pozorování pomohla výborně definovat dráhu komety C/2016 R3 (Borisov) s tím, že určila periodu komety na necelých 1700 let. Znamená to, že o kometu C/1915 R1 (Mellish) se tentokrát rozhodně nejednalo, pravděpodobně jde ovšem o její menší úlomek, což lze určit s ohledem na velkou podobnost drah obou komet.

A jak to vlastně s kometou C/2016 R3 (Borisov) dopadlo? Zdá se, že neslavně. Kometa byla pozorovatelná ze severní polokoule jen do konce září, a to navíc, jak už bylo zmíněno, za velmi špatných pozorovacích podmínek. Za toto období bylo potvrzeno její zjasnění na 12 mag. Říjen byl ve znamení její konjunkce se Sluncem, v listopadu se již měla objevit na jižní obloze. Kometa měla v průběhu října zjasnit k 10 mag, ale zdá se, že této hodnoty nikdy nedosáhla. Na přelomu října a listopadu totiž prolétala pouhých 0,35 AU od sondy STEREO, v jejímž zorném poli by za těchto okolností musela být velmi jasná. Kometa tam však vůbec nebyla zpozorována a ač jsou její nynější pozorovací podmínky na jižní polokouli stejně špatné, jako v září od nás, při dosažení jasnosti 10 mag, ba i 12 mag, by ji zpozorovaly alespoň velké teleskopy s CCD kamerami. Je proto více než pravděpodobné, že malé jádro komety C/2016 R3 (Borisov) nepřežilo průlet přísluním, jenž nastal 10. října letošního roku ve vzdálenosti necelých 0,45 AU od Slunce. Po delší době jsme tak patrně byli svědky zániku komety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2016 R3 (Borisov) v databázi komet Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa borisov, Kometa mellish


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »