Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Měsíci mohou existovat velké lávové tunely

Na Měsíci mohou existovat velké lávové tunely

Krátery na povrchu Měsíce
Autor: Purdue University

Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.

Předcházející výzkumy na Zemi ukázaly, že láva tekoucí po povrchu může vytvářet tuhou skořápku na svém povrchu během procesu tuhnutí. Když láva odteče, zůstane prázdná dutina a geologové označují vzniklý útvar termínem „lávový tunel“. Obdobné případy byly nalezeny například na Havaji či na Islandu (jejich maximální průměry dosahují 30 metrů). Nyní se vědečtí pracovníci z Pardue University domnívají, že nalezli důkazy pro existenci takovýchto struktur v některých oblastech pod měsíčním povrchem.

Důkazy z kosmických sond GRAIL jsou zřejmé z velmi malých změn gravitačního pole Měsíce, z kterých vyplývají odlišnosti v hustotě látky pod povrchem. Existují rovněž důkazy „střešních oken“ na fotografiích měsíčního povrchu pořízených v oblastech blízko pozorovaných gravitačních variací. Stropní světlíky jsou oblasti na povrchu, které vznikají, když se část lávového tunelu zřítí, čímž dojde k vytvoření „okna“ pro pohled na odkryté, zasypané dno tunelu. Vědecký tým sestavil na geologickém základě počítačové modely, využívající data, která byla získána sondami GRAIL a z pořízených fotografií zároveň se známými informacemi zde na Zemi a dalšími charakteristickými rysy unikátními pro Měsíc. Model pak poskytnul předpovědi, týkající se možné existence lávových tunelů pod lunárním povrchem, a také informace o tom, jaká je jejich velikost a stabilita. Podle předpokladu astronomů mohou být měsíční lávové tunely mnohem větší než ty, které byly nalezeny na Zemi – z důvodu nižšího tlaku a menší přitažlivosti.

Kresba předpokládaného lávového tunelu na Měsíci Autor: Purdue University/David Blair
Kresba předpokládaného lávového tunelu na Měsíci
Autor: Purdue University/David Blair
Z modelu vyplývá, že lávové tunely by pravděpodobně mohly být široké více než 5 kilometrů a stále by byly stabilní. Tak široké a dlouhé tunely, jak poznamenávají výzkumníci, by mohly být ideálními útvary pro úkryt budoucích astronautů – mohli by v těchto tunelech přežívat společně se svým vybavením – tunely je budou chránit před dopadem drobných meteoritů a před nepřetržitým působením slunečního a kosmického záření. Bylo by rovněž snadnější udržovat v nich stálou teplotu a pro budoucí „osadníky“ v nich  učinit život méně nebezpečný než na povrchu Měsíce.

Rovněž další měsíční kosmické sondy objevily velké lávové tunely a jeskyně. Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (NASA) zobrazila více než 200 propastí na povrchu Měsíce, ukazujících na „střešní okna“ podpovrchových jeskyní o průměrech v rozsahu 5 až 900 metrů. Indická sonda Chandrayaan-1 zachytila měsíční „pramínky“ vytvořené dávnými toky lávy bez zřícených stropů, což naznačuje pravděpodobně na přítomnost lávových tunelů v blízkosti měsíčního rovníku, které jsou široké až 360 metrů.

Tunely o šířce až 5 000 metrů mohou být stabilní, pokud jejich „strop“ tvoří dostatečná vrstva horniny. Lávový tunel s utuhlou skořápkou lávy o tloušťce stropu kolem dvou metrů může být stabilní i při průměru jeden kilometr. Uvnitř tunelu by se mohla teplota udržovat na stálé hodnotě kolem -20 °C. Lávové tunely se nacházejí typicky podél rozhraní mezi měsíčními moři a vysočinami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nextbigfuture.com
[3] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Lávové tunely, Měsíc


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »