Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Měsíci mohou existovat velké lávové tunely

Na Měsíci mohou existovat velké lávové tunely

Krátery na povrchu Měsíce
Autor: Purdue University

Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů.

Předcházející výzkumy na Zemi ukázaly, že láva tekoucí po povrchu může vytvářet tuhou skořápku na svém povrchu během procesu tuhnutí. Když láva odteče, zůstane prázdná dutina a geologové označují vzniklý útvar termínem „lávový tunel“. Obdobné případy byly nalezeny například na Havaji či na Islandu (jejich maximální průměry dosahují 30 metrů). Nyní se vědečtí pracovníci z Pardue University domnívají, že nalezli důkazy pro existenci takovýchto struktur v některých oblastech pod měsíčním povrchem.

Důkazy z kosmických sond GRAIL jsou zřejmé z velmi malých změn gravitačního pole Měsíce, z kterých vyplývají odlišnosti v hustotě látky pod povrchem. Existují rovněž důkazy „střešních oken“ na fotografiích měsíčního povrchu pořízených v oblastech blízko pozorovaných gravitačních variací. Stropní světlíky jsou oblasti na povrchu, které vznikají, když se část lávového tunelu zřítí, čímž dojde k vytvoření „okna“ pro pohled na odkryté, zasypané dno tunelu. Vědecký tým sestavil na geologickém základě počítačové modely, využívající data, která byla získána sondami GRAIL a z pořízených fotografií zároveň se známými informacemi zde na Zemi a dalšími charakteristickými rysy unikátními pro Měsíc. Model pak poskytnul předpovědi, týkající se možné existence lávových tunelů pod lunárním povrchem, a také informace o tom, jaká je jejich velikost a stabilita. Podle předpokladu astronomů mohou být měsíční lávové tunely mnohem větší než ty, které byly nalezeny na Zemi – z důvodu nižšího tlaku a menší přitažlivosti.

Kresba předpokládaného lávového tunelu na Měsíci Autor: Purdue University/David Blair
Kresba předpokládaného lávového tunelu na Měsíci
Autor: Purdue University/David Blair
Z modelu vyplývá, že lávové tunely by pravděpodobně mohly být široké více než 5 kilometrů a stále by byly stabilní. Tak široké a dlouhé tunely, jak poznamenávají výzkumníci, by mohly být ideálními útvary pro úkryt budoucích astronautů – mohli by v těchto tunelech přežívat společně se svým vybavením – tunely je budou chránit před dopadem drobných meteoritů a před nepřetržitým působením slunečního a kosmického záření. Bylo by rovněž snadnější udržovat v nich stálou teplotu a pro budoucí „osadníky“ v nich  učinit život méně nebezpečný než na povrchu Měsíce.

Rovněž další měsíční kosmické sondy objevily velké lávové tunely a jeskyně. Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (NASA) zobrazila více než 200 propastí na povrchu Měsíce, ukazujících na „střešní okna“ podpovrchových jeskyní o průměrech v rozsahu 5 až 900 metrů. Indická sonda Chandrayaan-1 zachytila měsíční „pramínky“ vytvořené dávnými toky lávy bez zřícených stropů, což naznačuje pravděpodobně na přítomnost lávových tunelů v blízkosti měsíčního rovníku, které jsou široké až 360 metrů.

Tunely o šířce až 5 000 metrů mohou být stabilní, pokud jejich „strop“ tvoří dostatečná vrstva horniny. Lávový tunel s utuhlou skořápkou lávy o tloušťce stropu kolem dvou metrů může být stabilní i při průměru jeden kilometr. Uvnitř tunelu by se mohla teplota udržovat na stálé hodnotě kolem -20 °C. Lávové tunely se nacházejí typicky podél rozhraní mezi měsíčními moři a vysočinami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nextbigfuture.com
[3] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Lávové tunely, Měsíc


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »