Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Měsíci mohou existovat velké lávové tunely

Na Měsíci mohou existovat velké lávové tunely

Krátery na povrchu Měsíce
Autor: Purdue University

Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.

Předcházející výzkumy na Zemi ukázaly, že láva tekoucí po povrchu může vytvářet tuhou skořápku na svém povrchu během procesu tuhnutí. Když láva odteče, zůstane prázdná dutina a geologové označují vzniklý útvar termínem „lávový tunel“. Obdobné případy byly nalezeny například na Havaji či na Islandu (jejich maximální průměry dosahují 30 metrů). Nyní se vědečtí pracovníci z Pardue University domnívají, že nalezli důkazy pro existenci takovýchto struktur v některých oblastech pod měsíčním povrchem.

Důkazy z kosmických sond GRAIL jsou zřejmé z velmi malých změn gravitačního pole Měsíce, z kterých vyplývají odlišnosti v hustotě látky pod povrchem. Existují rovněž důkazy „střešních oken“ na fotografiích měsíčního povrchu pořízených v oblastech blízko pozorovaných gravitačních variací. Stropní světlíky jsou oblasti na povrchu, které vznikají, když se část lávového tunelu zřítí, čímž dojde k vytvoření „okna“ pro pohled na odkryté, zasypané dno tunelu. Vědecký tým sestavil na geologickém základě počítačové modely, využívající data, která byla získána sondami GRAIL a z pořízených fotografií zároveň se známými informacemi zde na Zemi a dalšími charakteristickými rysy unikátními pro Měsíc. Model pak poskytnul předpovědi, týkající se možné existence lávových tunelů pod lunárním povrchem, a také informace o tom, jaká je jejich velikost a stabilita. Podle předpokladu astronomů mohou být měsíční lávové tunely mnohem větší než ty, které byly nalezeny na Zemi – z důvodu nižšího tlaku a menší přitažlivosti.

Kresba předpokládaného lávového tunelu na Měsíci Autor: Purdue University/David Blair
Kresba předpokládaného lávového tunelu na Měsíci
Autor: Purdue University/David Blair
Z modelu vyplývá, že lávové tunely by pravděpodobně mohly být široké více než 5 kilometrů a stále by byly stabilní. Tak široké a dlouhé tunely, jak poznamenávají výzkumníci, by mohly být ideálními útvary pro úkryt budoucích astronautů – mohli by v těchto tunelech přežívat společně se svým vybavením – tunely je budou chránit před dopadem drobných meteoritů a před nepřetržitým působením slunečního a kosmického záření. Bylo by rovněž snadnější udržovat v nich stálou teplotu a pro budoucí „osadníky“ v nich  učinit život méně nebezpečný než na povrchu Měsíce.

Rovněž další měsíční kosmické sondy objevily velké lávové tunely a jeskyně. Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (NASA) zobrazila více než 200 propastí na povrchu Měsíce, ukazujících na „střešní okna“ podpovrchových jeskyní o průměrech v rozsahu 5 až 900 metrů. Indická sonda Chandrayaan-1 zachytila měsíční „pramínky“ vytvořené dávnými toky lávy bez zřícených stropů, což naznačuje pravděpodobně na přítomnost lávových tunelů v blízkosti měsíčního rovníku, které jsou široké až 360 metrů.

Tunely o šířce až 5 000 metrů mohou být stabilní, pokud jejich „strop“ tvoří dostatečná vrstva horniny. Lávový tunel s utuhlou skořápkou lávy o tloušťce stropu kolem dvou metrů může být stabilní i při průměru jeden kilometr. Uvnitř tunelu by se mohla teplota udržovat na stálé hodnotě kolem -20 °C. Lávové tunely se nacházejí typicky podél rozhraní mezi měsíčními moři a vysočinami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nextbigfuture.com
[3] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Lávové tunely, Měsíc


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »